Programové prohlášení je realistické, míní někteří z členů představenstva ČAK

Programovému prohlášení vlády, které bylo publikováno v pátek 7. ledna 20222, se za Českou advokátní komoru vedle předsedy představenstva JUDr. Roberta Němce, LL.M., vyjádřili i další členové vedení ČAK. Z jejich komentářů vyplývá, že záměry vlády pokládají za realistické, přiměřené okolnostem a splnitelné.

 

Jak ve svém vyjádření pro média uvedl předseda představenstva ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M., podle jeho přesvědčení nový kabinet v zásadě velmi správně identifikoval potřebné priority, na které je třeba v této oblasti zaměřit pozornost. Dále zmínil, že je rád, že vláda pamatuje na novelizace, případně rekodifikaci základních procesních předpisů v oblasti trestního a civilního práva, že se zavazuje pokračovat v digitalizaci justice s důrazem na zavedení elektronického spisu a že pamatuje i na přiměřené odměňování znalců a tlumočníků. „V neposlední řadě jsem navíc velmi potěšen, že vláda otevřeně deklaruje respekt a ochranu základních atributů práva na spravedlivý proces, mezi něž patří i ochrana výkonu činnosti profesních komor před neoprávněnými zásahy státu, včetně zajištění zákonného práva na mlčenlivost,” uzavřel své vyjádření Robert Němec.

 

Svůj komentář k programu vlády na následující čtyři roky poskytl Advokátnímu deníku také místopředseda představenstva ČAK JUDr. Petr Toman, LL.M. „S obsahem kapitoly Spravedlnost a právo obsažené v Programovém prohlášení vlády Petra Fialy jsem spokojen. Jediným stínem mé spokojenosti je, že podobné plány byly obsaženy i v Programových prohlášeních předchozích vlád, a jak se říká, „skutek utek“. Například závazek změny ve způsobu jmenování a odvolávání státních zástupců, a to uzákoněním výkonu funkce na dobu určitou, se objevil již v programu vlády Petra Nečase z roku 2010. Stejným evergreenem je závazek přijmout nový trestní řád, elektronický soudní spis a další,“ zhodnotil obsah Programového prohlášení Petr Toman. „I přesto chci věřit, že se to právě nyní podaří. Pokud ne všechno, pak alespoň ty závazky, které já osobně považuji za podstatné. Hlavně tedy přijetí nového trestního řádu, přijetí opatření k posílení odpovědnosti státních zástupců, zavedení elektronického soudního spisu, zvýšení odměn nejustičních pracovníků v oblasti soudnictví a státního zastupitelství i problematika nadužívání trestní represe a rozšíření výkonu alternativních trestů. V euforii mě přivádí i výslovný závazek vlády chránit výkon činnosti profesních komor před neoprávněnými zásahy státu, včetně zajištění zákonné povinnosti mlčenlivosti. Doplnění tohoto bodu do prohlášení vlády oproti původní koaliční smlouvě je významným vkladem ministra spravedlnosti Pavla Blažka, za což mu patří můj dík. Závěrem oceňuji i závazek vlády vztáhnout lustrační zákon i na členy vlády. I takové symbolické kroky jsou v politice podstatné, zejména poté, kdy byl premiérem Andrej Babiš.“

 

„V prvé řadě je třeba poznamenat, že záměry vlády nelze hodnotit separátně, tedy bez přihlédnutí k celkové aktuální situaci politické, ale zejména ekonomické. Z tohoto úhlu pohledu nahlíženo je prohlášení střízlivé, slibované změny, s nimiž budou spojeny náklady, tedy zejména vše, co by mělo souviset s elektronizací justice, se zdají být přiměřené i předpokládaným ekonomickým možnostem tohoto státu a z toho odvozeného rozpočtu Ministerstva spravedlnosti. Je možné, že se z nejrůznějších vnějších důvodů nepodaří tyto záměry splnit, ale z dnešního pohledu se jeví jako realistické a možné,“ komentoval Prohlášení, resp. kapitolu Spravedlnost a právo JUDr. Tomáš Sokol, člen představenstva ČAK. „Pozitivně lze hodnotit záměry v oblasti legislativy, jednak též pro střízlivost v záměrech na nové zákony, ale také v absenci prosazování jakékoliv politické doktríny, tedy v tom, že legislativa by měla zůstat, pokud možno, apolitická a podřízená pouze racionálně stanoveným zájmům společnosti. Totéž se týká i příslibu novel, z čehož všeho lze dovozovat naději, že tato politická a vládní garnitura se nechystá vstoupit do dějin další legislativní smrští.
Oceňuji i střízlivý přístup k tématům, která ve vztahu k tvorbě zákonů vznášely nejrůznější nátlakové skupiny. Lze souhlasit se záměrem vyhodnotit úpravy exekucí, což je závazek, který neslibuje žádné radikální změny, ale v celém svém komplexu dává naději na konečně seriózní posouzení problematiky dlužníků a exekucí. Za zvlášť důležité považuji zveřejnění přesných relevantních dat k exekucím, resp. závazek tato data zveřejnit. Možná se tím podaří zpochybnit tu nesmyslnou konstrukci dlužníka, jehož vysává upír věřitel.
Za vysoce pozitivní považuji všechny závazky týkající se trestní politiky státu, tedy zejména závazku řešit problém nadužívání trestní represe, ujednání s malou společenskou škodlivostí, prosazování konceptu restorativní justice, prosazování alternativních trestů, revitalizaci elektronického monitoringu, podpory koncepce otevřených věznic apod.
Potěšující je, že si tvůrci programového prohlášení povšimli problému v oblasti znalecké činnosti a aspirují na jejich odstranění.
Striktně z pohledu advokáta pak pochopitelně nemohu jinak než maximálně pozitivně hodnotit závazek chránit základní atributy práva na spravedlivý proces, mezi něž patří i ochrana výkonu činnosti profesních komor před neoprávněnými zásahy státu, včetně zajištění zákonného práva na mlčenlivost.
Sumárně lze pak vyslovit potěšení nad tím, že i když ne každý záměr musí konvenovat s představou o prioritách v oblasti spravedlnosti a práva, nic v programovém prohlášení nevnímám jako kontroverzní, budící obavu anebo dokonce děs z toho, co má v budoucnu nastat,“ zakončil Tomáš Sokol svůj komentář.

 

JUDr. Michal Žižlavský, člen představenstva, zhodnotil program kabinetu takto: „V prohlášení vlády čtu mezi řádky záměr srovnat status jednotlivých právnických profesí. Považuji to za krok správným směrem. Abych byl konkrétnější, musím říci, že státní zástupce, které prohlášení zmiňuje, nepovažuji za další moc ve státě, ale jen za jedny z administrátorů právních procesů. Podle mne mají mít odpovídající pravomoci, ale také odpovědnost v podobném rozsahu, jako my ostatní. Dále oceňuji závazky v oblasti materiálního zajištění chodu justice, výslovně zmíněné u nejustičních pracovníků soudů a státních zastupitelství, jakož i u znalců a soudních tlumočníků. Vnímám to jako příslib přinášet řešení, která nejsou jen na papíře, ale mohou reálně fungovat v praxi. Jinak je programové prohlášení logicky dokumentem s vysokou mírou zobecnění. Bude samozřejmě záležet na způsobu jeho provedení. Je-li v něm například zmínka o zkrácení insolvenčních řízení na tři roky, pak to nelze reálně provést u všech způsobů řešení úpadku, s ohledem na jejich povahu. Předpokládám však, že jde o zkratku a nebylo to tak ani míněno. Nad rámec vlastního prohlášení mám zatím velmi dobrý pocit z příslibu ministra spravedlnosti a vedení jeho resortu naslouchat hlasu profesních komor. Česká advokátní komora je připravena formulovat svůj pohled na jednotlivá témata a navrhovat konstruktivní řešení.“

 

Redakce AD
Foto: vlada.cz, canva.com

 

 

 

 

Go to TOP