Správci nesplácených úvěrů budou pravděpodobně muset nově získat k tomuto podnikání licenci od České národní banky (ČNB) a splnit požadované podmínky. Počítá s tím návrh nového zákona o trhu s nevýkonnými úvěry, který v úvodním kole 74. zasedání ve středu 13. září projednala Poslanecká sněmovna. Zákon vychází z evropské směrnice. Účinnosti má nabýt do konce roku, aby se Česká republika nevystavovalo hrozbě pokuty za nepřevedení evropské normy do tuzemského práva. Dosud se obchod s nesplácenými úvěry řídil pouze občanským zákoníkem a obchodníci pouze museli mít živnostenské oprávnění. Nová regulace by měla požadavky na obchodníky zpřísnit.

„Takzvané nevýkonné úvěry jsou buď nesplácené úvěry, nebo takové, kde jsou indikovány problémy s možným splácením,“ přiblížil ministr financí Ing. Zbyněk Stanjura. „Cílem je vytvoření jednotného evropského trhu s portfoliem bankovních úvěrů, které jsou klasifikované jako nevýkonné,“ řekl. „Vytváří se nové subjekty na finančním trhu, kterými jsou obchodník s úvěry a správce nevýkonného úvěru. Pro získání povolení k činnosti správce nevýkonného úvěru bude muset žadatel splnit stanovené požadavky. Činnost obchodníka s úvěry specifické povolení od ČNB nevyžaduje,“ dodal ministr Stanjura. Důvodová zpráva uvádí, že jiné regulované subjekty oprávněné spravovat nevýkonný úvěr zákon nezavádí.

Osobami oprávněnými spravovat takzvané nevýkonné úvěry jako součást podnikání budou ze zákona například banky nebo kampeličky a také přímo správci nevýkonných úvěrů. Správci budou nově vzniklými subjekty ze zákona. Správcem nespláceného úvěru bude smět být pouze důvěryhodná korporace a původ jejich financí bude muset být průhledný a nezávadný. Také jeho systém správy a řízení úvěrů bude muset splňovat požadavky stanovené zákonem. Nad správci úvěrů i obchodníky s úvěry bude vykonávat dohled ČNB.

Předpis by měl otevřít českým společnostem, které obchodují s úvěry, cestu na evropský trh. Ministerstvo financí neočekává, že by změna zákona měla rozpočtové dopady. Náklady přinese inkasním společnostem, které budou muset splnit nové zákonné povinnosti a získat nové povolení ke správě nesplácených úvěrů. „Přijetím navrhovaného zákona by mělo dojít ke kultivaci prostředí správy nevýkonných úvěrů a trh by tak měly opustit nekorektní inkasní agentury. Obecně můžeme očekávat další kultivaci prostředí vymáhání nesplácených pohledávek,“ stojí v důvodové zprávě.

Poskytovatelé platebních služeb asi budou muset od příštího roku poskytovat finanční správě informace o platbách za přeshraniční internetové nákupy. Předpokládá to novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (DPH), a dalších souvisejících zákonů, která je ve sněmovně před schvalováním. Rozpočtový výbor ji doporučil schválit. Novela převádí do českého práva evropskou směrnici, která by měla přispět k účinnějšímu boji proti podvodům při platbách DPH. V účinnost má vstoupit k 1. lednu příštího roku.

Ministr financí Ing. Zbyněk Stanjura řekl, že novela je čistě transpoziční a není v ní nic nad rámec směrnice. Evropská úprava předpokládá, že nástrojem pro účinnější boj s daňovými podvody by měl být Centrální elektronický systém platebních informací (CESOP). Systém bude shromažďovat informace od národních správců daně a tyto informace pomohou odhalit případné nedoplatky DPH při přeshraničních transakcích.

Vláda uvádí, že rozmach elektronického obchodování sice zjednodušuje nakupování, ale zároveň ale slouží často při podvodných aktivitách. Tím některé subjekty získávají nespravedlivou výhodu na trhu, protože neplní své povinnosti ohledně DPH. Podle navrhované změny zákona budou muset poskytovatelé platebních služeb vést evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích. Zaznamenávat budou údaje o příchozích platbách z jiných členských států a odchozích platbách do třetích zemí. Povinnost vznikne při překročení limitu 25 přeshraničních plateb jedné osoby za čtvrtletí.

Informace o platbách budou poskytovatelé platebních služeb předávat Finanční správě ČR vždy do konce měsíce po skončení čtvrtletí. Podle předkládací zprávy přinese administrativa spojená s novou povinností státu náklady 14 milionů korun, které Ministerstvo financí pokryje ze svého schváleného rozpočtu.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com