EK podá žalobu na osm členských států kvůli směrnici o ochraně oznamovatelů
Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na osm členských států včetně České republiky. Jak dnes, tedy 15. února, EK uvedla ve svém prohlášení, nezavedly tyto členské státy pravidla, která mají chránit oznamovatele protiprávního jednání (takzvané whistleblowery) před případnou odvetou.
Žaloba se kromě České republiky týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska. Zakotvení ochrany oznamovatelů do legislativy jednotlivých států vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.
„K naplnění směrnice EU a přijetí zákona o ochraně oznamovatelů jsme byli z Bruselu opakovaně vyzýváni od konce ledna 2022, je to tedy už více než rok. Oznámení o podání žaloby k Soudnímu dvoru EU je proto očekávaným krokem. Je to v podstatě poslední možnost, kterou má Komise k tomu, aby si splnění směrnice vynutila. Na druhé straně posílá Komise taková oznámení vždy s určitým předstihem, aby členské státy měly ještě před postoupením věci Soudnímu dvoru prostor vše vyřešit. Až pokud se tak nestane, je žaloba skutečně podána a Komise navrhuje uložení pokuty za nesplnění povinnosti,“ komentoval pro AD krok Evropské komise JUDr. Pavel Koukal, advokát-partner AK Rödl & Partner, vedoucí právního týmu a odborné skupiny pro Compliance a korporátní odpovědnost. „Je otázkou, zda se to v případě českého zákona o ochraně oznamovatelů stihne. Předmětem diskusí, které mezi politiky probíhají, je podle mých informací především otázka, zda v rámci systému přijímat i anonymní oznámení a zda mají pod režim zákona spadat rovněž všechny přestupky, což by jeho věcnou působnost výrazně rozšířilo,“ dodal Pavel Koukal
Směrnice je podle EK klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to nejrůznějších politik od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek po jadernou bezpečnost.
Česká vláda vloni v listopadu schválila příslušný návrh zákona, který nyní posuzuje Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny P ČR. Ten jeho projednávání přerušil na začátku února, věnovat se mu bude opět na začátku března.
Smyslem směrnice je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou muset obávat jakékoliv sankce v případě, že oznámí protiprávní jednání. Opatření má pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Týká se veřejného sektoru i soukromých firem s 50 či více zaměstnanci.
Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: canva.com