Návrh zákona o hromadném řízení opět rozvířil debaty odborné veřejnosti

Ministerstvo spravedlnosti minulý týden, 5. prosince 2019, představilo přepracované znění úpravy podávání hromadných žalob. Zítra, ve čtvrtek 12. prosince 2019, nově navrhované znění zákona pak projedná Legislativní rada vlády jako návrh již s pozměněným názvem, který bude nadále používán – zákon o hromadném řízení. Mezitím proběhlo několik odborných sympozií a setkání, kde toto téma intenzivně rezonovalo.

Téma hromadných řízení bylo jádrem příspěvků a debat jak na sympoziu Hromadné žaloby, které uspořádala dne 9. prosince 2019 v rámci projektu Pražský právnický podzim Stálá konference českého práva pod záštitou Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, tak i na stejnojmenné konferenci dne 10. prosince 2019 pod hlavičkou mediálního domu Economia.

Na obou fórech se sešli přední odborníci z řad všech justičních profesí, zástupci spotřebitelských organizací, ale i poslanci a akademici. Jak z mnoha úst zaznívalo, poptávka po zavedení hromadných řízení u nás pochopitelně je, obavy z jejich zneužití ale mezi obchodními korporacemi a odbornou veřejností panují i nadále, nehledě na to, že nikdo nedokáže plně odhadnout, co to udělá se společností obecně.

Ministerstvo spravedlnosti poslalo původní návrh zákona o hromadných žalobách do připomínkového řízení letos v březnu, proti němu se však zvedla první velká vlna odporu a kritických hlasů. Legislativní rada vlády 3. října 2019 debatu nad návrhem přerušila. Ministerstvo spravedlnosti pak zákon přepracovalo do dnešní podoby, o níž Advokátní deník informoval ZDE. Podle slov JUDr. Anežky Janouškové z ministerstva spravedlnosti se předpokládá účinnost zákona někdy v polovině roku 2022, což ale na pondělním sympoziu vzápětí zpochybnili poslanci Mgr. Marek Benda a JUDr. Jan Chvojka, když popsali, jak v současné době velmi pomalu probíhá projednávání právních předpisů ve sněmovně.

Ministerstvo spravedlnosti slovy svého náměstka pro legislativu Mgr. Michala Fraňka a zastánci hromadných žalob argumentují pro zavedení této novinky tím, že jde o levnější a efektivnější způsob, jak se domoci svých práv, než když by se každý poškozený soudil samostatně. Levnější jak pro poškozené, tak i pro soudy a stát. Odborníci napříč právnickými profesemi však vidí v nově navrhované úpravě mnohá úskalí. Ostatně v poslední době nezaznamenali kontroverznější téma. Nejvíce argumentů směřuje proti zavedení „opt-out“ řízení. Jak uvedl náměstek ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík, „ochrana se lidem nenabízí, ale vnucuje.“ Ústavní soudce JUDr. Jaromír Jirsa podpořil tyto argumenty i tím, že normální je se nesoudit a popsal, kde úprava naráží na ústavní limity a základní práva. Řada odborníků pak návrhu vytýká, že hromadná řízení budou využívána nejen ve spotřebitelských věcech, s čímž počítá navrhovaná evropská směrnice, nýbrž ve všech oblastech civilního práva. Tedy ať už půjde o pracovněprávní spory, hospodářskou soutěž nebo ochranu životního prostředí. Kvůli riziku zneužití spekulanty zrušilo ministerstvo spravedlnosti v nové verzi návrhu zákona institut správce skupiny, kterým se mohl stát soukromý investor. Upustilo tedy investorský princip a nově mohou podat hromadnou žalobu pouze poškození a neziskové osoby. V návrhu ale zůstala až 25procentní odměna z vysouzené částky pro žalobce. Ti v nové verzi nepodléhají žádné certifikaci. Podle odborníků tak paradoxně může hrozit ještě větší riziko v podobě vstupu investorů do žalob formou koupě pohledávky či nekontrolovaného vykupování pohledávek poškozených spotřebitelů za neodpovídající cenu. Řešením je podle odborníků svěření žalob čistě do rukou důvěryhodných spotřebitelských organizací a jejich systematická finanční podpora státem. O tom, jak zavedení hromadných řízení ovlivní soudy, promluvil dnes nově jmenovaný předseda Vrchního soudu v Praze Mgr. Luboš Dörfl, který očekává, že příslušné soudy budou v důsledku velkého nápadu věcí přetíženy, s čímž se však justice bude muset vyrovnat. Upozornil ale zejména na zvýhodněné postavení neziskových organizací, což může vést ke ztrátě jejich procesní odpovědnosti, což vnímá jako nebezpečné.

Na několik sporných bodů upozornil vedle řady ostatních odborníků i místopředseda ČAK Mgr. Robert Němec, LL.M., který má za to, že zákon má být připravován zároveň s návrhem nové směrnice EU. Aktuální znění návrhu směrnice sice rozlišuje mezi národními a evropskými mechanismy hromadného vymáhání práv, ale nadále platí, že jde prozatím pouze o návrh. Z legislativního hlediska je podle jeho slov vhodnější vyčkat na finální znění směrnice, a to zejména s ohledem na zásadu nediskriminace plynoucí z primárního evropského práva. Současný návrh směrnice členským státům ukládá, aby alespoň jeden právní institut každého členského státu byl v souladu se směrnicí. Případná novela zákona o hromadném řízení tak bude nevyhnutelná. Ona zmiňovaná navrhovaná směrnice (resp. tzv. general approach) stojí na zavedení reprezentativní žaloby podávané kvalifikovanými subjekty, nikoliv hromadné žaloby podávané členy skupiny ve smyslu navrhovaného zákona. Stejně jako řada odborníků, i Robert Němec vidí nebezpečí v tom, že návrh obsahuje odhlašovací hromadné řízení (opt-out), které i nadále naráží na ústavněprávní limity. Na co je však nutné ještě upozornit, návrh zákona obsahuje výjimky z advokátního přímusu, které nejsou důvodné. Doporučuje paušální zavedení advokátního přímusu na straně žalobce, protože z praxe jednoznačně vyplývá, že právní zastoupení profesionálem je garancí efektivnějšího postupu řízení. Robert Němec také upozornil na fakt, že v návrhu zákona zůstal zachován institut zpřístupnění dokumentů, který může být v rozporu se zákazem povinnosti sebeobviňování. Pokud jde o navrhovanou úpravu zpřístupnění dokumentů, ta sice obsahuje výjimku pro účely ochrany advokátní mlčenlivosti, ale toto ustanovení by však mělo být zpřesněno a rozšířeno. Co však vidí Robert Němec ještě jako velmi sporné, je to, že nový návrh zákona jednoznačně zvýhodňuje neziskové organizace a spotřebitelské neziskové organizace, a stanoví celou řadu výjimek zvýhodnění, které jsou neodůvodněné. Vypuštěním institutu správce žaloby tak odpadl jakýkoliv režim certifikace žalobce, pokud je neziskovou organizací a odpadly veškeré záruky za náhrady nákladů řízení a zejména způsobené škody. Vzhledem k absenci důsledné regulace neziskových organizací je takový postup neodůvodněný a povede ke zneužívání účelově založených neziskových organizací.

Redakce

Foto redakce

Go to TOP