Seminář ČAK pro poskytovatele právní pomoci uprchlíkům byl plný dobrých rad

České advokátní komoře se podařilo ve velmi rychlém čase zorganizovat dne 4. března 2022 online seminář na vysoce aktuální téma – Pobytový režim osob prchajících před válkou na Ukrajině a otázky s tím související, určený především advokátkám a advokátům, kteří se na výzvu ČAK dobrovolně zapojili do bezplatné pomoci válečným uprchlíkům. Seminář vedly JUDr. Nataša Chmelíčková z Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR a JUDr. Eliška Flídrová, Ph.D., advokátka se specializací na cizinecké a azylové právo a mezinárodní právo veřejné. Semináře se zúčastnilo 275 advokátů a koncipientů a zaznamenal řadu okamžitých pozitivních ohlasů.

 Jak zdůraznily opakovaně obě lektorky, momentální situace není příliš přehledná jak v oblasti právní, tak v „terénu“, a již v nejbližších dnech se bude dále měnit. Popsaly proto postupně nejdříve aktuální situaci i to, jak ji mění nouzový stav, vyhlášený českou vládou s platností od 4. března, dále co přinese aktivace směrnice 2001/55/ES a informovaly krátce i o chystaném vládním návrhu zákona „lex Ukrajina“, který by měl být přijat ve stavu legislativní nouze do poloviny března.

 

Dosavadní situace

V tuto chvíli je státním občanům Ukrajiny prchajícím před ruskou agresí udělováno zvláštní vízum za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Jak zdůraznila doktorka Chmelíčková, vízum se uděluje na počkání, bez správního poplatku a součástí udělení víza je i registrace ke zdravotnímu pojištění, není tedy nutné mít komerční zdravotní pojištění. O vízum je možné žádat ve středisku ve Vyšných Lhotách a Krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině, která již fungují ve všech českých krajských městech, v tuto chvíli jsou ale přetížena a teprve se technicky dovybavují. Dosud bylo zvláštní vízum vydáváno na čtyři měsíce, od pondělí 7. března bude vydáváno na jeden rok.

K udělení víza je zapotřebí předložit cestovní doklady, které nemusí být opatřeny biometrickými údaji, dětem do patnácti let stačí záznam v cestovních dokladech rodičů, případně rodný list, pro děti od patnácti do osmnácti let postačí doklad s fotografií, ze kterého lze ověřit totožnost, typicky ukrajinský občanský průkaz. Pokud žadatelé o vízum nedisponují žádným dokladem, musí se obrátit na zastupitelský úřad Ukrajiny, který jim vystaví potvrzení. Pro toto potvrzení i pro vystavení víza je obvykle potřeba si opatřit a předložit pasovou fotografii. (z některých zkušeností advokátů z terénu vyplývá, že je možné vše vyřídit i bez fotografie)

Je třeba rovněž vyplnit zjednodušený tiskopis žádosti o vízum, který si je možné stáhnout na webových stránkách Ministerstva vnitra www.mvcr.cz a předvyplnit jej dopředu. Pomoci s vyplňováním žádostí se žadatelům dostane ve všech asistenčních centrech.
V asistenčních centrech se také těm, kteří nemají kam jít, přiděluje ubytování.

Podle doplňujících slov doktorky Flídrové řada firem, například Fotolab, zhotovují pro ukrajinské uprchlíky fotografie zdarma. Zdůraznila také, že všichni mají hned od vstupu na české území nárok na neodkladnou zdravotní péči zdarma, přičemž po udělení víza se stanou účastníky českého veřejného zdravotního pojištění. Vízum platí jen pro Českou republiku, nelze na ně cestovat. Z informačních letáků MV ČR, které dostávají občané Ukrajiny k dispozici, vyplývá, že pokud občan UK získá vízum strpění a vycestuje zpět na Ukrajinu, o toto vízum přichází.

Z Ukrajiny ale prchá i pestrá skupina lidí, kteří nejsou jejími státními občany. Co se týče osob, které na území Ukrajiny pobývaly krátkodobě (typicky studenti), ty by se měly vrátit domů. O pomoc s repatriací se mohou obrátit na Oddělení dobrovolných návrhů Ministerstva vnitra. České úřady také nebudou řešit situaci těch státních příslušníků Ukrajiny, kteří mají vízum či povolení k pobytu v jiném členském státě Evropské unie. Co se týče rodinných příslušníků s jiným než ukrajinským občanstvím, jejich situace se bude řešit později a zatím by měli vyčkat. Jak přitom zdůraznila doktorka Chmelíčková, od české cizinecké policie jim v této situaci nehrozí žádné sankce. Není také nutné dodržovat obecnou povinnost nahlásit do tří dnů policii místo svého pobytu, neboť policie nedodržení této povinnosti nesankcionuje.

 

Čemu pomůže nouzový stav

Od pátku 4. března platí na území ČR nouzový stav, na jehož základě dostala kompetenci vydávat víza vedle Odboru azylové a migrační politiky MV ČR i policie. To by mělo zlepšit situaci a pomoci zprůchodnit celý systém, který je ale zatím ve výstavbě, a je nutné si lokálně ověřovat, které policejní služebny skutečně již víza vydávají.

Obě lektorky ale zdůraznily, aby ti Ukrajinci, kteří jsou na českém území oprávněně na bezvízový styk či na krátkodobé vízum a nepotřebují situaci akutně řešit, zatím vyčkali a systém nezatěžovali. To platí i pro všechny držitele dlouhodobých víz a pobytů.

 

Dočasná ochrana podle směrnice EU

V nejbližších dnech by mělo dojít k aktivaci směrnice 2001/55/ES o dočasné ochraně z roku 2001, což dne 3. března předběžně schválila Rada ministrů vnitra. Význam dočasné ochrany podle této směrnice je v tom, že dokáže chránit osoby proti navrácení do země, kde jim hrozí nebezpečí, a zaručuje jim minimální standard zacházení. Může se také vztahovat na širší skupiny osob, než které by spadaly do kategorie uprchlíka. Ministerstvo vnitra se podle slov dr. Chmelíčkové zatím kloní k názoru, že do tohoto režimu by např. „spadli“ Ukrajinci, kteří nyní pobývají v České republice na krátkodobé vízum.

Délka této ochrany, na jejímž základě žadatelé obdrží pobytová víza, bude jeden rok, může ale být prodlužována, a to maximálně celkem na tři roky. Ukončit ochranu podle této směrnice lze také rozhodnutím Rady EU, že situace na Ukrajině návrat válečných uprchlíků umožňuje.

Záměrem je, aby benefity, které poplynou z dočasné ochrany, pak plynuly i držitelům zvláštních víz za účelem strpění pobytu na území ČR. Toto sjednocení by měl řešit zákon připravovaný vládou, označovaný jako „lex Ukrajina“.

 

„Lex Ukrajina“

Návrh tohoto zákona, jenž by měl sjednotit práva osob, která získaly zvláštní vízum za účelem strpění pobytu na území ČR, a to i před účinností zákona, s právy osob, které získají dočasnou ochranu podle směrnice EU, začala ve čtvrtek 3. března projednávat vláda. Doktorka Chmelíčková doufá, že zákon projde v režimu legislativní nouze zákonodárným procesem již v polovině března. Platit by měl do konce března 2023.

Zákon mj. zavede zdravotní pojištění pro všechny uprchlíky z Ukrajiny zpětně od 24. února 2022. Odbourá také povinnost získat povolení k zaměstnání, které je v této chvíli nutné.

Proto také obě lektorky opakovaně uvedly, aby advokáti svým klientům radili, ať se sháněním práce ještě chvíli počkají. Jako méně efektivní, méně výhodnější a složitější hodnotily i případnou snahu o získání standardního víza či snahu o získání azylu. Upozornily ale také, že přechod ze zvláštního víza na jiný typ pobytového oprávnění zákon o pobytu cizinců vylučuje.

Zdůraznily rovněž, že jak pobytové vízum, tak ohlášení pobytu si není třeba zajistit okamžitě, ale klidně třeba až za čtrnáct dní, a to ideálně obě věci najednou, buď v krajském asistenčním centru, nebo na policejních služebnách, které vydávají i víza.

Lektorky závěrem semináře zodpověděly i řadu konkrétních dotazů od účastníků semináře. Nejaktuálnější informace podle slov dr. Chmelíčkové zájemci vždy najdou na webových stránkách Ministerstva vnitra www.mvcr.cz. Obrátit se je možné i na telefonní infolinku +420 974 801 802.

Redakce AD
Foto: AD

Go to TOP