Jak lex Ukrajina změnil pobytový režim uprchlíků? Odpověď dal webinář ČAK

Aktualizováno

Další bezplatný online seminář určený především advokátkám a advokátům, kteří se na výzvu ČAK dobrovolně zapojili do bezplatné pomoci válečným uprchlíkům, zorganizovala 25. března 2022 pod názvem „Pobytový režim osob prchajících před válkou na Ukrajině a otázky související II“ Česká advokátní komora. Jeho lektorky, JUDr. Nataša Kovář Chmelíčková z Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra a JUDr. Eliška Flídrová, Ph.D. advokátka se specializací na cizinecké a azylové právo a mezinárodní právo veřejné, v něm navázaly na svůj první seminář na toto téma ze 4. března.

 

Podle slov doktorky Kovář Chmelíčkové se situace sice od jejich prvního semináře stabilizovala, ale objevuje se stále mnoho nových problémů, které se v čase řeší, takže všechny dále uváděné informace platí k 25. březnu 2022. K tomuto datu bylo v Česku zaregistrováno 226 836 válečných uprchlíků z Ukrajiny, 43 % z nich byly děti pod 18 let a 80 % dospělých uprchlíků jsou ženy. V absolutním počtu uprchlíků z Ukrajiny vede Polsko, Česká republika je druhá, Slovensko má 50 tisíc registrovaných uprchlíků. Vzhledem k tomu, že počet uprchlíků v Česku přesáhl dvě procenta populace země, jedná se již o krizi velkého rozsahu.

Dne 21. března 2022 nabyl účinnosti „lex Ukrajina“, tedy zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a od 22. března se tedy při řešení pobytu osob prchajících před válkou na Ukrajině postupuje podle něho.

Zákon č. č. 65/2022 Sb. aktivoval v souladu s rozhodnutím Rady EU pro uprchlíky z Ukrajiny statut dočasné ochrany. Tato dočasná ochrana se vztahuje na ukrajinské státní příslušníky a jejich rodinné příslušníky, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem 2022; a také na osoby bez státní příslušnosti a státní příslušníky třetích zemí jiných než Ukrajiny, kterým byla před 24. únorem 2022 poskytnuta na Ukrajině mezinárodní nebo obdobná ochrana, a jejich rodinné příslušníky.

Nad rámec povinnosti uložené rozhodnutím Rady EU poskytuje Česká republika statut dočasné ochrany i ukrajinským státním příslušníkům a jejich rodinným příslušníkům (a také osobám bez státní příslušnosti a státním příslušníkům třetích zemí jiných než Ukrajiny, kterým byla před 24. únorem 2022 poskytnuta na Ukrajině mezinárodní nebo obdobná ochrana), kteří od 27. listopadu 2021 pobývají na území České republiky či Evropské unie za základě krátkodobého víza nebo bezvízového styku.

Statut dočasné ochrany získali automaticky ex lege i všichni uprchlíci, kteří do 21. března 2022 získali zvláštní vízum za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.

ČR dále poskytuje statut dočasné ochrany i osobám bez státní příslušnosti a státním příslušníkům třetích zemí jiných než Ukrajiny, kteří na Ukrajině pobývali před 24. únorem 2022 na základě platného povolení k trvalému pobytu a zároveň se nemohou vrátit za bezpečných a trvalých podmínek do své země původu.

Jak zdůraznila doktorka Kovář Chmelíčková, osoby spadající do poslední uvedené kategorie, na rozdíl od těch ostatních, nedostanou dočasnou ochranu automaticky, ale bude se v jejich případě zkoumat, zda se opravdu nemohou vrátit do země svého původu. Doktorka Flídrová dále upozornila, že dočasnou ochranu vůbec nemohou získat osoby bez státní příslušnosti a státní příslušníci třetích zemí jiných než Ukrajiny, kteří na Ukrajině pobývali před 24. únorem 2022 na základě povolení k dlouhodobému pobytu, typicky se jedná o zahraniční studenty.

Problematická je i kategorie tzv. závislých osob, které na první pohled nevejdou do kategorie rodinných příslušníků. Ti by měli doložit, že jsou osoby závislé výživou a že žijí ve společné domácnosti s ukrajinským státním občanem.

Základní podmínkou pro získání dočasné ochrany je osobní podání žádosti. Pokud ale žadatel již získal tento statut v jiném členském státě Evropské unie, jeho žádost v ČR bude vždy odmítnuta. Podle slov doktorky Kovář Chmelíčkové si uprchlíci mohou svobodně zvolit, ve kterém členském státě EU požádají o ochranu, nemusí to tedy učinit hned v prvním státě Unie, na jehož území vstoupí. Evropská komise proto vybízí, aby se úředníci při vyřizování žádostí o dočasnou ochranu ujistili, že pro žadatele jde o cílový stát. Je ale vyloučeno cestovat ze státu do státu a postupně „sbírat“ jednu dočasnou ochranu za druhou.

Nejvhodnějšími místy pro podání žádosti o dočasnou ochranu jsou pro většinu standardních žadatelů (ukrajinští státní občané a jejich rodinní příslušníci) Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině, kde se víza vydávají na počkání.

„Nestandardní“ žadatelé, typicky osoby bez státní příslušnosti a státní příslušníci třetích zemí jiných než Ukrajiny, kteří na Ukrajině pobývali před 24. únorem 2022 na základě platného povolení k trvalému pobytu a zároveň se nemohou vrátit za bezpečných a trvalých podmínek do své země původu, a dále lidé, kteří mají v běhu jiné řízení, například žádost o dlouhodobé vízum či pracovní povolení, či jsou v jiné atypické situaci, by se měli dostavit do některé kanceláře Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra.

A jakou formu má dočasná ochrana? Jde o vízový štítek označený písmeny D/DO a číselným kódem s platností do 31. března 2023, který se lepí do cestovního dokladu; na takový pas je možné i kamkoliv cestovat. Nejsou-li k dispozici štítky, lze dočasnou ochranu vyznačit i psaným záznamem či razítkem, v takovém případě ale na pas lze cestovat pouze v schengenském prostoru, ale už ne mimo něj.

Všichni, kteří do 21. března 2022 získali zvláštní vízum za účelem strpění pobytu na území ČR, nemusí nikam chodit a žádat o nový vízový štítek. I oni nyní mohou s tímto vízem označeným jako D/VS/U bez problémů cestovat po celém schengenském prostoru, nikoliv ale mimo EU. Pokud tedy tito lidé potřebují nutně cestovat mimo Schengen (tedy nejčastěji asi na Ukrajinu pro další příbuzné), musí požádat o „přelepku“ novým vízovým štítkem; nové vízum ale bude mít stejnou platnost, jako to původní. Vzhledem k tomu, že těchto vízových štítků je stálý nedostatek, lidé by o ně měli žádat jen v opravdu nezbytných případech, protože by se nedostávalo štítků pro nově příchozí. Úředníci budou také zkoumat důvod takové žádosti a mohou vyžadovat i nějaké doklady o účelu a nezbytnosti cesty.

V praxi nyní Ministerstvo vnitra řeší mj. otázku dětí mladších patnácti let, které přišly do ČR bez svého zákonného zástupce, pouze v doprovodu jiné dospělé osoby (teta, kamarádka matky…). Těm je ustanoven opatrovník pro řízení a Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra informace o těchto dětech předává Orgánům sociálně-právní ochrany dětí. Výklad Ministerstva práce a sociálních věcí je v tuto chvíli takový, že není nutné oficiální ustanovení osoby doprovázející dítě za jejího opatrovníka. Starším dětem od patnácti do osmnácti let bez zákonného zástupce je pak vydáváno samostatné vízum.

Co se týče přístupu uprchlíků z Ukrajiny na český pracovní trh, 21. března 2022 nabyl účinnosti také zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, který jim přístup k práci umožňuje bez jakýchkoliv povolení.

Jak ale upozornila doktorka Flídrová, i nadále je třeba, aby zaměstnavatel nahlásil zaměstnávání cizince Úřadu práce a vyžádal si od zaměstnance patřičné doklady, které je navíc povinen uchovávat ještě tři roky po skončení pracovního poměru. Na problémy v praxi zatím narážejí žadatelé o živnostenský list, neboť některé úřady požadují výpis z ukrajinského rejstříku trestů. To by se ale mělo do budoucna změnit.

Jak doktorka Flídrová, tak doktorka Kovář Chmelíčková, která účastníkům poskytla pro následné použití i připravenou prezentaci Pobytovy rezim cizincu prichazejicich z Ukrajiny do CR II, zodpověděly v druhé části semináře řadu dalších praktických dotazů advokátů z pléna.

Oběma ochotným lektorkám i více než stovce účastníků semináře poděkovala za jejich práci v této mimořádné situaci členka představenstva ČAK JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová, Ph.D.


Redakce AD
Foto: ČAK

Go to TOP