Vychází BA č. 3 s paletou advokátních témat a analýzami judikatury NS

Aktuální a důležitá advokátní témata téměř v každé rubrice – od nápadu na řešení mnohaletého problému s kolizemi soudních jednání v úvodníku, přes rozhovor o připravované novele advokátního tarifu v Aktualitách, nedávný nález Ústavního soudu, který zrušil část zákona o advokacii v rubrice Z judikatury, až po příspěvek dvou členů VOPOZA o pokračujících problémech s výkladem ust. § 89 odst. 2 trestního řádu v rubrice Z advokacie – to vše najdete v nejnovějším čísle Bulletinu advokacie, které právě vychází. Nemluvě o odborných článcích, zaměřených tentokrát především na analýzu judikatury.

 

Věci se dávají do pohybu. Dříve než odešlo toto číslo BA s úvodníkem Radima Mikety, příznačně nazvaném Žádosti o odročení se nevyhovuje, do tiskárny, představenstvo ČAK na svém březnovém jednání rozhodlo, že se obrátí na Ministerstvo spravedlnosti se žádostí, aby zavedlo metodiku ohledně postupu soudců při kolizích jednání, po které Miketa v úvodníku volal.

Opakovaná jednání ČAK s Ministerstvem spravedlnosti o dalším tématu, totiž novele advokátního tarifu, již mají své výsledky, jejichž prozatímní podobu představuje předseda ČAK Robert Němec v rozhovoru pro BA, který najdete i v Advokátním deníku.

Bohužel asi ještě dlouhá cesta povede ke shodě stanoviska ČAK a orgánů činných v trestním řízení ohledně výkladu § 89 odst. 2 trestního řádu, jak o tom svědčí článek dvou členů Výboru ČAK pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů (VOPOZA) Jana Kociny a Jakuba Vepřeka nazvaný Oprávnění advokáta vyhledávat, prověřovat, předkládat a navrhovat důkazy v trestním řízení podruhé – aktuální souvislosti. Poprvé totiž oba autoři psali o stejném tématu v BA č. 10/2020.

V čísle samozřejmě najdete i nález Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. Pl. ÚS 44/21, jenž zrušil část ustanovení § 18c odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují, a“, které neumožňovalo, aby Komora mohla určit advokáta k poskytnutí právní služby i majetnějším lidem za odměnu. Reakci ČAK k tomuto nálezu ÚS najdete ZDE.

Z odborných článků, které Bulletin advokacie v čísle tři přináší, dva obsáhle analyzují judikaturu Nejvyššího soudu. Zásadní změně judikatorního pojetí moderace smluvní pokuty, jak ji vyslovil velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu rozsudkem ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, se věnuje článek soudce Nejvyššího soudu Pavla Horáka. Příspěvek rozebírá, co rozhodnutí přináší pro smluvní i soudní praxi i určitá úskalí takové zásadní změny.

Judikatura Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení pak je tématem článku Aleny Bányaiové. Judikatura Nejvyššího soudu postupem doby zformulovala hlediska významná pro posouzení, zda konkrétní ujednání o úroku z prodlení nevybočuje z limitů autonomie vůle, daných především dobrými mravy a veřejným pořádkem; nicméně, jak autorka příspěvku upozorňuje, nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3194/2018, aplikovatelnost těchto hledisek zpochybnil.

Z dalších odborných článků bychom ještě rádi upozornili na příspěvek Renáty Šínové nazvaný Obtíže s výkladem některých ustanovení z. ř. s. v praxi., který se zabývá především otázkou, zda je či není nutné složit jistotu u některých předběžných opatření upravujících poměry dítěte, a dále na příspěvek Radima Kříže Pacht akcií – možnost, nebo fikce?, který nejdříve rozebírá, zda je pacht cenných papírů vůbec možný, a následně nastiňuje základní obrysy vztahů mezi propachtovatelem akcií a pachtýřem.

 

Redakce BA
Koláž: redakce AD

Go to TOP