Advokát musí být vždy obezřetný, provádí-li činnosti podle AML předpisů

Směrnice o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, tzv. pátá AML směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, určuje povinnosti i advokátům. Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nejsou pro advokacii nic nového. Advokáti se součástí těchto patření stali jako povinné osoby již před více než deseti lety, a to v části svých činností, které je možné souhrnně označit jako „správa majetku klientů“.

Byť jde o označení ne úplně přesné, pro účely této informace s ním lze vystačit. Co je tedy v této oblasti nového a proč se tematikou zabývat? V posledních letech totiž dochází k nárůstu dalších opatření, ke zpřísňování postupu ve vztahu k povinným osobám. A to především v návaznosti na požadavky Evropské unie, do nichž se promítají zjištění na úrovni mezinárodní a evropské spolupráce (především FATF a MONEYVAL), včetně nezbytné transpozice skupiny tzv. AML směrnic.

Těchto směrnic je nyní již pět a je připravována další. Zároveň se však jejich systém propojuje se souborem daňových směrnic (tzv. DAC).   ZDE nebo ZDE

Tzv. pátá AML směrnice určuje povinnosti i advokátům, kteří se s ohledem na probíhající změny musejí v nové problematice zorientovat. V souvislosti s touto právní úpravou je dotčena i jejich mlčenlivost.

Vzdělávání pro advokáty a koncipienty

Česká advokátní komora v návaznosti na opakovaně vyslovované požadavky výboru MONEYVAL organizuje komplexní školení na dané téma. A to jak pro advokáty, tak pro advokátní koncipienty, pro které je ve třetím roce koncipientské praxe tato část vzdělávání povinná. Školení probíhají ve všech regionech na základě požadavků regionálních představitelů, v sídle Komory v Praze a na její pobočce v Brně.

Základní nařízení a směrnice týkající se advokátů:

  • směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (tzv. čtvrtá AML směrnice, z anglického překladu Anti-Money-Laundering= proti praní špinavých peněz),
  • nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky,
  • směrniceEvropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, tzv. pátá AML směrnice.

O co jde při aplikaci v praxi

„Jde o nástroj, který má pomoci zastavit finanční toky, které by sloužily financování terorismu nebo zabránit činnosti mafii a různým skupinám, kterým právní řád nic neříká,“ uvádí Mgr. Petra Vrábliková, vedoucí oddělení pro věci kárné ČAK. „Reálně není úkolem advokacie, aby suplovala orgány činné v trestním řízení, anebo jim shromažďovala nějaké údaje o svých klientech. Údaje, které advokát podle AML předpisů shromažďuje, jsou nástrojem prevence, nástrojem analytiky a pouze v nepatrném procentu případů nástrojem, který může příslušným finančně analytickým jednotkám sloužit k mapování nebo i zastavení toku špinavých peněz. Ano, jde o prolomení povinnosti mlčenlivosti, avšak nelze jej jednoznačně odmítat. Tato povinnost vznikla a je nezbytné se s ní popasovat,“ zdůrazňuje Mgr. Petra Vrábliková.

Finanční analytický úřad a podvodné transakce

Přestože nárůst povinností pro advokáty představuje další administrativu a zátěž, fakta ohledně praní špinavých peněz mluví jasně. Finanční analytický úřad (FAÚ) loni zajistil z podvodných transakcí rekordních 7,55 miliardy korun, meziročně to bylo o 5,4 miliardy více. Peníze podle úřadu byly spojeny například s korupcí, daňovými podvody nebo financováním terorismu. FAÚ podal 395 trestních oznámení, jejich počet ale proti roku 2017 klesl. „Částky zajištěné z daňových podvodů se vracejí do státního rozpočtu, zatímco peníze pocházející z jiné trestné činnosti jdou zpátky k poškozeným,“ uvedla rovněž ministryně financí Alena Schillerová.

Úřad loni přijal 4 028 oznámení o podezřelých obchodech. Je to rovněž rekord a meziroční nárůst o 504 oznámení. „Počet přijatých oznámení rapidně narostl především díky rozšíření okruhu oznamujících subjektů,“ uvedl ředitel FAÚ Libor Kazda. Podle něho pomohla i těsnější spolupráce se zahraničními finančními zpravodajskými jednotkami a součinnost s Finanční správou, Celní správou, policií a tajnými službami.

Role a postavení evropských institucí FATF a MONEYVAL

Zajímavá fakta k problematice „praní špinavých peněz“ lze najít na stránkách mezinárodní organizace FATF a také její prodloužené ruky v Evropě, jíž je výbor Rady Evropy označovaný jako MONEYVAL (viz https://www.coe.int/en/web/moneyval). Publikují totiž řadu případových studií a relevantních dat. FATF (Financial Action Task Force) je organizace, která vznikla na Summitu G7 v Paříži a vydala 40 doporučení státům o tom, jak postupovat, aby na území jejich států nedocházelo k nelegálním tokům financí. V roce 2009 svá doporučení aktualizovala (viz http://www.fatf-gafi.org/) a ta se stala základními stavebními kameny opatření boje proti „praní špinavých peněz“. MONEYVAL je podle konstatování Mgr. Petry Vráblikové opravdu akční. Pravidelně prošetřuje každých pět let všechny své členy a vydává podrobnou zprávu hodnotící úroveň dosažení v souladu s doporučeními FATF. Vede státy, ve kterých zpráva nedopadne dobře, aby přijaly více preventivních opatření. Zpráva o hodnocení České republiky byla vydána 13. února 2019. „Česká republika nedopadla nejhůře, došlo ke výraznému zlepšení hodnocení oproti poslední zprávě, ale ještě jsme nedosáhli optimální úrovně. Můžeme proto očekávat snahu po zpřísnění některých opatření, případně i zavedení nových. V návaznosti na nově zjištěné typologie layeringových technik zde může být i snaha po zpřísnění opatření ve vztahu k advokátům jako povinným osobám,“ konstatovala Mgr. Vrábliková.

Podezřelé obchody s teroristickým pozadím

FAÚ například obdržel desítky oznámení podezřelých obchodů s teroristickým podtextem. „Ne všechna prvotní podezření byla následně potvrzena, nicméně některá z provedených šetření byla ukončena podáním trestního oznámení, popřípadě poskytnutím informace partnerským složkám,“ píše úřad ve výroční zprávě. FAÚ označil boj s financováním terorismu za jednu ze svých priorit.

„Přestože jsou advokáti součástí těchto opatření, informace od nich, ať již získané na základě hlášení podezřelého obchodu anebo na základě informace, které si vyžádá FAÚ od advokáta prostřednictvím kontrolní rady, tvoří pouze nepatrnou část analytických dat a podle FAÚ je to tak v pořádku“, uvedla Mgr. Vrábliková. Největší objem dat pochází z hlášení bank a dalších finančních institucí.

I tak musí být advokát obezřetný ve všech případech, kdy provádí AML předpisy sledované činnosti. Musí důsledně provádět identifikaci klienta při této činnosti, jakož i kontrolu obchodního vztahu a hodnotit jeho rizika. Již zdaleka totiž není pravdou, že rizikoví klienti a rizika praní peněz se v advokátní praxi nevyskytují. Nejde totiž pouze o problematiku praní peněz v mezinárodním měřítku, ale i v měřítku jednotlivých vnitrostátních transakcí, například při snaze o zakrytí původu peněz pocházejících z korupčního jednání, při schovávání peněz dlužníků před exekucí nebo při ukrývání majetku před jeho zpeněžením v rámci insolvence.

Zjištění FAÚ při „praní špinavých peněz“

Počet trestních oznámení, které FAÚ loni podal, klesl o 144. Vedle toho ale FAÚ předal policii 160 takzvaných informací významných pro její činnost, což je nový způsob vzájemné spolupráce upravený zákonem proti praní špinavých peněz. „Už v roce 2017 bylo trestních oznámení o něco méně než rok předtím. To však zcela odpovídá naší dlouhodobé strategii zabývat se jen těmi nejzávažnějšími a nejaktuálnějšími kauzami,“ uvedl Kazda.

Mezi největší případy v loňském roce patřilo zajištění peněz na účtech firem patřících holdingu, který nabízel svým klientům licence k automatickým obchodním systémům s příslibem velmi výhodného zhodnocení vkladů. Podle FAÚ šlo ale o systém takzvaného letadla, kdy byly průběžné provize hrazeny z peněz nových klientů. Celková škoda dosáhla 1,5 miliardy korun, poškozeno bylo 5400 klientů.

FAÚ také zajistil 235 milionů korun na účtech členů mezinárodní organizované skupiny, která v Česku údajně zneužívala děti, obchodovala s lidmi a organizovala nelegální prostituci. V několika dalších případech úřad zadržel stovky milionů korun na účtech společností, které byly údajně využívány na legalizaci výnosů z trestní činnosti.

Spíše kuriozitou pak je například případ člověka, který svým věřitelům dlužil celkem 1,3 milionu korun. Měl pouze jeden účet, který byl několik let „mrtvý“ a navíc na něj byla uvalena exekuce. „Zdá se to být až neuvěřitelné, ale dotyčná osoba vyhrála v loterii několik desítek milionů korun. Začala přemýšlet, kam si peníze nechá poslat, neboť se nehodlala s nikým dělit a už vůbec ne se svými věřiteli,“ uvedl FAÚ. Peníze z loterie výherce převedl na účet svého syna a zhruba za měsíc je chtěl vybrat v hotovosti. FAÚ ale peníze zablokoval a podal trestní oznámení kvůli poškození věřitele. Vynalézavost podvodníků nezná mezí. V kurzu jsou například i podvody s uměleckými díly nebo notovými záznamy, které se vydávají za starožitné tisky. Způsobů, jak legalizovat finance ze „šedé“ a „černé“ ekonomiky je nespočet. Advokátům se vyplatí opatrnost.

Autor: Mgr. Hana Kejhová, MPA

Foto: Pixabay

 

 

Go to TOP