Právo na informace je ústavním právem, tedy právem té nejvyšší právní síly. Letos také mj. slavíme dvacet let účinnosti informačního zákona – č. 106/1999 Sb. (o svobodném přístupu k informacím). Takzvaný „Lex Kužílek“ odkazující na jednoho z jeho spoluautorů, druhým byl pan Michael Žantovský. Již dvacet let možno tedy žádat o informace „ostošest“. O informace mohou žádat jak fyzické, tak i právnické osoby, včetně osob cizozemských.

Veřejnoprávní ČT vs. advokáti

Mimo obcí a krajů a všelijakých státních úřadů je povinným subjektem, který musí poskytovat informace v režimu výše zmíněného zákona č.106/1999 Sb.  i Česká televize (ČT). A paradoxně toto veřejnoprávní médium, které jindy tak rádo „peskuje“ jiné entity, že nechtějí dávat řádně a včas informace, má samo informační máslo na pomyslné veřejnoprávní hlavě.

K jádru věci, Unie obhájců ČR se již v roce 2017 (sic!)  obrátila na ČT  se žádostí o poskytnutí údajů týkajících se vyváženosti populárního nedělního diskusního pořadu Otázky Václava Moravce. Konkrétně zmíněná Unie chtěla data o skladbě hostů v tomto Moravcově pořadu. Ne šikanózně ve všech, ale jen v případě, že témata OVM se týkala soudnictví, státního zastupitelství, advokacie, trestního řízení a trestních kauz.  Ještě dodejme, proč se Unie těchto dat vlastně domáhala.

Cui bono?

Unie měla důvodné podezření, že do OVM byli zváni výhradně zástupci orgánů reprezentujících státní moc (především státní zástupci, okrajově soudci), a naopak advokáti, reprezentující zájmy jednotlivců, zcela chyběli. Vybraní hosté pak nebyli konfrontováni s oponentními či kritickými názory, a nabízeli tak pouze jednostranný pohled na věc, který mohl být navíc často i zavádějící či informačně neúplný.

Jako právní pedagog a komentátor vnímám negativně, že Česká televize, bohužel opakovaně, odmítla tyto údaje žadateli o informace poskytnout.

Unie obhájců se tedy logicky následně obrátila na soud. Ostatně advokáti jsou u soudu jako doma, takže toto nikoho asi příliš nepřekvapuje. A Česká televize u soudu prohrála!

ČT tak bude muset podle aktuálního rozsudku Městského soudu v Praze do 15 dnů odpovědět žadateli o informace na otázky týkající se složení pořadu OVM. (Advokátní deník o této skutečnosti informoval.)

Poučení

Čtenář si musí postesknout: za prvé, jak je možné, že taková jednoduchá věc v digitální době trvala tak dlouho – skoro čtyři roky. Ale co je zásadnější, jak to, že veřejnoprávní (nikoliv soukromá) televize tají informace?

Jak je možné, že mnohatisícový veřejnoprávní kolos, který jindy tak rád vyčítá např. starostům malých obcí, že jí neposkytli nějakou informaci, sama blokuje informace?!

Určitě neobstojí argumentace ČT, že vyhledání odpovědi prý bylo moc náročné a nepřiměřeně zatěžující povinný subjekt.

A to nejzásadnější na závěr: Jak vlastně tým Václava Moravce dbá na vyváženost hostů svých pořadů, když prý ani neví, kdo mu tam vystupoval? Rozumíte tomu? Pod veřejnoprávním svícnem bude, v souladu s výše popsanými indiciemi, asi nehezká tma.

JUDr. Petr Kolman Ph.D., právník a VŠ pedagog
Foto: Pixabay