Nejen řadu odborných článků, obvyklou judikaturu i recenze, ale též pozvánku na konferenci k 70. výročí procesu s Rudolfem Slánským a spol., zprávu o mezinárodní konferenci k trestnímu právu EU v Praze i informace z XVIII. konference o historii advokacie konané v Plzni, na níž navázala vernisáž putovní výstavy Advokáti proti totalitě, najdete v desátém čísle Bulletinu advokacie, které právě vychází.

Konference nazvaná „Rudolf Slánský a spol. – justice a politické procesy“, jejímž je ČAK spolupořadatelem, se bude konat 22. listopadu 2022 v historické soudní síni Vrchního soudu v Praze na Pankráci a všechny informace, včetně toho, jak je možné se na ni zdarma registrovat, najdete samozřejmě i v Advokátním deníku.

O prestižní pražské konferenci „Bilance a perspektiva trestního práva EU a jeho aplikace v členských státech“, konané pod záštitou českého předsednictví v Radě EU, si můžete přečíst nejen v BA, ale též v Advokátním deníku. Ten přinesl rovněž podrobnější informace z konference o historii advokacie i z vernisáže putovní výstavy v rámci unikátního projektu ČAK Advokáti proti totalitě, které se obě konaly 22. září v Plzni. (Výstavu můžete navštívit zdarma až do 27. listopadu ve Studijní a vědecké knihově Plzeňského kraje.)

Desáté číslo Bulletinu advokacie rovněž informuje o pietním aktu představitelů justice v čele s ministrem spravedlnosti a předsedou ČAK u rekonstruované hrobky JUDr. Zdenka Auředníčka, statečného obhájce Leopolda Hilsnera, který se konal na Olšanech 20. září 2022, přesně devadesát let od Auředníčkova úmrtí.

Z odborných článků bychom čtenářky a čtenáře rádi upozornili na příspěvek Evy Decroix nazvaný Nesporný rozvod bez uvozovek, aneb úvaha o reformě rozvodového procesu, ve kterém autorka de lege ferenda navrhuje, aby manželství mohl rovnou rozvést již opatrovnický soud (samozřejmě v těch případech, kdy rodiče nezletilých dětí splní všechny věcněprávní podmínky pro tzv. nesporný rozvod).

V následujícím článku nazvaném Lze prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, posuzovat jako prohlášení viny? se jeho autor Pavel Vantuch zabývá otázkou, zda je možné prohlášení obviněného, podle § 175a odst. 3 trestního řádu, že spáchal skutek, pro který je stíhán, s časovým odstupem, v případě, že nedojde k sjednání dohody, posuzovat jako prohlášení viny, učiněné obviněným podle § 175a odst. 7 trestního řádu.

Vysoce zajímavý, nejen pro odbornou veřejnost, pak jistě bude trestněprávní rozbor dokumentu V síti od Aleny Tibitanzlové a Lucie Bízové, jehož první část v tomto čísle BA se věnuje právní kvalifikaci jednání sexuálních predátorů, komunikujících s dětmi na sociálních sítích. Druhá část příspěvku, kterou přineseme v BA č. 11/2022, se pak bude věnovat právnímu rozboru jednání autorů a dětí v tomto dokumentu.

Z dalších odborných článků pak ještě vybíráme příspěvek Josefa Čabrádka Uplatnění zásady nemo tenetur se ipsum accusare v trestním řízení vedeném proti právnické osobě, který v něm shrnuje jak názory odborné literatury a judikatury, tak své úvahy týkající se použití této zásady pro některé instituty tuzemského trestního řízení.

Redakce AD
Foto: redakce AD