Exekutoři nesouhlasí s navrhovanými změnami tarifu

Exekutorská komora ČR zaslala Ministerstvu spravedlnosti připomínky k návrhu změny tarifu. Ve své současné podobě snižuje příjmy exekutorských úřadů a může vést k ohrožení vymahatelnosti práva v České republice. Podobné výhrady zazněly i z řady připomínkových míst – mj. z Nejvyššího soudu, České advokátní komory nebo Ministerstva financí.

 

Zástupci Exekutorské komory jednali s Ministerstvem spravedlnosti ohledně navýšení tarifu několik měsíců a podařilo se jim dospět ke kompromisu. Do připomínkového řízení ale odeslalo MSp odlišný návrh. Ten neodráží složitost a náročnost výkonu profese exekutora, nezohledňuje zdražení exekuční činnosti po novelách exekučního řádu a strmý nárůst míry inflace. Podle analýzy EK ČR náklady na výkon exekuční činnosti vzrostly za posledních 20 let o více než 100 %, inflace jen v loňském roce dosáhla 15,1%. Ministerský návrh by proto pro většinu úřadů v ČR znamenal zdrcující ztrátu a mohl by mít fatální následky.

„Odcházejí nám zkušení zaměstnanci do lépe placených oborů. Do uvolněných exekutorských úřadů, kterých je přes dvacet, se nehlásí žádní uchazeči. Nejvíce to ohrožuje sociálně znevýhodněné regiony, situace v nich se ještě více vyhrotí,“ říká Jan Mlynarčík, prezident EK ČR. Také proto sněm soudních exekutorů na konci ledna 2023 přijal usnesení, kde odmítl aktuální znění návrhu MSp. A přišel s vlastním návrhem, který dle účastníků sněmu lépe odráží ekonomickou realitu. Exekutorská komora však i nadále respektuje, že konečné rozhodnutí je v rukou ministerstva.

Exekutoři jsou důležitou součástí právního systému ČR, nesmí proto být znevýhodňovaní v přístupu k odměňování. „Ministerstvo říká, že je třeba do tarifů regulovaných profesí promítnout složitost a namáhavost činnosti, inflaci a růst nákladů. A následně zvýší odměny všem profesím s výjimkou exekutorů,“ doplňuje členka prezidia EK ČR Vendula Flajšhansová.

 

Zásadní výhrady k tarifu zazněly i z připomínkových míst

Zhoršení vymahatelnosti práva a možných dopadů na věřitele se obává také řada připomínkových míst. Podle Nejvyššího soudu ČR není rozdělení paušální náhrady do pásem podle výše vymáhané jistiny opodstatněné: „Výše paušální náhrady též neodráží současnou ekonomickou realitu a vývoj cen a služeb apod., které exekutor ke své činnosti nezbytně využívá.“

Vedoucí Úřadu vlády ve svých připomínkách považuje návrh tarifu za: „vnitřně rozporný, když je na jednu stranu předkládána přesvědčivá a podrobná argumentace ve prospěch potřeby zvýšení odměny a náhrad v exekučním tarifu, na druhou stranu však zcela bez jakéhokoli odůvodnění a analýzy předkladatel navrhuje snížení.“

Negativní dopad navržené novely předpokládá i Ministerstvo financí ČR, které „upozorňuje na nutnost vhodného nastavení odměn a náhrad soudních exekutorů tak, aby již nedocházelo k dalšímu poklesu ve vymahatelnosti práva, a tím k negativním vlivům na hospodářství.“

Česká advokátní komora varuje, že „pokud by byl návrh novely exekučního tarifu přijat v tomto znění, lze očekávat zhoršení vymahatelnosti práva, a to jak z důvodů ekonomických, ale i personálních.“ Dle názoru Hospodářské komory „efektivní vynucování práva je předpokladem udržitelného rozvoje ekonomiky. Speciálně v závazkovém právu není taková efektivita možná bez přiměřených podmínek pro práci soudních exekutorů.“ V obdobném duchu se vyslovila i další připomínková místa, např. Soudcovská unie, Notářská komora České republiky, Česká bankovní asociace aj.

 

Další výhrady Komory: bagatelní dluhy a dražby

Ministerstvo spravedlnosti se podle EK ČR snaží aktuálním návrhem vyřešit problém vymáhání bagatelních dluhů tzv. „rozpásmováním“. Pro exekutorské úřady je ovšem nyní vymáhání drobných dluhů stejně náročné jako vymožení dluhů v řádu mnoha tisíc, podepsala se na tom zejména mohutná byrokratizace. Problém se ale neodstraní další regulací příjmů exekutorských úřadů. „Osobně se zasadím o to, že si s ministerstvem a zástupci neziskového sektoru sedneme ke stolu a najdeme řešení, které vyváží zájmy věřitelů s menšími pohledávkami a dlužníků,“ navrhuje řešení viceprezident EK ČR Martin Tunkl s tím, že prioritou je nejprve provedení valorizace exekutorského tarifu dle objektivních ekonomických kritérií.

Výhrady má Komora také k některým připomínkám, které například navrhují odměnu rozlišovat podle jednotlivých úkonů nebo zvoleného způsobu vedení exekuce. Případně ji srovnávat s odměnami dražebníků, kteří prodávají věci ve veřejných nesoudních dražbách. „Dražebníci jsou odměňováni jen za samotný prodej věci, soudní exekutor ale za celý proces. Soudní exekutor také činí v exekučním řízení úkony soudu prvního stupně. Jakákoliv srovnání s dražebníky v tomto směru nedávají smysl, je to míchání hrušek s jablky. Ukazuje to spíše, že ne všechna připomínková místa jsou obeznámena se složitou právní úpravou exekučního řízení,“ vysvětluje viceprezident Komory Martin Tunkl.

Exekuční činnost je výkon veřejné moci, za kterou nese stát zodpovědnost. Je nepřijatelné, aby byl její výkon jakkoli ohrožen. Stát má při nastavení pravidel a nákladů výkonu exekuční činnosti mj. garantovat, že exekutoři budou schopni dostát všem povinnostem, které jim ukládá zákon. Výsledný návrh tarifu tomu ale neodpovídá a povede ke konci vymahatelnosti práva v České republice.

Plné znění usnesení sněmu soudních exekutorů najdete ZDE.

 

Zdroj: Exekutorská komora ČR
Foto: canva.com

Go to TOP