Dne 9. října 2019 uspořádala Česká advokátní komora a vydavatelství EPRAVO.CZ další již tradiční a velmi vyhledávanou odbornou konferenci Soukromé právo. Po jarní „části“ v Brně se podzimní konference tentokrát konala v ostravském hotelu Imperial za hojné účasti z řad advokátek a advokátů, kteří měli možnost dozvědět se vše, co aktuálně hýbe světem práva a advokacie.

Osmý ročník konference krátce po deváté svým úvodním slovem zahájil a přítomné přivítal místní advokát, předseda ČAK JUDr. Vladimír Jirousek, který se ujal odborného moderování celého konferenčního dne a provedl auditorium nabitým celodenním programem. Hned proto uvedl řečníky prvního dopoledního bloku.

Aktuální otázky civilního práva procesního a hmotného

Místopředseda ČAK Mgr. Robert Němec, LL.M., otevřel první blok, který se zaměřil na aktuální otázky civilního práva procesního a hmotného. V něm měly hlavní slovo hlavně otázky rekodifikace a rozhodování nejvyšších soudů a jejich vliv na právní praxi. Robert Němec se věnoval postoji České advokátní komory k návrhu nového civilního řádu soudního a také zákonu o hromadných žalobách, tedy dvěma aktuálním a veřejností hýbajícím tématům. V této souvislosti zejména informoval přítomné publikum o postupu prací pracovní skupiny k návrhu nového civilního řádu soudního, s níž se setkal začátkem týdne „Je dobrým znamením, že pracovní komise zapracovala mnohé připomínky odborné veřejnosti, například oproti původnímu návrhu jsou začleněny otázky pravomoci a příslušnosti“, konstatoval. Vážná diskuse se stále vede také kolem základní koncepce, která je pojímána jako sociální s tím, že ona liberální byla již překonána. „Pokud jde o advokátský proces, ten je nyní koncipován jako ne úplný – bude omezen na povinné zastoupení v řízení, kde jsou v první instanci příslušné krajské soudy, na odvolání a dovolání,“ dodal. Poměrně intenzivní debaty se stále vedou ještě kolem koncentrace a zásad nového civilního procesu a pochopitelně kolem nejvýbušnější části, a to opravných prostředků. Pokud jde o hromadné žaloby, zde shrnul legislativní postup, aktuálně čtěte například ZDE. Moderátor JUDr. Vladimír Jirousek závěrem konstatoval, že ČAK legislativní postup bedlivě sleduje a je v něm velmi aktivní.

Přístupu ČAK si také velmi váží další přednášející doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., který kritiku ČAK k novým předpisům označil jako věcnou, korektní a profesionální. Náš přední civilista se pak ve svém odborném příspěvku zaměřil na Aktuální problémy civilního práva a výběr aktuální judikatury nejvyšších soudů. Rozboru podrobil problematiku nároků tzv. sekundárních obětí (§ 2959 o. z.) a v této souvislosti zmínil zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 894/2018 – revize závěrů rozhodnutí tzv. „Kopretiny“, kdy při určení výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Zohlednit lze rovněž, byl-li pozůstalý očitým svědkem škodní události, byl-li s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl. Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační důsledek. Požadavek srovnání výše náhrad přiznaných v některých případech zásahů do práva na čest, důstojnost, popřípadě soukromí veřejně známých osob ze strany informačních médií a v případech jiných zásahů do osobnostních práv nelze mechanicky vykládat tak, že by náhrada za usmrcení osoby blízké měla být vždy vyšší než náhrada za zásah do jiných osobnostních práv. Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Dále zmínil i další rozhodnutí ve věci duševních útrap – 25 Cdo 1901/2018, nebo Cdo 3463/2018 k výši nároku sourozence nebo o odpovědnosti za stromy 25 Cdo 2810/2018 či k odpovědnosti za věci vnesené 25 Cdo 3580/2018.

Po něm si vzala slovo u řečnického stolku, advokátka působící současně na nedaleké olomoucké fakultě JUDr. Renáta Šínová, Ph.D., která se věnovala Aktuální judikatuře týkající se dovolání v civilním soudním řízení. Dovolání jako jediný mimořádný opravný prostředek v civilním soudním řízení prošlo totiž poměrně bouřlivým vývojem. Poslední významná novelizace jeho právní úpravy proběhla v roce 2017. Zejména v otázkách přípustnosti dovolání a jeho náležitostí se pak v praxi stále objevují otázky nejasné, na které musí konečné stanovisko vyslovovat až judikatura. Příspěvek se proto soustředil především na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu zabývající se přípustností dovolání a jeho náležitostmi.

A na rozhodnutí našich nejvyšších soudů se zaměřily i příspěvky následujících řečníků. Další přední český civilista doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D., navázal na kolegu Filipa Melzera a přednesl „druhou část“ společného příspěvku Aktuální problémy civilního práva a výběr aktuální judikatury nejvyšších soudů. Ve svém vystoupení se tak zaměřil na několik dalších vybraných rozhodnutí vysokých soudů ČR z poslední doby, která jsou v určitých aspektech problematická. Poukázal rovněž na rizikové faktory vybraných rozhodnutí a jejich možné negativní důsledky. Své zdrcující kritice podrobil zejména rozhodnutí 21 Cdo 1213/2019 o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, 21 Cdo 3722/2017, týkající se zákazu výpovědi v době, kdy byl zaměstnanec uznán dočasně pracovně neschopným, nebo k spekulativnosti nabytí pozemku jako důvodu nemravnosti 28 Cdo 430/2017. Oba kolegové již po delší dobu spolupracují s redakcí Bulletinu advokacie/Advokátního deníku a pravidelně a s kladným ohlasem glosují na stránkách Bulletinu advokacie rozhodnutí Nejvyššího soudu, a tak jejich glosy rozhodně doporučujeme k přečtení, studiu a zamyšlení.

Odborník na právo obchodních korporací, advokát JUDr. Jan Lasák, Ph.D., LL.M., se pak zaměřil na Aktuální problémy práva obchodních korporací a výběr aktuální „korporátní“ judikatury nejvyšších soudů. Zvláštní pozornost věnoval pak aktuálním rozhodnutím týkajícím se převodu částí závodu a rozdělování zisku, a zmínil také aktuální rozhodnutí 31 Cdo 1993/2019. 

Aktuální otázky insolvenčního práva

Druhý blok po přestávce na kávu otevřela členka představenstva ČAK, advokátka a insolvenční správkyně z nedaleké Olomouce JUDr. Lenka Vidovičová, LL.M., která nazvala svou přednášku „Podřízené pohledávky – více otázek než odpovědí“. Jak uvedla, novela insolvenčního zákona účinná od 1. června 2019 poměrně razantně zasáhla do struktury přihlašovaných pohledávek v případě, kdy bude úpadek řešen oddlužením. Určující má být výše jistiny v okamžiku jejího vzniku a výše příslušenství – jejich vzájemná výše pak může vést k tomu, že pohledávka bude „rozlomena“ na část řádnou a část podřízenou. Nová právní úprava přináší mnoho otázek a odpovědi na mnohé z nich přinese až praxe a postoj věřitelů. A otázek od června bohužel spíše přibylo, než ubylo. A dokud nebudeme mít odraz v judikatuře, můžeme se o tématech pouze dohadovat nebo debatovat. „Stále čekáme také na úpravu formulářů. Každá novela je tak zkouškou kreativity, co můžete a co ještě lze,“ dodala závěrem svého vystoupení.

O prvních praktických zkušenostech po nabytí účinnosti oddlužovací novely pak hovořil advokát a insolvenční správce JUDr. Oldřich Řeháček, Ph.D., LL.M. Ve svém příspěvku analyzoval a komparoval přístupy insolvenčních soudů, resp. insolvenčních správců k aplikaci těch ustanovení insolvenčního zákona, která byla dotčena tzv. oddlužovací novelou a nabídl ale také řešení, která se z jeho pohledu jeví jako optimální.

Poslední v tomto bloku s mimořádně důležitým příspěvkem nazvaným Aktuální data z insolvenčních řízení vystoupila advokátka, bývalá insolvenční správkyně a prezidentka Komory specialistů pro krizové řízení a insolvence v ČR JUDr. Jarmila Veselá, která založila společnost InsolCentrum, s. r. o., která se dlouhodobě věnuje zpracování a analýze dat z insolvenčních řízení a exekucí a zkoumá ekonomické a sociologické souvislosti krizových procesů. V svém vymezeném čase představila v předpremiéře nový web – mapu insolvence v ČR, který bude spuštěn za několik málo dní (Advokátní deník bude aktuálně informovat) a který bude shrnovat nejnovější „insolvenční“ data. Na webu bude možné dohledat prakticky vše, např. jaká je reálná zadluženost osob v ČR, kdo jsou oddlužení lidé, jak jsou dlužníci úspěšní při splácení dluhů, a to i na úrovni těch nejmenších obcí.

Moderní trendy v poskytování právní pomoci

Po přestávce na oběd následoval poslední, ale velmi přínosný a praktický blok zaměřený na moderní trendy v poskytování právní pomoci, ve kterém vystoupila i řada členů představenstva ČAK, a tak ostravští a severomoravští kolegové mohli přímo sdílet s vedením advokacie své zkušenosti, názory a podněty.

Místopředsedkyně ČAK, advokátka JUDr. Monika Novotná se věnovala vysoce aktuálnímu a důležitému tématu Advokátní mlčenlivost v konfrontaci s evropským daňovým právem. Jádrem jejího vystoupení bylo poskytnutí aktuálních informací ke stavu implementace směrnice o povinném oznamování přeshraničních uspořádání DAC 6, jejímž předmětem je zavedení povinné informační povinnosti především pro osoby poskytující poradenské služby v přeshraničních transakcích s daňovými dopady. Primárně do skupiny oznamovatelů – tzv. zprostředkovatelů – patří i advokáti. V souvislosti s implementací směrnice tak hrozí prolomení ochrany profesní mlčenlivosti. O tomto tématu informujeme například ZDE.

Advokát a člen představenstva JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb, pak pokračoval tématem Poskytování advokacie prostřednictvím online platforem. Technologie se vyvíjejí raketovým tempem a pronikají již také na pole poskytování právní pomoci, což vnímá jako přirozené, avšak během svého vystoupení několikrát apeloval na to „online prostor je prostor rizikový, a je třeba při poskytování služeb v něm dbát na to, že stále to je a bude advokacie, která musí dodržovat své základní principy a atributy.“ „Pozor zejména na konflikt zájmů a odpovědnost“ dodal. V této souvislosti upozornil také na výkladové stanovisko ČAK k poskytování právních sužeb online, které bylo zasláno do datových schránek všech advokátů koncem dubna a je rovněž publikováno na str. 7-8 květnového vydání Bulletinu advokacie. V této souvislosti doporučujeme také rozhovor s doktorem Maisnerem.

Ostravský advokát, místopředseda ČAK JUDr. Radim Miketa se zaměřil na Odpovědnost advokáta ve světle judikatury. Ve svém příspěvku zdůraznil základní principy odpovědnosti advokáta v průběhu poskytování právní služby. Na jednotlivých rozhodnutích vyšších soudů, či soudu Ústavního pak demonstroval meze a limity odpovědnosti advokáta vůči klientovi a odpovědnost advokáta i třetím osobám.

Advokátka, prezidentka Unie rodinných advokátů JUDr. Daniela Kovářová se věnovala tématu Kritická místa smluvní odměny. Jak uvedla úvodem svého vystoupení, sjednávání odměny mezi advokátem a klientem je základní náležitostí jejich smluvního ujednání. Ne vždy je smlouva uzavřena jasně a srozumitelně, což následně vyvolává nedorozumění, stížnosti, kárná řízení, nedůvěru mezi advokátem a klientem, palmární žaloby i mediální kauzy. Vyloučit nedorozumění není vždy možné, advokát by se však měl o to minimálně pokusit. A návod právě přinesla ve svém vymezeném čase.

Advokátka a ředitelka brněnské pobočky ČAK JUDr. Irena Schejbalová se ujala posledního, avšak velmi přínosného vystoupení nazvaného Aktuální praktické otázky při výkonu advokacie, v němž se zaměřila právě na každodenní praxi a problémy z ní vyplývající. Pojednala tak o odpovědnosti advokátů za činnost jejich advokátních koncipientů a zaměstnanců, jakož i změně spočívající v tom, že nyní může mít advokát zapsané koncipienty až po roce vlastní praxe a může jich být maximálně pět. Dříve totiž nebyl výjimečným případem mladý, čerstvě zapsaný advokát mající celý regiment koncipientů. To už dnes naštěstí možné není. A nemohla se vyhnout také dalším tématům, jako jsou reklama na právní služby vs. etický kodex, kontrola ověřovacích knih a další.

Toto vystoupení bylo tečkou za ostravskou konferencí, která opět potvrdila, že je vyhledávanou efektivní platformou praktických názorů a zkušeností advokátů a přispívá k odborné debatě napříč celou justicí. Poslední díl letošního osmého ročníku se koná 28. listopadu 2019 v pražském hotelu International v pražské Podbabě a všichni zájemci o aktuální dění v advokacii a právu jsou srdečně zváni.

Organizátoři děkují partnerům, Česká advokátní komora zejména společnosti WI-ASS ČR a C. H. Beck za podporu a pomoc.

JUDr. Hana Rýdlová

Foto: Igor Zehl