Již tuto středu, 14. dubna, budou poslanci v závěrečném čtení rozhodovat o novelizaci zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Sněmovna pravděpodobně nezavede místní příslušnost exekutorů, jak navrhuje část poslanců, ani soustřeďování dluhů dlužníka u jednoho exekutora, což prosazuje vláda. Ústavně-právní výbor podpořil například zastavování dlouholetých marných exekucí, některých i do minulosti, a určité omezení zabavování movitých věcí.

Přehled toho, jak vznikaly a rostly dluhy od nultých let do současnosti přináší nová analýza Centra pro společenské otázky a Institutu prevence a řešení předlužení. Ta identifikuje celkem čtyři pilíře byznysu s dluhy, z nichž se tři v uplynulých letech podařilo zákonodárcům odstranit či omezit. Poslance tuto středu 14. dubna čeká závěrečné a klíčové projednávání novely exekučního řádu, která má řešit vedle přetrvávajících důsledků systémových příčin dluhových pastí z minulosti poslední z pilířů  – volný trh s exekucemi.

Politici mají nyní možnost zregulovat konkurenční prostředí exekutorů, ale zároveň vyřešit nešťastnou exekuční minulost Česka – zastavení statisíců nevymahatelných i protiprávních exekucí.

Dluhová problematika je tématem, které v České republice vytrvale rezonuje. Na otázku, jak se stalo, že je u nás ještě stále vedeno téměř 4,5 milionů exekučních řízení proti více než 720 tisícům lidí a statisíce dalších na dluzích vůči státu, odpovídá výzkumný tým Centra pro společenské otázky – SPOT. Analýza narušuje převládající étos osobní odpovědnosti za dluhové pasti, který dosud zásadně ovlivňoval debatu o předluženosti. Zatímco tři ze čtyř pilířů obchodu s dluhy už se podle autorů podařilo v uplynulých letech vyřešit, hlavní problém přetrvává v jejich důsledcích.

„Podmínky pro vznik dluhových pastí vytvořil stát, byť na nich ještě stále vydělávají konkrétní soukromí aktéři,” vyzdvihuje hlavní zjištění analýzy Lucie Trlifajová, šéfka výzkumníků ze SPOTu. V současnosti je například stále vedeno na 200 až 300 tisíc protiprávních exekucí nařízených na základně nicotných rozhodčích nálezů. „Důkazní břemeno a odpovědnost za zpětné narovnání tohoto stavu je přesouváno na jednotlivé dlužníky, kteří však ve většině případů nemají ekonomické, právní ani jiné kapacity narovnání dosáhnout,” dodává Trlifajová.

Vedle vypořádání se s historickou zátěží v podobě milionů nevymahatelných exekucí analýza upozorňuje na nutnost nastavení systému tak, aby nevznikaly dluhy nové, ale i na potřebu jeho reformy v oblasti samotného exekučního vymáhání. „Primárním cílem není a nebylo často vymoci původní dlužnou částku, ale spíše vydělat na celém procesu vymáhání,“ přibližuje smutnou praxi Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Tratí na tom podle něj vedle dlužníků a daňových poplatníků i samotní věřitelé.

Analýza, kterou zpracoval výzkumný tým Centra pro společenské otázky – SPOT ve spolupráci s odborníky z Institutu prevence a řešení předlužení, je v plném znění ke stažení na pracevobci.cz/upload/studies/24/Jak-rostly-dluhy-FINAL.pdf.

Advokátní deník se pravidelně zabývá problematikou novely exekučního řádu,  teritorialitou exekutorů, i exekuční judikaturou apod.

Zdroj: Storyhunters.cz
Foto: canva.com

Centrum pro společenské otázky – SPOT

Centrum pro společenské otázky od roku 2011 provádí a podporuje výzkum v oblasti společenských věd a poskytuje poradenskou činnost v sociální oblasti s cílem nacházet a nabízet modely, koncepty a praktická řešení, která by napomáhala demokratickému, ohleduplnému a důstojnému soužití. Podílel se na výpočtu Důstojné mzdy, rozvíjí modely podpory dlouhodobě nezaměstnaných. Více o SPOTu na www.centrumspot.cz.

Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP)

Nezávislý think-tank, který se zaměřuje na problematiku zadluženosti domácností, exekucí a osobních bankrotů. Cílem je snížení množství lidí v exekuci a kultivace českého systému vymáhání. Podílel se na Mapě exekucí nebo Mapě bankrotů. Více o Institutu na www.institut-predluzeni.cz