Ondřej Trubač: Cítím velký elán pracovat na věcech, které advokacii trápí

4. 2. 2022 Hana Saitzová Žádné komentáře

Exkluzivně pro AD

Do představenstva České advokátní komory kandidoval JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., s mottem „Komora jsme my, ne oni“ a hned napoprvé uspěl. Má to štěstí, že z velké části dělá věci, které ho baví, a tam nově řadí i práci v představenstvu. Jak by měly podle něho vypadat advokátní zkoušky, na co se těší a kam by se podle něho měla Komora dostat za čtyři roky, až bude představenstvo skládat účty, se svěřil v rozhovoru Advokátnímu deníku.

Byl jste zvolen členem představenstva, a to pátým nejvyšším počtem hlasů, potěšilo Vás to, čekal jste takový úspěch? Co myslíte, že tomu napomohlo?

Samozřejmě mě to potěšilo. Po působení v Kontrolní radě jsem se rozhodl, že zkusím kandidovat do představenstva, kde bych mohl využít své zkušenosti, které jsem za ty čtyři roky v Kontrolní radě nasbíral. Tím, že jsem kandidoval jako nováček, tak jsem si říkal, že by umístění například na postu náhradníka bylo bezesporu úspěchem, proto páté místo bylo o to větším a milým překvapením. Myslím, že tomu napomohlo obecně mé působení v advokacii, resp. celkové vnímání kanceláře Bříza & Trubač advokátní veřejností, za což samozřejmě patří dík všem jejím členům, zejména pak Petrovi Břízovi, se kterým jsme kancelář před více než osmi lety založili.

Jak jste s celkovými výsledky voleb do orgánů ČAK spokojen?

Spokojený určitě jsem. Pokud vezmeme například představenstvo, tak si myslím, že se tu sešli zajímaví zástupci z nejrůznějších oblastí advokátního světa, kteří mají různé zkušenosti, zaměření, ale hlavně, a to považuji za nejdůležitější, velký elán začít pracovat na věcech, které advokacii trápí. V ostatních orgánech vidím spoustu nových mladých tváří, což považuji za dobré znamení, že ani mladším kolegům není lhostejné, jakým směrem se bude Komora ubírat, a chtějí se na jejím dalším vývoji a směřování spolupodílet.

Jak na Vás působí atmosféra nově zvoleného představenstva, budete dělným orgánem, a je něco, co Vás na jednu stranu mile překvapilo, nebo naopak zaskočilo?

Zatím určitě převládá to pozitivní. Jak už jsem říkal, sešli se zde zajímaví a činorodí lidé, kteří mají chuť pustit se do práce a aktivně přistupovat k řešení problémů. Jsem přesvědčený, že dosavadní zasedání představenstva ukázala, že v zásadních otázkách hlasují členové představenstva jednotně a neřeší mezi sebou nějaké „žabomyší války“, a to považuji za nejdůležitější.

V představenstvu chcete napomoci mezinárodním vztahům s německy mluvícími oblastmi. Jistě s nimi máte zkušenosti, tedy máte již představu, oč se budete snažit zasadit?

S Petrem Břízou například pomáháme organizovat Karlovarské právnické dny, které podporuje také ČAK a jsou mimo jiné známy tím, že kromě předních odborníků z České a Slovenské republiky na nich vystupují také odborníci z Německa a Rakouska. Je vždy velmi zajímavé a přínosné si poslechnout, jak se, leckdy s obdobnými problémy, vyrovnávají naši německy mluvící sousedé. Myslím, že stejně důležité jsou společné přeshraniční diskuse advokátů ohledně témat, která advokacii v jednotlivých zemích trápí. Myslím, že například téma advokátní mlčenlivosti, resp. důvěrnosti vztahu advokáta s klientem, nebude aktuální pouze v České republice. Navíc spolupráce mezi vídeňskou advokátní komorou a brněnskou pobočkou ČAK se i s ohledem na geografickou blízkost přímo nabízí.

V dalším bodu se hlásíte také k vnějším vztahům, zejména ke spolupráci s ostatními právnickými profesními organizacemi. Jak vnímáte iniciativu bývalého předsedy dr. Jirouska obnovit tradici prvorepublikových právnických sjezdů?

Jako každý, kdo absolvoval některou z právnických fakult, mám i mezi zástupci ostatních právnických profesí spoustu spolužáků, přátel a známých, takže vím, že každá z těchto profesí řeší často sice trochu něco jiného, ale cíle mohou být podobné, ne-li společné. Když bychom vzali například téma digitalizace justice, tak možná na ni bude mít trochu jiný názor advokát, trochu jiný soudce a ještě trochu odlišný třeba podnikový právník, ale předpokládám, že na tom, že v rámci zrychlení a efektivity justice musí k větší digitalizaci dojít, se shodnou všichni. O něco kontroverznější mohou být předpokládám některá témata z oblasti advokátního, resp. trestního práva, ale i o těch je třeba umět v klidu a věcně diskutovat. Proto mimo jiné vítám i iniciativu dr. Jirouska obnovit tradici právnických sjezdů, které by mohly být právě jednou z takových diskusních platforem.

Jste dále předsedou sekce pro advokátní právo a dalšími agendami, kterým se budete ještě věnovat, je hospodaření a vzdělávání. Kde by podle Vás měla být Komora za další čtyři roky, co by vše měla v rámci Vašeho volebního období v těchto oblastech zvládnout?

Pokud se podíváme například na oblast vzdělávání, je potřeba se zamyslet nad celkovým systémem vzděláváním koncipientek a koncipientů, a to včetně skládání advokátní zkoušky. V dnešní digitální době je myslím už neudržitelné, aby se k advokátní zkoušce tahaly v kufrech těžké komentáře a zkouška se následně psala rukou, což může být stresující jak pro zkoušeného, který v ruce dlouhé roky předtím nic nepsal, tak pro zkoušejícího, který musí ten, ne vždy zrovna krasopis, luštit. V praxi pak advokát pracuje také primárně s informačními databázemi a píše na počítací a tomu by bylo dobré uzpůsobit i samotnou advokátní zkoušku. V neposlední řadě bude důležité se také zamyslet nad celoživotním vzděláváním advokátů, pokusit se rozšířit jednotlivé oblasti vzdělávání, tak aby byly pro advokátky a advokáty ještě atraktivnější a motivovalo je k účasti na vzdělávacích akcích ČAK. U hospodaření by bylo dobré ještě více ukázat, jaké prostředky a kam Komora vynakládá, aby bylo všem členům Komory zřejmé, kam jejich peníze jdou. No a v neposlední řadě pak u advokátního práva by to mělo být například novelizování zákona o advokacii. Takže, jak vidno, není toho zrovna málo.

Vy jste známý nejen jako advokát, pedagog, ale některým i jako majitel baru nebo nejnověji ovocného sadu. Jste známý z konferencí KJT, stejně jako spoluprací s charitativními projekty Nadace Terezy Maxové dětem apod. Je tato mozaika rozličných činností receptem na balanc mezi prací a osobním životem? Případně máte jinou radu třeba pro začínající kolegy, jak to s přehledem zvládat?

Za nejdůležitější považuji, aby člověk v tom, co dělá, našel nějaký smysl a radost, a ne, aby striktně dodržoval nějaké rozdělení mezi tím, jestli je ještě v „práci“ nebo už tzv. „padla“, a formalisticky tak lpěl na dodržování work life balance. Pokud totiž člověka to, co dělá, nebude bavit a naplňovat, bez ohledu na to, jestli je to zrovna v práci nebo ve volném čase, tak stejně žádný balanc nenajde. Já mám to velké štěstí, že z velké části právě dělám věci, které mě baví, a tam nově řadím i práci v představenstvu☺. Za to jsem moc vděčný a doufám, že to tak ještě dlouho bude!

Děkujeme za rozhovor!

V seriálu rozhovorů Advokátního deníku s nově zvolenými členy představenstva ČAK
jste si již mohli přečíst:

JUDr. Tomáš Sokol: S ataky na advokátní mlčenlivost se budeme potýkat stále