Předregistrace obchodní firmy a její četnost v letech 2014 až 2021

Od 1. ledna 2014 je umožněno zakladatelům řádně založené obchodní korporace k jejich návrhu zapsat do obchodního rejstříku její obchodní firmu, a to ještě před samotným zápisem této obchodní korporace do obchodního rejstříku. Mezi veřejností se pro tento institut vžilo označení tzv. předregistrace obchodní firmy. Přílohou takového návrhu na zápis obchodní firmy řádně založené obchodní korporace do obchodního rejstříku je zakladatelské právní jednání. Není-li poté podán návrh na zápis samotné řádně založené obchodní korporace, jejíž zakladatelé o zápis obchodní firmy požádali, do obchodního rejstříku do jednoho měsíce od zápisu obchodní firmy, rejstříkový soud obchodní firmu z obchodního rejstříku vymaže [srov. ust. § 48 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. v. r.“)].

 

Tomáš Plíhal

Za zakladatele řádně založené obchodní korporace se považuje ten, kdo se účastní zakladatelského právního jednání, tj. například v poměrech společnosti s ručením omezeným je jím budoucí společník této společnosti, stejně je tomu i u komanditní společnosti či veřejné obchodní společnosti.

Pro návrh na zápis obchodní firmy řádně založené obchodní korporace je nutno podat na předepsaném formuláři a podpisy osob návrh podávajících, tj. zakladatelů této obchodní korporace, musí být úředně ověřeny. Návrh podléhá soudnímu poplatku, jehož výše činí 1 000 Kč [srov. Položka 11 odst. 1 písm. d) sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].

Přílohou návrhu musí být, jak je již bylo shora uvedeno, zakladatelské právní jednání, tj. například v poměrech společnosti s ručením omezeným se bude jednat o společenskou smlouvu či zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu [srov. ust. § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů].

Předregistrace obchodní firmy je možná, jak již bylo též shora uvedeno, v případě obchodních korporací, nikoliv v případě jiných právnických osob. Tyto jiné právnické osoby totiž jednak nemají obchodní firmu, nýbrž název, a současně se nezapisují do obchodního rejstříku, ale do jiných veřejných rejstříků (těmito jinými rejstříky jsou spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek a rejstřík obecně prospěšných společností). Předregistraci obchodní firmy dle ust. § 48 z. v. r. je tak možné provést toliko u akciové společnosti, družstva, evropské družstevní společnosti, evropské společnosti, evropského hospodářského zájmového sdružení, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným a veřejné obchodní společnosti.

I v případě podaného návrhu na zápis obchodní firmy řádně založené obchodní korporace do obchodního rejstříku je rejstříkový soud povinen v souladu s ust. § 90 odst. 1 z. v. r. zkoumat, zda k zápisu navrhovaná obchodní firma není zaměnitelná s jinou již zapsanou obchodní firmou či zda není klamavá. V případě zaměnitelnosti s jinou již zapsanou obchodní firmou či její klamavosti je nucen rejstříkový soud takový návrh zamítnout. Pokud následně nebude ve lhůtě jednoho měsíce od zápisu obchodní firmy řádně založené obchodní korporace do obchodního rejstříku podán návrh na zápis této obchodní korporace do obchodního rejstříku, rejstříkový soud bez dalšího ex officio postupem dle § 48 odst. 2 z. v. r. zapsanou obchodní firmu z obchodního rejstříku vymaže.

Institut předregistrace obchodní firmy by bylo možné dle právního názoru autora tohoto příspěvku teoreticky využít i v případě přeměn obchodních korporací, avšak zachování jednoměsíční lhůty, ve které musí dojít k podání návrhu na zápis samotné obchodní korporace, se v tomto směru jeví s ohledem na povinnost publikace projektu přeměny ve sbírce listin vedené rejstříkovým soudem ve lhůtě dle ust. § 33 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, před samotným schválením přeměny jako více než problematické a prakticky tedy v důsledku této skutečnosti není možné, pokud nedojde k prodloužení jednoměsíční lhůty dle ust. §. 48 odst. 2 z. v. r., předregistraci obchodní firmy při přeměnách obchodních korporacích využít.

V době, kdy vstoupilo ust. § 48 odst. 2 z. v. r. v účinnost, byl institut předregistrace obchodní firmy vnímán, a to i autorem tohoto příspěvku, jako velmi užitečný a přínosný. Představoval totiž možnost „rezervace“ obchodní firmy pro zakladatele obchodních korporací. Jeho smysl a praktické využití však záhy oslabila možnost provádění zápisů do veřejného rejstříku notářem, která byla též uzákoněna s účinností od 1. ledna 2014 (srov. ust. § 108 a násl. z. v. r.). Zápis do veřejného rejstříku notářem je totiž oproti zápisu prováděným rejstříkovým soudem mnohem pružnější a rychlejší, kdy umožňuje v zásadě zakladatelům obchodních korporací, aby v rámci jednoho dne nejen byla obchodní korporace založena, ale současně i zapsána do obchodního rejstříku, tj. aby v témže dni vznikla. Tím institut předregistrace obchodní firmy, tj. její rezervace, dle autora tohoto příspěvku de facto ztratil svůj praktický význam.

Tento svůj názor opírá autor tohoto příspěvku mj. o počty návrhů na zápis obchodní firmy řádně založené obchodní korporace do obchodního rejstříku, které byly podány u jednotlivých rejstříkových soudů od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021.

Například u Krajského soudu v Brně, u Krajského soudu v Plzni, u Krajského soudu v Ústí nad Labem, u Krajského soudu v Českých Budějovicích a u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích nebyl v letech 2014 až 2021 podán ani jeden návrh na zápis obchodní firmy řádně založené obchodní korporace do obchodního rejstříku. U Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci byl v letech 2014 až 2021 podán toliko jeden takový návrh, konkrétně v roce 2021, a u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci dva návrhy, oba v roce 2019. V témže období byly u Krajského soudu v Hradci Králové podány též dva předmětné návrhy, jeden v roce 2015 a jeden v roce 2019, u Krajského soudu v Ostravě poté celkem šest předmětných návrhů, a to pět v roce 2015 a jeden v roce 2019.

Nejvíce návrhů na zápis obchodní firmy řádně založené obchodní korporace do obchodního rejstříku bylo podáno v letech 2014 až 2021 u Městského soudu v Praze, což lze samozřejmě vysvětlit i tím, že Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob z obvodu  nejen Městského soudu v Praze, ale i Krajského soudu v Praze [srov. ust. § 39 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů] a jedná se tedy o největší rejstříkový soud v České republice. V roce 2015 bylo u Městského soudu v Praze podáno šest předmětných návrhů, v roce 2016 čtyři, v roce 2017 pět, v roce 2018 tři, v roce 2020 dva a v roce 2021 jeden.

Shrneme-li výše uvedené, tak v letech 2014 až 2021 bylo podáno v České republice celkem 32 návrhů na zápis obchodní firmy řádně založené obchodní korporace do obchodního rejstříku dle ust. § 48 odst. 2 z. v. r., což není vysoký počet. Autor tohoto příspěvku předpokládá, že počet předregistrací obchodní firmy pak bude i nadále spíše nízký.

Závěrem však autor tohoto příspěvku uvádí, že i navzdory zanedbatelnému využití tohoto institutu je zastáncem jeho ponechání v našem právním řádu, neboť byl-li by ku prospěchu byť jediné osobě, má jeho zachování dle jeho názoru smysl. Současně při jeho zachování by se jevilo jako vhodné, aby zákonodárce prodloužil jednoměsíční lhůtu pro podání návrhu na zápis samotné obchodní korporace do obchodního rejstříku stanovenou v ust. § 48 odst. 2 z. v. r., aby tohoto ustanovení bylo možné přiměřeně využít i při přeměnách obchodních korporací a i v rámci přeměn obchodních korporacích bylo například možné „zarezervovat“ obchodní firmu pro nově vznikající obchodní korporaci.

 

Autor JUDr. Tomáš Plíhal působí jako advokát v Praze a Plzni
Foto: canva.com a archiv autora

 

Go to TOP