Prezident republiky Miloš Zeman nejmenuje ještě za svého mandátu nového předsedu Ústavního soudu (ÚS), řekl předseda vlády prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., na tiskové konferenci po jednání s hlavou státu na zámku v Lánech. Nynější předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský, dr. h. c., končí v srpnu. Prezident Zeman uvažoval o tom, že jeho nástupce určí ještě do 8. března, kdy současné hlavě státu vyprší mandát.

„Požádal jsem pana prezidenta Zemana, aby nejmenoval nového předsedu Ústavního soudu. A pan prezident Zeman mé žádosti vyhověl. Pan prezident je nadále přesvědčen, že by po právní stránce měl možnost nového předsedu Ústavního soudu jmenovat, nicméně se rozhodl vyhovět mé žádosti a tento krok neučinit,“ řekl k jednání premiér Petr Fiala.

„Nebudu sdělovat podrobnosti rozhovoru. Myslím, že důležitý je výsledek,“ odpověděl předseda vlády na dotaz, zda mu Miloš Zeman řekl, koho by chtěl šéfem ÚS jmenovat, a zda mu k tomu ukázal právní posudky, na které se odvolával. „Pan prezident argumentoval mimo jiné i tím, že jmenoval rektora jedné univerzity s nástupcem do funkce někdy v polovině března, takže i tam je to za hranicí jeho funkčního období,“ přiblížil Petr Fiala.

Zopakoval také svůj názor, že jmenování předsedy ÚS končícím prezidentem by způsobilo nestabilitu v celém soudním systému. „Tento krok by nebyl akceptován ani jednoznačně interpretován, vyvolalo by to spoustu problémů. Nakonec i většina ústavních právníků se vyslovila v tom smyslu, že prezident republiky, který končí, takový krok nemá dělat,“ připomněl předseda vlády. „Jsem rád, že to pan prezident Zeman akceptoval a že nechá jmenování nového předsedy Ústavního soudu na nově zvoleném prezidentovi,“ uzavřel.

Již dříve se k záměru prezidenta Zemana vyjádřil stávající předseda ÚS JUDr. Pavel Rychetský, dr. h. c. „Kompetence prezidenta není vymezena pouze věcně, ale i časově,“ řekl. „Nový prezident by mohl, a dokonce musel, ignorovat krok svého předchůdce, pokud by tento předchůdce jmenoval nového předsedu Ústavního soudu v době, kdy je tato funkce stále obsazená,“ zdůraznil Pavel Rychetský, kterému – jak je uvedeno výše – končí mandát až v srpnu, zatímco prezidentu Zemanovi v březnu.

Předsedu ÚS jmenuje prezident ze stávajících soudců této instituce. „Kdyby dosluhující prezident někoho z existujících soudců jmenoval na obsazenou funkci, vznikl by problém, který by mohl způsobit jisté problémy uvnitř fungování Ústavního soudu,“ řekl Rychetský.

Termín své schůzky s nový prezidentem Petrem Pavlem zatím Pavel Rychetský nezná. Na setkání by ho rád požádal, aby za prioritu považoval jmenování nových ústavních soudců. V letošním roce totiž končí mandát nejen předsedovi ÚS, ale i dalším šesti jeho kolegům. „Je velice důležité, aby se to (jmenování nových soudců) stihlo – procedura není jednoduchá, může trvat i tři týdny, měsíc,“ přiblížil postup jmenování soudců předseda ÚS a vyjádřil obavy z toho, aby soud zůstal usnášeníschopný v plénu. Připomněl, že situaci, kdy ÚS nemohl v plénu rozhodovat, už zažil. „Bylo by to velmi nepříjemné,“ řekl s tím, že k soudu ročně dorazí přes 4000 stížností a návrhů. „Kontinuitu by bylo vhodné zajistit tím, aby pan prezident pamatoval na to, že by možná bylo vhodné někomu ze současného sboru ještě umožnit opakovat mandát,“ naznačil Pavel Rychetský.

Své stanovisko k záměru prezidenta Zemana poskytl Advokátnímu deníku emeritní soudce Ústavního soudu, ústavněprávní expert JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.:

„Jmenováním předsedy Ústavního soudu do neuvolněného místa na dobu po skončení volebního období takto jmenujícího prezidenta by nastala situace „dvojpředsedí“, za níž by vedle sebe působili předseda Ústavního soudu a „předseda Ústavního soudu in spe“. Tuto situaci Ústava explicitně ani s ohledem na její materiální jádro (čl. 9 odst. 2 Ústavy) neumožňuje.

Jmenováním předsedy Ústavního soudu, jehož funkční období by započalo až za běhu volebního období následujícího prezidenta republiky, by byla pravomoc dle čl. 62 odst. 5 Ústavy nastupujícího prezidenta ústavně nekonformním způsobem vyprázdněna.

Jmenování „předsedy Ústavního soudu pro futuro“ by bylo neurčité. Předseda Ústavního soudu se ujímá funkce okamžikem jmenování. Den, v němž by se měl „předseda Ústavního soudu pro futuro“ ujmout funkce, nelze s jistotou vyjádřit datem, poněvadž není jednoznačně dáno, kdy funkční období řádně jmenovaného předsedy Ústavního soudu skončí.

Zcela ad absurdum v kontextu mylné představy o jmenování „předsedy Ústavního soudu pro futuro“ řečeno, pokud by po skončení funkčního období řádně jmenovaného předsedy Ústavního soudu končilo postupně soudcovské funkční období dalším soudcům, mohli by být jmenováni dopředu předsedy Ústavního soudu všichni, a to vždy na období od skončení funkčního období předchůdce do skončení funkčního období jeho nástupce.

Vzato pouze gramatickým výkladem čl. 62 odst. 5 Ústavy, prezident jmenuje předsedu Ústavního soudu, nikoliv „předsedy Ústavního soudu“. Jmenoval-li již jednoho předsedu, který je ve funkci, nemůže jmenovat dalších čtrnáct předsedů, ba ani jednoho.“ (Celé stanovisko doktora Balíka naleznete ZDE.)

S avizovaným záměrem Miloše Zemana – vedle řady ústavních právníků – již dříve nesouhlasil ani nově zvolený prezident Petr Pavel. Pokud by prezident Zeman skutečně předsedu Ústavního soudu jmenoval,  podal by podnět k prošetření, aby soud dal jasné doporučení, jak s takovou situací pracovat.

Redakce AD, ČTK
Foto: canva.com