Krajské státní zastupitelství v Brně – pobočka v Jihlavě bude muset znovu prověřit podnět na přezkoumání více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti. Rozhodlo o tom Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. V případu se objevily nové informace. Jak uvedl náměstek vrchního státního zástupce Mgr. Radek Bartoš, vyplynuly ze dvou podnětů, které Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci obdrželo v souvislosti s přezkumem zamítnuté obnovy řízení ze strany jihlavských žalobců.

O obnovu řízení v případu vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899 a stála na začátku takzvané hilsneriády, požádal v únoru tohoto roku advokát JUDr. Lubomír Müller, Krajské státní zastupitelství v Brně – pobočka v Jihlavě na konci června obnovu odmítlo.

„Od roku 1900 je to vůbec poprvé, kdy byl ve snaze o obnovu Hilsnerova procesu nařízen přezkum negativního stanoviska,“ sdělil ke kauze Lubomír Müller. Svůj podnět z počátku roku opřel o archivní materiály, které tehdejší soudy neměly k dispozici a v nichž viděl šanci zbavit Hilsnera viny.

Státní zástupce Jan Fichtner v červnu po zamítnutí podnětu uvedl, že obnova řízení by mohla vést pouze k tomu, že by soud konstatoval, že vraždu Hilsner nespáchal. Nebylo by ale možné říct, kdo vraždil místo něho.

„Je pravda, že ty informace (v listinách) zajímavé jsou, ale v podstatě z nich vyplývá jenom to, že svědek (Petr) Pešák, který tenkrát usvědčil Hilsnera, byl, lidově řečeno, pobuda, člověk spíš nespolehlivý. Nicméně soud už tehdy, když rozhodoval o vině a nevině, se zabýval tím, do jaké míry je Pešák věrohodný, nebo ne. To si prostě tehdy ten soud zodpověděl sám. A já abych teď po více než 120 letech přezkoumával, jestli si to soud zhodnotil správně, když nemám koho vyslechnout? To prostě nejde,“ řekl Fichtner v červnu.

Kvůli vraždě Hrůzové byl v roce 1899 zatčen dvaadvacetiletý Žid Leopold Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy. V této atmosféře se konal v září stejného roku v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti.

Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.

Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohlo i úsilí Tomáše Garrigua Masaryka. Tehdejší vysokoškolský profesor Masaryk se postavil na Hilsnerovu obranu jako jeden z mála, rituální vraždu označil za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Vysloužil si za to nenávistné reakce veřejnosti.

Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost.

Přestože je v souvislosti s Hilsneriádou povětšinou zmiňován T. G. Masaryk, byl to obhájce ex offo JUDr. Zdenko Auředníček, který po dobu 19 let (!) neúnavně a za cenu totálního zchudnutí a vynuceného odchodu do Vídně prosazoval (a prosadil) propuštění nevinného Leopolda Hilsnera na svobodu.

Za pár dnů, ve středu 20. září 2023, si připomeneme již 91. výročí úmrtí tohoto velikána české advokacie a zároveň roční výročí představení zrekonstruované hrobky rodiny Auředníčkovy na pražském olšanském hřbitově. Rekonstrukce se ujal spolek Magen, finančně ji podpořila řada donátorů včetně České advokátní komory, Unie obhájců nebo Evan Lazar či American Friends of Czech Jewry.

ČTK, redakce AD
Ilustrační foto: Wikimedia (Dezidor, Vít Luštinec, volná díla)