JUDr. Tomáš Sokol: S ataky na advokátní mlčenlivost se budeme potýkat stále

28. 1. 2022 Hana Saitzová Žádné komentáře

Do představenstva České advokátní komory kandidoval JUDr. Tomáš Sokol podruhé. Tentokrát s mottem – Odbornost. Odpovědnost. Odvaha.

Exkluzivně pro AD

Do představenstva České advokátní komory kandidoval JUDr. Tomáš Sokol podruhé. Tentokrát s mottem – Odbornost. Odpovědnost. Odvaha. Správa věcí advokacie ho baví dlouhodobě, a tak chce i v následujících čtyřech letech přispět svými zkušenostmi, odvahou a vizemi k jejímu zlepšení. Na co se v novém představenstvu těší, co advokacii podle jeho slov nejvíce tíží, ale i s tím, co by měla Komora advokátům poskytovat, se svěřil v rozhovoru Advokátnímu deníku.

Byl jste zvolen členem představenstva na další čtyři roky, a to druhým nejvyšším počtem hlasů na sněmu. Co vše jste při své kandidatuře zvažoval a jak jste s celkovými výsledky voleb do orgánů ČAK spokojen?

Z mého pohledu předchozí představenstvo fungovalo velmi dobře. A to jak pokud jde o výsledky práce, tak i o celkovou atmosféru, v níž se pracovalo. Za což patří všem, v čele s Vláďou Jirouskem, dík a uznání. Když zdrcující většina kolegyň a kolegů z tohoto představenstva projevila zájem pokračovat dál, připadlo mi to jako docela lákavá výzva, neboť správa věcí advokacie mě baví již dlouhodobě a také ji na různých pozicích už dlouhá léta provozuji.

S celkovými výsledky voleb do orgánů ČAK jsem spokojen, byť asi neznám osobně všechny advokátky a advokáty, zvolené například do Kontrolní rady. Z blízka vidím představenstvo a to mi připadá jako docela akceschopné. V předvolebním reji exhibovalo několik kolegyň a kolegů, se kterými by se zřejmě nedalo spolupracovat ani s vypětím všech sil, leč ti naštěstí pohořeli. Personálně vznikl sice poněkud jiný kolektiv, než bylo předchozí představenstvo, ale nic nenasvědčuje tomu, že by měly existovat nějaké zásadní problémy, takže proto ta spokojenost.

V představenstvu budete zodpovědný – stejně jako v posledním funkčním období – za trestněprávní legislativu a problematiku týkající se advokátní mlčenlivosti. Co advokacii v této oblasti nyní nejvíce tíží?

Na úvod bych poznamenal, že asi spoustu kolegyň a kolegů netíží v podstatě vůbec nic, krom jejich pracovních problémů a případně toho, co přináší život. Pročež mají jistě povědomí o existenci Komory, ale pokud je příliš neobtěžuje, sami ji nevyhledávají. Nicméně i pro ně jsou hrozivé některé problémy, které bychom v budoucím období měli řešit. Především je to naprosto nedostatečná míra ochrany důvěrnosti informací, které klient svěřil advokátovi, anebo s nimiž advokát ve prospěch klienta pracuje, v kombinaci se snahou ještě zmenšit i to, co je.

Tahle situace by měla tížit především občanstvo, protože jde o jejich důvěrné informace, určené jen jejich advokátovi. Jako obvykle ale lidu příliš nedochází, že se hraje o jejich práva, a tak hádka o důvěrnost zbyla na samotné advokáty. Zejména pak na jejich představitele. Asi je i dost advokátek i advokátů, kteří si vůbec neuvědomují, že prakticky permanentně trvají tlaky a snahy strčit, když ne celou rukou, tak alespoň prstíček do toho, co dnes tvoří povinnou mlčenlivost advokáta. S tímto problémem se nepochybně budeme potýkat i do budoucna, a já jej vidím jako problém největší. Existuje jistě i celá řada dalších, které budeme řešit. Například zodpovězení otázky, zda je možné realizovat bez větších rizik elektronicky sněm advokátů, nebo dokonce elektronicky volit orgány Komory. Vůbec to není jednoduché, což si viditelně nepřipouštějí ti, kteří si celý hlasovací proces představují na bázi elektrického obvodu, v němž se u zdroje elektrického proudu čeká, až někdo otočí vypínačem, a on pak pomocí toku elektronů rozsvítí žárovku.

Budete se jako minulém funkčním období zasazovat v boji proti vinklářům?

Nepříjemnosti s aktivitami rozličných pokoutníků, kteří namnoze buď vůbec nejsou právníky, anebo nikdy neměli získat titul osvědčující absolutorium právnické fakulty, je setrvalý. A opět je to primárně „boj“ ve prospěch občanů, protože ti se dostávají do spárů nejrůznějších právních šmejdů, kteří se od podvodných prodavačů patentních hrnců nebo zaručeně levné elektřiny liší jen nabízenou komoditou.

Před sněmem se hodně diskutovalo o tom, co by vše měla Komora advokátům poskytovat. Objevovaly se názory od požadavků konzervativních až volání po servisní organizaci zajišťující celou škálu všelijakých benefitů. Ale když se nad tím zamyslíme, kde by podle Vás měla být Komora za další čtyři roky, co vše by měla v rámci Vašeho volebního období zvládnout?

Před sněmem se vždycky dost hovoří. Je asi o mně známo, že k advokacii zaručených výhod nemám příliš kladný vztah. Především mám za to, že advokát by měl být psychicky a samozřejmě především odborně vybaven na to, aby si všechny problémy, o nichž je uvažováno, že by mu s nimi měla advokacie pomáhat, vyřešil sám. Pokud to neumí, ať si najde klidnější povolání. S lehkou nadsázkou lze říct, že žijeme v džungli, a kdo se v ní neumí orientovat, měl by ji urychleně opustit. Tím míním benefity v podobě různých rad, konzultací apod., po nichž bylo dílem voláno a dílem byly slibovány. Mám za to, že v tomto směru by se Komora měla angažovat pouze tam, kdy neschopnost advokáta zorientovat se v právním problému, v kombinaci se složitostí tohoto problému, může vést k důsledkům, které ohrozí celé společenství. Tím mám konkrétně na mysli například GDPR, AML zákon nebo kritické otázky etiky. Prostě něco, kde už může být zpochybněno řádné fungování advokacie v oblasti veřejné správy. Pokud jde o první dvě témata, advokacie vydala manuály, ve věcech etiky by měl být zřízen poradce, který bude pomáhat s výkladem etického kodexu či obecněji pravidel advokacie. Stále je nutné vyvažovat tento zájem celku s faktem, že jsme v podstatě konkurenty, a asi nikdo by neměl zájem dělit se s jiným konkurentem o své umění, jak jednat s klientem, vést spor apod. Jinou věcí pak jsou benefity sociální, ale i zde je třeba vnímat realitu, jejíž součástí je to, že advokacie není cech zaměřený primárně na vzájemnou podporu.

Vedle funkce v představenstvu Komory působíte i jako advokát a obhájce. Jak si myslíte, že by měla úspěšnému advokátovi v jeho profesním růstu pomáhat, měla-li by vůbec, jeho stavovská organizace?

Komora je specifická tím, že kromě jiného rozhoduje o živnostenských záležitostech advokáta. Některé, ne zrovna bystré, to dráždí, hovoří a píší, že si takto advokáti pěstují vlastního kata. Těmhle bloudům ovšem nedochází, že jedinou alternativou interního kata je kat externí. Tedy například živnostenský úřad anebo nějaká jiná forma státního dohledu. Typicky je věcí představenstva, rozhodovat o tom, zda v souvislosti s trestním stíháním advokátovi bude, nebo nebude pozastaven výkon advokacie, a nutno říct, že v řadě případů dospělo představenstvo k závěru, že i přes hodně nebezpečně vypadající popis skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání není důvod advokátovi výkon advokacie pozastavovat. To vše chrání advokáta jako takového. Bez toho by se ani případný odborný růst nekonal. Advokacie také obhospodařuje knihovnu, pořádá různá školení jakož i jiné vzdělávací akce, čímž též pečuje o odborný růst. Samozřejmě pouze těch, kteří mají o růst zájem. Též máme Výbor pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů, který také vykonává cosi jako misijní činnost mezi advokáty. Tohle všechno advokátovi umožňuje, aby se více soustředil na zmíněný profesní růst. Tedy mně připadá, že to je dostatečná podpora.

Doba covidová nás posunula mnohem rychleji než kdy jindy do online světa, ten advokátní nevyjímaje. Jaké významné inovace vnímáte v právních službách, co se týče využití moderních technologií?

Již v minulém období se advokacie hojně podílela, mnohdy snad se dá říci i dominantně, na využívání moderních technologií v justiční praxi. Typicky pokud jde o komunikaci advokáta s klientem ve vazbě nebo ve výkonu trestu na dálku, při konstruování dalších možností soudního řízení na dálku apod. Významnou inovací je i možnost poskytovat právní služby online, komunikovat s klientem prostřednictvím Skype či jiného formátu apod.

A poslední dotaz: Jaký je Váš recept na to skloubit vlastní praxi, funkci v ČAK a další profesní aktivity a při čem nejradši relaxujete, co Vám osobně udělá radost?

Zklamu Vás, ale žádný recept, zejména snad následováníhodný nemám. Ostatně ani sám nežiji podle receptu, ale jak umím a jak jsem se to empiricky naučil. Pokud bych to měl zestručnit, rovnou za nosem. Relaxuji čtením odborné literatury, čtením jakékoliv literatury, sportem a jakož i chozením s kamarády do hospody, kde se pochopitelně nemodlím.

Děkujeme za rozhovor!

V seriálu rozhovorů Advokátního deníku s nově zvolenými členy představenstva ČAK
jste si již mohli přečíst:

Mgr. Lukáš Trojan: Vidím prostor pro zlepšení v oblasti advokátní etiky