Plné aktualit je v této překotné a proměnlivé době jedenácté číslo Bulletinu advokacie. Začínají „dobrou zprávou ve zlých časech“ – článkem předsedy ČAK JUDr. Vladimíra Jirouska o konečně se blížícím zrušení „povodňové daně“, která, jak už to v Česku u „dočasných řešení“ bývá, trvá již více než dvacet let. Najdete jej i v Advokátním deníku. Ostatně AD vám již přinesl i další aktuality, kterými byly prohlášení představenstva ČAK k problematice nájmu prostor v paláci Dunaj, informace o zrušení 16. galavečera Právníka roku, „zazimování“ letošního ročníku a vzniku historicky prvního dvojročníku Právníka roku 2020/21, i výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku 2020.

V odborné části čísla se sešlo hned několik kvalitních trestněprávních příspěvků. Otevírá ji článek docenta Jana Kociny Velká novela trestních předpisů: Aktuální otázky dohody o vině a trestu, který rozebírá právě změny v dohodě o vině a trestu, tedy jednu z řady novinek, jež přináší velká novela trestního zákoníku, trestního řádu i dalších předpisů č. 333/2020 Sb., účinná od 1. 10. 2020.

Nejen trestněprávním specialistům lze doporučit následující článek předsedy trestního kolegia Nejvyššího soudu Františka Púry a ředitele odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti Martin Richtera nazvaný Vliv nového znaleckého práva na zjišťování škody v trestním řízení. Ten se úvodem snaží vyjasnit základní aspekty týkající se škody v trestním právu a na jejich základě pak představuje předpokládané dopady nové úpravy znaleckého práva (zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, účinný od 1. 1. 2021, a Ministerstvem spravedlnosti připravovaná vyhláška).

Docent Pavel Vantuch, zkušený obhájce s mnohaletou praxí, ve svém příspěvku K závislosti trestního stíhání organizátora na trestním stíhání pachatele rozebírá případ, kdy orgány činné v trestním řízení zahájily trestní stíhání obviněného z trestného činu spáchaného ve formě organizátorství přesto, že nebyl stíhán pachatel trestné činnosti, a podrobně probírá argumenty svědčící o jasné protiprávnosti takového postupu. Navrhuje také de lege ferenda doplnění trestního řádu tak, aby se takovým excesům do budoucna zabránilo.

Článek Petra Kolmana a Tomáše Grygara Vybrané otázky zákazu reformatio in peuis ve správním právu trestním pak analyzuje rozsah a dosah této významné zásady zejména v přestupkovém právu.

Trestněprávní témata v odborné části čísla pak výborně doplňuje příspěvek viceprezidenta Unie obhájců Tomáše Gřivny v rubrice Z české advokacie, nazvaný Úprava obnovy řízení by si zasloužila změnu v trestním řádu. V letité diskusi o tomto tématu Unie obhájců podporuje jako minimum nutného současný poslanecký návrh č. 6589 ke sněmovnímu tisku č. 624, aby v řízení o obnově řízení a v řízení po povolení obnovy byl vyloučen soudce (přísedící), který ve věci rozhodoval v původním řízení.

Kromě trestněprávních témat pak BA č. 11 přináší i článek Pavla Matese Právo na poučení ve správním řízení, dále Vydědění pro dědickou nezpůsobilost od Václava Bednáře a příspěvek Tomáše Grulicha Nestandardní způsoby změny závazků ze smluv na veřejné zakázky.

Z judikátů bychom rádi upozornili na dva z nich. První je usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2386/2019, podle něhož soudy musí projednat spor na ochranu osobnosti poslance, do níž bylo neoprávněno zasaženo projevem jiného poslance v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, a nemohou tedy řízení zastavit a věc postoupit mandátovému a imunitnímu výboru Poslanecké sněmovny.

Tím druhým pak nález Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2020, sp. zn. II. ÚS 1866/20, podle něhož splňuje-li účastník řízení zákonem stanovené předpoklady pro ustanovení zástupce a požádá-li o ustanovení konkrétní osoby svým zástupcem, přičemž tuto žádost opře o rozumné a věcně oprávněné důvody, pak soud zpravidla takové žádosti vyhoví.

Redakce AD
Foto: Bulletin advokacie; Lubomír Lichý