Veřejným prostorem, ale i mezi právními experty stále rezonuje téma jmenování předsedy Ústavního soudu, kdy současný prezident avizoval jmenování nástupce JUDr. Pavla Rychetského ještě za jeho prezidentského mandátu, ačkoli současný předseda ÚS skončí ve funkci až v srpnu, tedy několik měsíců po odchodu prezidenta z úřadu, v době, kdy již bude na Hradě prezident nový. Advokátní deník požádal o stanovisko emeritního soudce Ústavního soudu, ústavněprávního experta JUDr. PhDr. Stanislava Balíka, Ph.D.:

Prezident republiky podle čl. 62 odst. 5 Ústavy jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy.

Podle ustanovení § 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, prezident republiky jmenuje ze soudců Ústavního soudu předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu.

Podle čl. 85 odst. 2 Ústavy slib soudce Ústavního soudu zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně.“

Soudce Ústavního soudu je jmenován na dobu deseti let (čl. 84 odst. 1 Ústavy), volební období prezidenta trvá pět let (čl. 55 Ústavy).

Teleologickým výkladem lze dospět k závěru, že prezident vykonává svoje jmenovací pravomoci v časovém rozmezí svého volebního období pro toto volební období. Jinak řečeno, jmenovat předsedu Ústavního soudu přísluší prezidentovi republiky pouze v případě, že se místo předsedy uvolní za trvání jeho volebního období.

Jmenováním předsedy Ústavního soudu do neuvolněného místa na dobu po skončení volebního období takto jmenujícího prezidenta by nastala situace „dvojpředsedí“, za níž by vedle sebe působili předseda Ústavního soudu a „předseda Ústavního soudu in spe“. Tuto situaci Ústava explicitně ani s ohledem na její materiální jádro (čl. 9 odst. 2 Ústavy) neumožňuje.

Jmenováním předsedy Ústavního soudu, jehož funkční období by započalo až za běhu volebního období následujícího prezidenta republiky, by byla pravomoc dle čl. 62 odst. 5 Ústavy nastupujícího prezidenta ústavně nekonformním způsobem vyprázdněna.

Jmenování „předsedy Ústavního soudu pro futuro“ by bylo neurčité. Předseda Ústavního soudu se ujímá funkce okamžikem jmenování. Den, v němž by se měl „předseda Ústavního soudu pro futuro“ ujmout funkce, nelze s jistotou vyjádřit datem, poněvadž není jednoznačně dáno, kdy funkční období řádně jmenovaného předsedy Ústavního soudu skončí.

Zcela ad absurdum v kontextu mylné představy o jmenování „předsedy Ústavního soudu pro futuro“ řečeno, pokud by po skončení funkčního období řádně jmenovaného předsedy Ústavního soudu končilo postupně soudcovské funkční období dalším soudcům, mohli by být jmenováni dopředu předsedy Ústavního soudu všichni, a to vždy na období od skončení funkčního období předchůdce do skončení funkčního období jeho nástupce.

Vzato pouze gramatickým výkladem čl. 62 odst. 5 Ústavy, prezident jmenuje předsedu Ústavního soudu, nikoliv „předsedy Ústavního soudu“. Jmenoval-li již jednoho předsedu, který je ve funkci, nemůže jmenovat dalších čtrnáct předsedů, ba ani jednoho.

V neposlední řadě nelze přehlédnout, že možnost být jmenován „předsedou Ústavního soudu pro futuro“ se týká soudců, kteří již složili slib, že se mj. budou řídit ústavními zákony. Vzhledem k tomu, že ke jmenování je třeba souhlasu jmenovaného, je velmi nepravděpodobné, že by někdo ze soudců souhlasil se jmenováním, které je již prima vista v rozporu s čl. 9 odst. 2 Ústavy.

JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., advokát a emeritní ústavní soudce
Foto: archiv ČAK