JUDr. Petr Toman, LL.M.: Každý advokát by měl vědět, co se v Komoře děje
V uplynulém období působil na pozici náhradníka představenstva se zodpovědností za oblast mediální politiky a vnějších vztahů České advokátní komory. Na prvním posněmovním zasedání nového představenstva ČAK byl JUDr. Petr Toman, LL.M., zvolen do funkce místopředsedy, oblast jeho působnosti se však nezměnila, i nadále jí zůstává komunikace. Advokátní deník požádal doktora Tomana o krátký rozhovor, v němž se hovořilo nejen o výsledcích sněmu, ale i o dalším směrování Komory, resp. její mediální politiky.
Byl jste zvolen členem představenstva na další čtyři roky. Co vše jste při své kandidatuře zvažoval?
V orgánech Komory působím od roku 2005, poslední čtyři roky jsem byl náhradníkem představenstva. Po celou tu dobu jsem měl na starosti mediální politiku a vnější vztahy Komory. Před sněmem jsem si uvědomil, že oblast vnějších vztahů je jednou z nejrychleji se měnících a rozvíjejících činností Komory. Před lety, kdy jsem začínal, byla přelomovým a měsíce diskutovaným tématem změna grafiky Bulletinu advokacie. Nikoho netrápilo, že se aktuality z komorového života dozvídá s měsíčním zpožděním. Dnes jsme kritizováni za to, že informace o rozhodnutí představenstva nejsou známy týž den, v němž představenstvo jednalo. Před svojí kandidaturou jsem proto přemýšlel, zda ještě mám po těch letech v této oblasti advokacii co nabídnout a zda mě to bude i nadále bavit. Nakonec jsem si odpověděl na obě otázky kladně a znovu kandidoval.
Jak jste s celkovými výsledky voleb do orgánů ČAK spokojen?
Předsněmovní období bylo nečekaně dramatické a časově náročné. Dva kandidáti z Otevřené advokacie zvolili před sněmem silně konfrontační tón a ve snaze získat hlasy začali napadat nejen činnost znovu kandidujících členů představenstva, ale bohužel i poctivých zaměstnanců Komory. Sám jsem byl zvědav, jak na takové útoky zareagují advokáti na sněmu, a byl jsem příjemně překvapen. V nově zvoleném představenstvu není nikdo, s kým bych se netěšil na spolupráci, kdo by neměl čím přispět ve prospěch celku. Dokonce bych mohl říct, že to nemohlo lépe dopadnout, pokud by se do představenstva dostalo více moravských advokátů. Ti jediní mi tam chybí.
Současně jste byl představenstvem zvolen jejím místopředsedou. Je již známo, za jakou oblast budete odpovědný a s jakou vizí, projekty a plány přicházíte?
Vzhledem k překotnému vývoji oblasti vnějších vztahů, kterou jsem popisoval výše, ale i vzhledem k mimořádné pozornosti, která jí byla věnována před advokátním sněmem, jsem se po zvolení do představenstva rozhodl ucházet o pozici místopředsedy, který bude mít na starosti vnější vztahy Komory. Přál jsem si, aby důležitost této oblasti byla vyjádřena i funkčně. To, že jsem byl zvolen, za což kolegům děkuji, je pro mě závazkem, že žádný advokát, který o to bude mít zájem, nebude moci před dalším sněmem říkat, že neví, co se v Komoře děje, jak s Komorou komunikovat, jak Komora hospodaří, co se děje v regionech apod. Současně nechci zapomenout na některé zajímavé podněty, které vznikly v diskusích před sněmem a které bych rád podpořil. Nápad na vytvoření mobilní aplikace umožňující kontinuální komunikaci Komory s každým advokátem a koncipientem je jedním z nich.
Kde by podle Vás měla být Komora za další čtyři roky, co by vše měla v rámci Vašeho volebního období zvládnout?
Společensko-politická situace v České republice se mění ze dne na den. To, co dříve trvalo měsíc a později týden, dnes musí být hotovo nejpozději následující den. Z toho, co nebylo včera vůbec představitelné, se dnes stala norma. Včera běžné věci se staly během pár let nepřijatelné či zakázané. Primárním úkolem představenstva bude proto pružně a chytře reagovat na jakékoliv změny, které přijdou a které se bohužel nedají ani plánovat, ani předpokládat. Vedle toho se musíme snažit aktivně prosadit naše představy dalšího postavení a fungování advokacie. V tuto chvíli před námi vidím tři velké výzvy: prosazení komplexnější úpravy důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem, prosazení nové úpravy odměňování advokátů, tedy advokátního tarifu, a zvládnutí elektronizace justice včetně advokacie.
Vedle funkce v představenstvu Komory působíte i jako advokát. Jak si myslíte, že by měla úspěšnému advokátovi v jeho profesním růstu pomáhat jeho stavovská organizace?
Jednoduchou odpovědí je, že úspěšný advokát pomoc Komory nepotřebuje a neúspěšnému pomoc stejně nepomůže. Samozřejmě vím, že tak jednoduché to není. Je o mně známo, že nejsem zastáncem přeměny Komory na servisní organizaci pro část advokátů. Vše, co Komora dělá, je placeno pouze a jen z našich příspěvků. Proč by jedni, kteří servis nevyžadují, protože svoji činnost zvládají sami, měli platit servis pro ty druhé? Má-li někdo zájem tvořit návody, jak poskytovat právní služby, jak začít podnikat, jak založit advokátní „eseročko“ apod., nic proti tomu nemám, ovšem bez účasti Komory, popř. za poplatek v rámci vzdělávacích akcí.
To, čemu se naopak Komora musí v zájmu každého jednotlivého advokáta věnovat, je definice postavení advokacie v justičním systému a ochrana našich základních hodnot: nezávislosti, samosprávy a způsobu našeho odměňování. Musí se podílet na tvorbě zákonů, které ovlivňují práva a povinnosti advokátů v soudních a správních řízení, které upravují náš vztah k dalším právnickým profesím a ke klientům včetně ochrany jeho důvěrnosti. Součástí toho je i ochrana každého jednotlivého advokáta, pakliže je obětí postihu státními orgány či jednotlivci v souvislosti s tím, jak a komu poskytuje právní služby.
Jaké významné inovace vnímáte v právních službách, co se týče využití moderních technologií?
Stojíme na prahu elektronizace justice, tedy i advokacie. Digitalizace soudních i správních spisů, možnost dálkového přístupu do nich, využití stále dokonalejších právních informačních systémů, videokonferenční jednání s klienty, správními úřady i soudy, zapojení umělé inteligence do poskytování právních služeb – to vše je před našimi „dveřmi“, dosud právně neupraveno, a my si s tím budeme muset poradit. Na druhou stranu nesmíme ve svatém nadšení pro moderní technologie zapomenout, že nelze vykonávat advokacii bez osobního kontaktu s klienty, s kolegy advokáty a koncipienty, se zástupci dalších právnických profesí a právními odborníky. Sociální vazby ani výměna názorů z očí do očí nejsou nahraditelné bušením do počítačové klávesnice. Nalézt potřebnou rovnováhu bude to nejtěžší, co před advokacií stojí.
Jaký je Váš recept na to skloubit vlastní praxi, funkci v ČAK a další profesní aktivity a při čem nejradši relaxujete?
Bohužel žádný recept nemám. Podle momentální potřeby se chvíli věnuji advokátní praxi, chvíli činnosti pro Komoru a chvíli rodině. A vyčítám si, že se každému věnuji méně, než bych měl. Pokud to i přesto alespoň trochu zvládám, pak jedině díky velké toleranci od všech, o kterých mluvím: kolegů v kanceláři, kolegů na Komoře i manželky. Všem děkuji, že mi dávají čas věnovat se i těm druhým.
Děkujeme za rozhovor.
V seriálu rozhovorů Advokátního deníku s nově zvolenými členy představenstva ČAK
jste si již mohli přečíst:
JUDr. Martin Maisner, PhD., MCIArb.: Komoře bych přál, aby se o její činnost zajímalo víc advokátů
JUDr. Monika Novotná: Advokáti jsou zastánci konzervativních hodnot, ale přejí si modernější Komoru
Redakce AD
Foto: J. Kolman a archiv JUDr. Petra Tomana, LL.M.
