O dávkách na školní pomůcky a kroužky veřejnost neví, konstatoval ombudsman

Konec prázdnin a začátek školního roku je v rodinách s dětmi ve znamení zvýšených nákladů na pořízení potřebných pomůcek a vybavení do školy, ale také na úhradu obědů a mimoškolních aktivit. Pro rodiny s nízkými příjmy či nemajetné je často nemožné zajistit dětem vše potřebné. Především pro ně tedy stát počítá s dávkou mimořádné okamžité pomoci na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním a zájmovou činností nezaopatřeného dítěte. Jak však ukázal výzkum realizovaný Kanceláří veřejného ochránce práv, informovanost rodin a jejich šance tuto dávku na školáka získat se v jednotlivých krajích výrazně liší.

„Chceme, aby děti z nízkopříjmových rodin řádně plnily školní docházku, získaly vzdělání jako základ budoucího pracovního uplatnění a začlenily se do společnosti. Nejde přitom jen o tyto děti a jejich rodiny, ale do budoucna by tím získala celá společnost. Nepodaří se to ovšem, pokud stát tyto rodiny nepodpoří, a to minimálně poskytnutím prostředků na úhradu školních pomůcek a zájmových kroužků,“ uvedl ombudsman JUDr. Stanislav Křeček. Podle zjištění Kanceláře ombudsmana poznatky z posledních let nasvědčovaly nejednotnému přístupu úřadu práce a někdy velmi restriktivnímu rozhodování o mimořádné okamžité pomoci. Proto se ochránce práv rozhodl ověřit praxi úřadů v rámci celé republiky, jako výchozí při tom použil informace ze srpna a září loňského roku.

„Přál bych si, aby pomoc s výdaji na školní pomůcky a zájmové aktivity obdržely všechny rodiny s nezaopatřenými dětmi, které na ni mají ze zákona nárok. Skutečnost je zatím jiná,“ poukázal na výsledky výzkumu a analýzy rozhodnutí Stanislav Křeček. Nejčastějším důvodem pro částečné nebo úplné zamítnutí žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc je sdělení úřadu práce, že nejde o nenadálý výdaj, ale o výdaj plánovaný, se kterým měla rodina počítat a například měla školní pomůcky nakupovat průběžně. Takový důvod zamítnutí žádosti je podle ombudsmana nepřípustný.

Rodinám s nízkými příjmy, které nemají dost prostředků na úhradu nákladů souvisejících se vzděláním a zájmovou činností dítěte, ombudsman doporučuje, aby na úřadech práce trvaly na poskytnutí informací o mimořádné okamžité pomoci a formuláře žádosti a aby se v případě zamítnutí žádosti bránily odvoláním. Současně ombudsman apeluje na úřady práce, aby rodiny dostatečně poučovaly, o žádostech rozhodovaly v souladu s právními předpisy, rozhodnutí o částečném nebo úplném

Výzkum ukázal, že v jednotlivých krajích se výrazně liší počty podaných žádostí i „úspěšnost“ žadatelů. Například v Jihomoravském kraji bylo ve sledovaném období podáno 1111 žádostí, zatímco v Praze jen 128. Velmi nízké počty podaných žádostí v některých krajích mohou svědčit o neinformovanosti rodin. Ochránce práv proto požádal generální ředitelství Úřadu práce ČR, aby vedlo své zaměstnance k důslednějšímu poučování rodin s nezaopatřenými dětmi o možnosti čerpat tuto dávku. Rovněž apeloval na maximální dostupnost formulářů žádostí na kontaktních pracovištích.

Podle výzkumu se liší i šance žadatelů na plné vyhovění žádosti. V Jihomoravském kraji úřady plně vyhověly v 97 % případů, v Praze ve 46 % a v Karlovarském kraji pouze ve 41 % případů. Rozdíly mohou být dány nejednotností postupu jednotlivých kontaktních pracovišť při vyhodnocování žádostí.

Velké rozdíly mezi kraji jsou i ve výši přiznávané částky – v nadpoloviční většině případů byla přiznaná dávka nižší než 1000 Kč, necelou třetinu z celkového počtu tvoří žádosti s přiznanou částkou od 1000 do 2000 korun. Vyšší částky jsou výjimkou.

Ombudsman vyzval Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby sjednotilo rozhodování úřadů metodickým pokynem s aktualizovanými cenami školních pomůcek a zájmových činností a s uvedením orientačních částek připadajících na jednotlivé výdaje například formou rozpětí. Současně požádal ministerstvo, aby zvážilo přijetí právní úpravy, která zjednoduší finanční podporu dětí z nízkopříjmových rodin např. poskytováním určité paušální částky na školní pomůcky konkrétně vymezenému okruhu rodin, nebo poskytováním finanční podpory přímo školám.

Překvapivé je, že se lidé proti zamítnutí žádosti téměř nikdy nebrání. Odvolalo se jen necelé 1 % žadatelů. „Z výzkumu vyplývá, že žadatelé často neví, na jaké výdaje mohou dávku žádat a z jakých důvodů úřad práce může či naopak nesmí žádost o dávku zamítnout. Snadno potom přijmou vysvětlení úřadu, které přitom může být nesprávné. Významnou roli hraje i fakt, že peníze na požadovaný výdaj potřebují rodiny co nejrychleji, např. na úhradu kroužku nebo před začátkem školního roku, takže by pro ně bylo marné podstupovat odvolací řízení. Považuji tato zjištění za závažná a doporučil jsem ministerstvu, aby se na rozhodování o mimořádné okamžité pomoci zaměřilo při svých kontrolách i vzdělávací práci,“ uvedl Stanislav Křeček.

Jak vyplynulo ze zprávy, 84 % žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc se týká výdajů souvisejících se vzděláním nezaopatřených dětí, žádosti na výdaje na zájmovou činnost tvořily pouze 7 %.

V drtivé většině případů žádali rodiče o dávku na nezletilé děti, pouze ve 3 % případů šlo o výdaje na nezaopatřené děti starší 18 let. Podle ombudsmana může takto nízký počet žádostí o pomoc pro starší děti souviset s malou informovaností o tom, že dávka není určena jen na podporu nezletilých dětí. Proto doporučil Úřadu práce ČR, aby jeho zaměstnanci poučovali rodiče, že o mimořádnou okamžitou pomoc mohou žádat také na výdaje související se vzděláváním a zájmovou činností pro nezaopatřené děti starší 18 let.

Součástí výzkumu byla také analýza 518 částečně a úplně zamítavých rozhodnutí – některé důvody uváděné úřady práce jsou podle ochránce práv Stanislava Křečka nesprávné a nevhodné. Upozornil proto Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby v tomto směru zajistilo nápravu. Žadatelům pak ombudsman doporučuje, aby se v případě zamítnutí žádosti z nesprávného důvodu bránili odvoláním.

Nepřípustné odůvodnění zamítnutí žádosti

  • nejde podle úřadu o nenadálý a neočekávaný výdaj, rodina o výdajích na školáka věděla a měla si peníze našetřit nebo věci nakupovat průběžně. Tento důvod se objevil v 31 % případů;
  • žadatel, jeho rodina nebo spolubydlící se podle úřadu nesnaží o zvýšení příjmu vlastním přičiněním. Zcela se přitom pomíjí fakt, že účelem dávky je umožnit dítěti absolvovat výuku ve škole a realizovat jeho právo na vzdělání;
  • podle úřadu má dítě pomůcky z předchozích let, ale úřad si neověří, zda tomu tak skutečně je. Ve 13 % případů se ukázalo, že úřad práce pracoval pouze s obecně známým předpokladem a vyšel např. z toho, že dítě má staršího sourozence, který danou pomůcku určitě má.
  • na výdajích se má podle úřadu podílet druhý rodič, ale úřad neověří, zda je toho schopen a zda vůbec plní vyživovací povinnosti.

Ombudsman upozornil také na fakt, že školy v přírodě a kurzy plavání jsou povinnou součástí výuky a měly by proto být vždy považovány za odůvodněný výdaj související se vzděláním. Úřad práce může v těchto případech vést úvahu pouze o výši přiznané dávky v návaznosti na příjmy a majetek rodiny.

 

Celé znění Výzkumné zprávy s právním komentářem a doporučeními.

Informační leták s upřesněním, kdo, jak a na co může o mimořádnou okamžitou pomoc pro nezaopatřené děti žádat.

 

Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Foto: Pixabay

 

Go to TOP