Jméno JUDr. Michaly Plachké je ve čtyřlístku místopředsedů ČAK jediným, které se objevuje po letošních volbách poprvé. „Víme, že to bude kopec práce a nevlastníme patent na to, jak všechno dělat instantně dokonale. Ale dáme tomu všechen náš elán, nadšení a společné síly, samozřejmě s velkým respektem k tomu, co se povedlo všem před námi,“ připomněla JUDr. Michala Plachká, LL.M., část programového prohlášení uskupení Komora 2.0, za které kandidovala, a navázala na ně  v rozhovoru pro Advokátní deník.

 

Byla jste zvolena členkou představenstva na další čtyři roky. Co vše jste při své kandidatuře zvažovala? 

Vždycky jsem věřila, že advokátní komora je pro advokáty stěžejní samosprávnou organizací, jejíž působnost a fungování hraje v našich životech nezastupitelnou roli. Zároveň jsem z vlastních zkušeností i názorů kolegů vnímala, že ve vztahu Komory k advokátům je určitý prostor pro zlepšení. A protože nemám ráda, když si někdo pouze stěžuje, nadchla mě iniciativa kolegů, kteří se rozhodli zkusit aktivně zapojit a nabídnout svůj čas, nadšení a elán, aby Komora byla sebevědomou a silnou organizací navenek, ale i advokáty přijímanou, respektovanou a užitečnou organizací směrem dovnitř.

 

Jak jste s celkovými výsledky voleb do orgánů ČAK spokojena?

Vnímám jako velmi přínosné, že letošní sněm advokátní komory vzbudil zájem širšího spektra advokátů. Bylo to vidět na předsněmovních debatách i prostoru, jakého se názorům a diskuzím dostávalo a následně i na samotné rekordní účasti advokátů na letošním sněmu. Mandát, který současné představenstvo k výkonu své funkce dostalo, je tak nebývale silný, protože je vyjádřením hlasů více advokátů, než tomu bylo kdy v minulosti. Zároveň považuji za velmi pozitivní, že se zapojilo tolik advokátů mladší generace, ať už přímou kandidaturou, komunikováním svých postojů, či účastí a hlasováním na sněmu.

Kontinuita práce v Komoře je důležitá, ale stejně tak je důležité vhodně namixovat potřebné znalosti zkušených kolegů s nápady a nadšením, se kterými přichází generace mladší. Takže věřím, že přesně to se na letošním sněmu povedlo a v obsazení představenstva se ideálně snoubí zkušenosti členů, kteří byli zvoleni opakovaně, s čerstvým přístupem a inovacemi, které mohou přinést členové zvolení poprvé.

 

Současně jste byla představenstvem zvolena její místopředsedkyní. Je již známo, za jakou oblast budete odpovědná a s jakou vizí, projekty a plány přicházíte?

Mé zvolení do funkce souvisí se skutečností, že v představenstvu na toto období zasedlo z jedenácti členů deset zástupců se sídlem v Praze. Vnímám tedy jako svou odpovědnost zajistit, aby i hlasy advokátů mimo Prahu byly férově slyšet. A aby i advokáti z regionů měli důvěru, že na úrovni představenstva budeme řešit problémy, které specificky trápí právě je. Vedle toho bych se ráda podílela na zajištění vstřícného přístupu Komory k advokátům, zejména srozumitelnou a transparentní komunikací otázek a situací, které se jich bezprostředně týkají.

 

Kde by podle Vás měla být Komora za další čtyři roky, co by vše měla v rámci Vašeho volebního období zvládnout?

Jako prioritu vnímám udržení jednotnosti advokátní komory, ochranu základních institutů (např. advokátní mlčenlivosti) a aktivní zapojení advokátní komory do legislativních procesů. Samozřejmě, spoustu práce a prostoru ke zlepšení lze najít i směrem „dovnitř“ naší organizace, například ve snaze o zjednodušení komunikace s advokáty, s čímž úzce souvisí digitalizace a celková technologická modernizace procesů v rámci Komory. Pozornost bychom také měli věnovat komunikaci advokátních témat směrem k veřejnosti, abychom společně pracovali na pozitivním obrazu advokátů v očích veřejnosti. V neposlední řadě je určitě třeba zapracovat na vzdělávání advokátů a advokátních koncipientů, a to včetně podoby advokátních zkoušek.

 

Máte funkci v představenstvu Komory, ale jste také advokátkou. Jak si myslíte, že by měla úspěšnému advokátovi v jeho profesním růstu pomáhat jeho stavovská organizace?

Z mého pohledu zejména jednoduchou, přehlednou a transparentní komunikací témat, která advokáti potřebují řešit ve vztahu ke Komoře. Nikdo nemá času nazbyt, takže zjednodušení a zpřehlednění jakékoli administrativní části advokátní práce (zejména ve vztahu ke Komoře) vnímám jako přínosné.

Vedle toho věřím, že zlepšením vzdělávání koncipientů i advokátů (včetně debaty nad nejvhodnější podobou advokátních zkoušek) nám Komora dá přesně to, co od ní potřebujeme, a půjde správným směrem i ve snaze o zlepšení obrazu advokátů v očích veřejnosti.

 

Jaké významné inovace vnímáte v právních službách, co se týče využití moderních technologií?

Celý svět se posouvá tak trochu do virtuálního kybernetického prostoru. S tím přicházejí nové právní problémy a také nové možnosti poskytování služeb. Je potřeba, aby ČAK na toto reagovala, participovala na vzdělávání v oblasti právních služeb souvisejících s kybernetickými a virtuálními službami i produkty, a to ve všech oblastech práva, ať již jde o oblast práva civilního, správního, trestního či jiného. Zároveň by měla Komora dbát na to, aby se sami advokáti nestali oběťmi této moderní technologické doby, nestali se oběťmi podvodných, vinklářských praktik provozovaných po síti a také aby se uměli sami v tomto prostředí důstojně a se ctí pohybovat.

 

Jaký je Váš recept na to, jak skloubit vlastní praxi s funkcí v ČAK a dalšími profesními aktivitami, případně jak efektivně relaxovat?

Práce pro Komoru bude zabírat značnou část mého času. Ve vztahu k vlastní praxi je tak za mě klíčový spolehlivý tým, který, stejně jako my, věří, že zapojení do této práce a témat má obrovský smysl. Přesně na takový tým mám štěstí, a věřím proto, že náročnost, kterou tato nová funkce přinese, společně zvládneme a přinese nám naopak spoustu nových znalostí a zkušeností. Nezbytné je pak z mého pohledu osobní přesvědčení, že mám v těchto otázkách co nabídnout, samozřejmě s respektem ke znalostem zkušenějších kolegů a zároveň s nadšením pokusit se věci zlepšovat a měnit.

Práce i aktivit je opravdu hodně, ale jakmile to čas dovolí, nejraději relaxuji únikem do úplně jiného světa, než je ten náš právní – zapojením do světa dětských fantazií při hraní si s mými dětmi, nebo únikem do přírody, kdy si vyhradím chvíli bez telefonu a počítače. Tak se mi vždycky povede srovnat si priority, dívat se na věci s větším odstupem a nasbírat sílu k další práci.

Děkujeme za rozhovor.

Redakce AD
Foto: Archiv JUDr. M. Plachké