Před 75 lety začal Norimberský proces – vynesl 12 rozsudků smrti

Přesně před 75 lety, 20. listopadu 1945 začal v Norimberku před Mezinárodním vojenským tribunálem soudní proces vedený Spojenými státy, Sovětským svazem, Francií a Velkou Británií proti hlavním představitelům nacistického Německa. Proces probíhal v Justičním paláci a na lavici obžalovaných usedlo 22 nacistických funkcionářů – o dva méně než bylo obžalováno.

Vůdce Německé pracovní fronty Robert Ley spáchal sebevraždu před začátkem hlavního líčení a v nepřítomnosti byl souzen osobní tajemník nacistického vůdce Adolfa Hitlera Martin Bormann, po němž se pátralo až do roku 1972, kdy byla nalezena jeho mrtvola v Berlíně, kde spáchal sebevraždu už v květnu 1945.

Nacistický režim způsobil za svého dvanáctiletého trvání utrpení a smrt desítkám milionů lidí. Vítězné mocnosti se již za války rozhodly hrůzné skutky nacistů odhalit a potrestat. V srpnu 1945 mocnosti na postupimské konferenci podepsaly statut mezinárodního soudu a “dohodu o stíhání hlavních válečných zločinců evropské Osy”. Ve své době šlo o bezprecedentní soudní řízení, při němž se světová veřejnost poprvé dozvěděla o obludných rozměrech nacistických zvěrstev.

Před norimberským tribunálem bylo předneseno několik desítek tisíc svědectví, z nichž ale jen minimum tvořily výpovědi přítomných svědků. V soudní síni byly promítnuty i obrazy hrůzy natočené spojeneckými vojáky při osvobozování koncentračních a vyhlazovacích táborů, či filmy zachycující proces s účastníky atentátu na Hitlera v červenci 1944.

Proces probíhal od 20. listopadu 1945 do 1. října 1946 a skončil 12 rozsudky smrti a sedmi tresty odnětí svobody (z toho tři doživotní). Rozsudek smrti si vyslechli například říšský protektor Čech a Moravy Wilhelm Frick, ministr zahraničních věcí Joachim von Ribbentrop či říšský maršál Hermann Göring, který pár hodin před popravou, jež se konala 16. října 1946, spáchal sebevraždu. Doživotí dostal například Hitlerův zástupce Rudolf Hess, který v roce 1987 spáchal v 93 letech sebevraždu ve spojeneckém vězení Špandava v Berlíně.

Za zločinecké byly vyhlášeny čtyři organizace: řídící grémium politických vůdců NSDAP, SS, gestapo a SD (bezpečnostní služba).

V letech 1946 až 1949 následovalo 12 menších norimberských procesů s vedoucími armádními představiteli, lékaři či průmyslníky. Později se v Německu konala řada dalších procesů s válečnými zločinci, z těch větších byl velmi sledovaný zejména proces s příslušníky táborového personálu z Osvětimi, konaný ve Frankfurtu nad Mohanem v letech 1963-1965.

Norimberský proces ovlivnil také mezinárodní trestní právo. Jeho závěry přispěly mimo jiné k vytvoření a přijetí mezinárodní konvence o genocidě (1948), Úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti (1968) či čtyř Ženevských úmluv na ochranu obětí války (1949).

V roce 2002 vznikl Mezinárodní trestní soud (ICC), stálý orgán, který má stíhat genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny nebo zločin agrese.

Zdroj: ČTK
Foto: www.wikipedia.org – Lavice obžalovaných – přední řada: Göring, Hess, von Ribbentrop a Keitel; druhá řada: Dönitz, Raeder, Schirach a Sauckel.

Go to TOP