Ministerstvo spravedlnosti ČR zúžilo návrh zákona o hromadném řízení. Možnost podat hromadnou žalobu se má nově týkat jen spotřebitelských sporů. Hromadná řízení už by tak nebylo možné vést například v případech, kdy podniky svým chováním poškozují životní prostředí.

„Návrh byl omezen zatím jen na spotřebitele. Došlo k tomu v rámci kompromisu na jednání koaliční rady vlády, a to z podnětu koaliční ČSSD,“ sdělil mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR Vladimír Řepka. Doplnil, že pokud se zákon v praxi osvědčí, lze do budoucna uvažovat o jeho rozšíření na další oblasti a vztahy.

Zákon, který by umožnil podávat hromadné žaloby, slíbila vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení. Zavedení této možnosti do českého právního řádu má ale řadu kritiků, kteří se obávají mimo jiné jejího zneužití. Podle nich například hrozí, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených.

Vláda měla návrh zákona projednat v pondělí 20. ledna 2020, podle vicepremiéra Karla Havlíčka jej ale odložila z časových důvodů. Hospodářská komora téhož dne rovněž uvedla, že by Ministerstvo spravedlnosti ČR mělo návrh stáhnout. Podnikatelé by si prý mohli raději vytvářet rezervy na možné budoucí spory a méně například investovat do inovací či mezd zaměstnanců.

Podstatou hromadných žalob je to, že umožňují různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení. Takové nároky obvykle samostatně nedosahují vysoké výše, a lidé je proto individuálně nevymáhají, protože částka vynaložená na soudní řízení by byla výrazně vyšší. Podle Ministerstva spravedlnosti ČR novinka výrazně ulehčí soudům, zrychlí soudní řízení a jejich účastníkům ušetří náklady.

Některým kritikům návrhu se nelíbí, že by někdo projednával nároky jiných lidí proti jejich vůli. Vycházejí z toho, že pokud někdo svůj nárok nežaluje, zřejmě jej žalovat ani nechce, což je jeho právo. Odpůrcům novinky také vadilo, že členové skupiny žalujících by se o hromadném řízení vůbec nemuseli dovědět.

Hromadné žaloby lze podávat ve většině evropských států, přičemž se týkají nejen nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, ale lze jimi vznést i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.

O tématu informoval Advokátní deník již v minulosti ZDE, ZDE nebo ZDE.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.