Předseda ČAK jednal o aktuálních otázkách v Bruselu a Londýně

Ve dnech 26. a 27. září 2019 předseda ČAK JUDr. Vladimír Jirousek absolvoval několik schůzek se zástupci ČR v evropských orgánech v Bruselu.

Ve dnech 26. a 27. září 2019 předseda ČAK JUDr. Vladimír Jirousek absolvoval několik schůzek se zástupci ČR v evropských orgánech v Bruselu a posléze v Londýně v rámci Otevření soudního roku. Jednal s evropskými poslanci, a jejich asistenty (JUDr. Stanislav Polčák, JUDr. Jiří Pospíšil zastoupený svým asistentem), s velvyslancem České republiky v EU a konečně s pracovnicemi právního odboru daného velvyslanectví.

Předmětem jednání byla aktuální legislativa EU a navazující legislativní procesy v České republice.

Konkrétně byla projednána následující témata:

a) Implementace daňových předpisů EU v souvislosti se směrnicí EU DAC 6. Předseda ČAK seznámil výše jmenované se zásadními připomínkami vznesenými ze strany ČAK a se stávající situací po relativně úspěšném vypořádání těchto připomínek. Na tomto místě je vhodné uvést jednání s místopředsedou BRAK Dr. Haugem, a to v rámci Otevření soudního roku v Londýně (viz níže), který informoval o současném stavu transpozičního procesu DAC 6 v SRN v tom smyslu, že vše směřuje k implementaci pouze a jenom v rozsahu dané směrnice, tj. v rozsahu toliko přeshraničních uspořádání.

b) Stav legislativního procesu ohledně zákona o hromadných žalobách. V tomto směru předseda ČAK upozornil na skutečnost, že proces v České republice předbíhá proces v EU, který má vyústit v přijetí směrnice o hromadných žalobách. V rámci konzultací a diskusí byl ze strany našich zástupců v EU vyjádřen podiv nad tím, že ČR nečeká na přijetí směrnice, která je velmi obšírně v orgánech EU diskutována (mj. též v tom smyslu, zdali imputace institutu anglosaského práva do kontinentálního právního režimu je vůbec vhodná a případně v jakém rozsahu). Pan předseda samozřejmě upozorňoval na problematiku spojenou jak s očekávanou rekodifikací civilního práva procesního, tak na předpokládané novelizace, jež budou podmíněny následným přijetím směrnice EU.

c) Předmětem konzultací byla též směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 z 28. 6. 2018 o tzv. testu proporcionality, která se nepochybně dotkne prakticky všech případných novel zákona o advokacii, zejména pak problematiky odborné kvalifikace a uznávání kvalifikace pro zápis do seznamu ČAK. Byla diskutována otázka nutného odlišení „obecné kvalifikace“ a „kvalifikace odborné“ způsobilé pro výkon advokacie, respektive zápis do seznamu koncipientů.

d) V souvislosti s novelizací zákona o AML předseda ČAK JUDr. Vladimír Jirousek zjistil, že s přístupem Moneyvalu, jenž výrazně podmínil směrnici (EU) 2018/843 z 30. 5. 2018, výrazně nesouhlasí řada států EU, a to nejen kvůli úpravám, jež se týkají advokátů, ale též úprav, které se týkají obdobných orgánů, jako je v ČR FAÚ. Tento přístup, resp. přístup některých „aktivistů“, je údajně natolik agresivní, že většinový nesouhlas je spíš „tichý“ a bázlivý. Opět byl projednán dopad na advokacii (advokát jakožto povinná osoba i při výkonu poradenské činnosti) a mj. též otázka faktické realizovatelnosti daného záměru.

e) V rámci debaty o lobbingu Vladimír Jirousek samozřejmě poukázal na faktické postavení ČAK jakožto orgánu veřejné správy a podal informaci o koncipování návrhu ČAK modifikace přísl. navržené zákonné úpravy, na které se shodly všechny obdobné samosprávy.

Ve vztahu k výše uvedenému je třeba zdůraznit, že na poslance (asistenty poslanců), a to zejména ty, kteří jsou v České republice mediálně aktivní, apeloval v tom smyslu, aby v rámci svých vystoupení v České republice upozorňovali na faktickou limitaci jednotlivých směrnic (tč. např. ve vztahu ke směrnici DAC 6), tzn. aby takové pokusy, jako byl při transpozičním procesu DAC 5 pokus Pirátů, jasně a veřejně označili za návrhy jdoucí mimo rámec té které směrnice a překračující její účel. Je totiž zřejmé, že aktivita poslanců v legislativních procesech probíhajících v Parlamentu EU není většinou příliš efektivní, avšak jednoznačné vyjádření k „mantinelům“ přijaté směrnice v souvislosti s její transpozicí v ČR, a právě ze strany těchto poslanců, může mít svůj smysl a význam. Zejména JUDr. Stanislav Polčák si význam podobného počínání plně uvědomuje. V nejbližší době bude předseda ČAK na daná témata jednat též s JUDr. Pospíšilem a poslancem Luďkem Niedermayerem. 

Jednání v Londýně 

Po bruselských jednání následovala druhá část cesty, a to v Londýně, kde byla v pondělí, tj. 30. 9. 2019, zahájena každoroční akce Otevření soudního roku. Hned první den, tj. v pondělí se v sídle Law Society konal zajímavý seminář, který se dotýkal všeobjímající problematiky brexitu, a v té souvislosti zejména otázek vykonatelnosti rozsudků ať již států EU na území Anglie a Walesu, či vykonatelnosti rozsudků Anglie a Walesu v jiných státech, primárně státech EU. Souhrnně lze říct, že v tomto směru vládne u anglických kolegů zjevná nejistota a v návaznosti na současný politický stav v zemi hovořili spíš o stavu chaosu.

Jednání zahájil prezident Law Society Simon Davis stručným odkazem na aktuální rozsudek Nejvyššího soudu, který zrušil rozhodnutí o přerušení jednání parlamentu. V té souvislosti zazněla věta, která je nepochybně aktuální i pro stav v ČR, a totiž, že: „Vláda práva je důležitější než vláda politická.“

Meritem jednání se pak stala otázka přístupu k Haagské úmluvě 2019, která navazuje na tzv. Haag 2005. Právě s ohledem na brexit Angličané zjevně tlačí na operativní ratifikaci úmluvy Haag 2019, která by právě otázku vykonatelnosti rozhodnutí mezi signatáři úmluvy zásadním způsobem řešila. V té souvislosti je nutné připomenout, že úmluva se týká obchodních sporů, vyjma sporů hospodářské soutěže, sporů insolvenčních a sporů v oblasti duševního vlastnictví. Na rozdíl od Haagu 2005 však předpokládá nejen volbu soudů, ale i volbu právního režimu, a to při zajištění navazující vykonatelnosti. Bylo zdůrazněno, že Anglie a Wales jsou připraveny podepsat úmluvu okamžitě po brexitu.

Na druhé straně je všeobecná povědomost o složitosti a primárně politickém charakteru daného procesu (pozn.: Haag 2005 podepsali dosud Mexiko a Indonésie). Tuto skutečnost potvrdila i přítomná zástupkyně vlády, jež poukázala na fakt, že jakýkoliv proces daného druhu má víc než kdy jindy, a právě s ohledem na brexit primárně politický aspekt.

V rámci diskuse ze strany účastníků semináře však též odeznělo, že právě Anglie a Wales má s přístupem k problematice vykonatelnosti rozhodnutí i v současné době a v návaznosti na úmluvu Brusel I větší problémy než státy EU.

Po slavnostních akcích konaných v souvislosti s Otevřením soudního roku se konal seminář prezidentů jednotlivých komor zaměřeného na účast komor v projektech týkajících se ochrany lidských práv a ekonomické zajištění těchto projektů.

Na závěr uspořádal prezident Bar Council of England and Wales, Richard Atkins slavnostní večeři. V rámci úvodního přednesu k ní pak zdůraznil význam advokacie a těžké doby, kterou advokacie jak v Anglii, tak ve státech Evropy, prožívá, což nesmí vést k letargii při ochraně základních principů výkonu advokátních právních služeb.

 

ČAK, foto: ČAK

Go to TOP