Nejvyšší správní soud dne 28. ledna 2022 vyslovil na návrh společenství vlastníků jednotek jednoho brněnského bytového domu, že část mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 8. 2021, čj. MZDR 14601/2021-23/MIN/KAN, byla v rozporu se zákonem. Konkrétně se jedná o část čl. I bodu 15 písm. b) tohoto mimořádného opatření (účinného během podzimu loňského roku), která mimo jiné nařizovala provozovatelům (pořadatelům) zasedání či voleb orgánů právnických osob kontrolovat u účastníků takového zasedání splnění podmínek tzv. bezinfekčnosti. Pokud účastník splnění těchto podmínek neprokázal, provozovatel byl současně povinen mu na zasedání neumožnit vstup.

Jak vysvětlil předseda senátu JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D., „v dané části napadené mimořádné opatření nemohlo obstát, neboť ministerstvo v odůvodnění opatření ani v průběhu řízení soudem nevysvětlilo, na základě jakého kritéria uvedenou povinnost některým provozovatelům (organizátorům či pořadatelům) stanovilo, zatímco jiným v obdobném postavení nikoliv“.

Nejvyšší správní soud v této souvislosti poukázal především na provozovatele restaurací (provozoven stravovacích služeb), kterým taková povinnost v dané době tímto mimořádným opatřením oproti jiným provozovatelům stanovena nebyla.

Nejvyšší správní soud naopak nevyhověl argumentům navrhovatele, podle něhož stanovení povinnosti provozovatelům kontrolovat tzv. bezinfekčnost představuje nepřípustné přenesení výkonu státní správy na soukromé osoby. Zde soud především upozornil na to, že kontrolu splnění podmínek tzv. bezinfekčnosti nelze za výkon státní správy považovat (jde pouze o kontrolu, zda se určitá osoba může zasedání zúčastnit), navíc právní řád běžně předpokládá, že soukromé osoby v různých situacích ověřují (kontrolují), zda jiné osoby splňují podmínky (povinnosti) předpokládané veřejnoprávními předpisy (např. při prodeji alkoholu či pyrotechnických výrobků případně při kontrole ze strany bankovních a úvěrových institucí). Stejně tak Nejvyšší správní soud neshledal, že by samotná kontrola splnění podmínek tzv. bezinfekčnosti ze strany provozovatelů podle posuzovaného mimořádného opatření představovala nepřípustné zjišťování citlivých informací o zdravotním stavu účastníků zasedání, neboť jde pouze o jednorázové předložení příslušného údaje, přičemž na takovou situaci GDPR nedopadá.

Lze dodat, že z výše uvedených důvodů dnes Nejvyšší správní soud shledal rozpor se zákonem i u další části téhož mimořádného opatření [část čl. I bod 12 písm. c)] a vyhověl návrhu provozovatele sítě multikin (CineStar s. r. o.), jemuž byla obdobně stanovena povinnost tzv. bezinfekčnost kontrolovat.

Rozsudky osmého senátu v uvedených věcech byly vydány pod sp. zn. 8 Ao 29/2021 (společenství vlastníků jednotek) a sp. zn. 8 Ao 30/2021 (provozovatelé kin).

Zdroj: Nejvyšší správní soud
Foto: canva.com