O tom, že insolvence nemusí být konec, ale začátek, se snaží přesvědčit nové, desáté číslo Bulletinu advokacie, jehož tématem je restrukturalizace a insolvence. A doufejme, že to samé platí nejen o úpadku, ale i o dopadech pandemie Covid-19.

Odbornou část čísla otevírá příspěvek soudce Vrchního soudu v Praze Františka Kučery Poctivost – základní princip reorganizace, zkušenosti z jednoho insolvenčního řízení.

Co rozhoduje o úspěchu věřitele v insolvenčním řízení firmy rozebírá na příkladu insolvenčního řízení s těžební společností OKD ve svém následujícím článku Michal Žižlavský.

Tomáš Sokol a Iveta Jančová ve svém příspěvku K možné odpovědnosti za chybné provedení exekuce nebo insolvenčního řízení analyzují jak podle občanského zákoníku, tak podle trestního zákoníku možnou právní odpovědnost exekutora či insolvenčního správce v případě, že majetek povinného nebo úpadce, který mají prodat tak, aby to bylo pro věřitele co nejvýhodnější, naopak prodají za cenu nepřiměřeně nízkou.

Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka ve svém článku nejdříve rozebírá dva rozsudky desátého senátu Nejvyššího správního soudu, podle kterých správce daně může „započíst“ přeplatky dlužníka v úpadku na daních, které vznikly po rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku, proti pohledávce správce daně na penále z nezaplacení odvodu za porušení rozpočtové kázně, byl-li odvod vyměřen po rozhodnutí o úpadku. Tento přístup ale asi už nevytrvá dlouho, protože následně se autor věnuje i podrobným odůvodněním, s nimiž třetí senát Nejvyššího správního soudu navrhl rozšířenému senátu NSS, aby se od dosavadní judikatury odklonil. Ten o věci rozhodne pravděpodobně v nejbližších měsících.

Mezím ochrany zástavního věřitele po zahájení insolvenčního řízení v případě, že zastavená věc byla před zahájením insolvenčního řízení zpeněžena v rámci exekuce, se následně věnuje Monika Novotná.

„Tvrdými daty“ se zabývá místopředseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar ve svém příspěvku nazvaném Procesní management přihlášek věřitelů a postoupených pohledávek v insolvenčním řízení. Na základě statistických dat insolvenčního úseku Krajského soudu v Praze rozebírá vývoj nápadu insolvenčních věcí podle způsobu řešení úpadku od počátku účinnosti insolvenčního zákona v roce 2008 až do současnosti. Zaměřuje se přitom speciálně na problematiku přihlášek věřitelů do insolvenčního řízení a následné změny v osobě věřitele v souvislosti s postupováním pohledávek mezi věřiteli. Odhaluje vývojové trendy v oblasti oddlužení, technické či personální limity pro zpracování daných agend a rovněž predikuje jejich budoucí vývoj.

Reorganizaci firmy jako výhodnému sanačnímu řešením firmy v úpadku a r jejími podmínkami na příkladech úspěšných reorganizací několika českých firem se věnuje Adam Sigmund v poeticky nazvaném příspěvku Reorganizace firem v České republice – probouzení Šípkové Růženky. Podobně zkonkrétní zaměření pak mají i zbývající příspěvky; Konsensuální (neformální) restrukturalizaci strojírenského podniku se věnují Bohumil Havel a Václav Bílý; na fenomenálně úspěšnou reorganizaci společnosti VEBA se zaměřili Petr Kališ a Jiří Prouza v příspěvku Reorganizace dlužníka a zachování provozu jeho podniku;

řešení úpadku státního podniku Mototechna popisují Robert Klenka a Petra Borkovcová pod názvem Vydání dlužníkových aktiv věřitelům jako osvěžující alternativu ke zpeněžení v konkursu či klasické prodejní reorganizaci; zkušenosti s Paralelním insolvenčním řízení v České republice a v Hongkongu shrnuje ve svém článku Martin Hrodek; Předbalená reorganizace v praxi autorů Jiří hoTomoly Václava Žaluda a Diany Herdzinové je praktickou případovou studií předbalené reorganizace internetového prodejce ZOOT s inovativním řešením vypořádání podřízených dluhopisů a vydání nové emise dluhopisů v rámci reorganizačního plánu.

Závěrečný článek Tomáše Brožka a Michala Buchty Specifika nabývání závodu z majetkové podstaty v konkursu seznamuje čtenáře s vybranými právně-insolvenčními tématy, souvisejícími s nabýváním souboru jmění ve formě obchodního závodu z majetkové podstaty v konkursu, a blíže rozebírá obvyklé problémy, s nimiž se kupující při těchto typech transakcí musí vypořádat.

I když v tomto čísle BA už nezbyl prostor pro judikaturu, ani tak se tam nevešly další zajímavé články; ty se ale naštěstí „vešly“ na Advokátní deník, kde najdete:

• Příspěvek Radima Baše Restrukturalizace společnosti VEBA
• Příspěvek Jaroslava Svejkovského Svěřenský fond – jiný způsob výkonu vlastnického práva
• Příspěvek Aleše Eppingera, Šárky Gregorové a Jana Durici Kolize práv věřitelů – výhrada vlastnictví versus zajišťovací převod práva
• Příspěvek Reného Kurky a Anežky Paříkové Pojištění vkladů u úvěrových institucí
• Příspěvek Aleše Rozehnala Případ úpadku německého mediálního koncernu KirchMedia
• Příspěvek Jana Vavřiny Specifika konkursu developerské společnosti

Redakce BA