Václav Klem, Brno 2023, 348 stran, 490 Kč.

V recenzované monografii je, jak je patrné, věnována pozornost jak stavebnímu právu v rovině veřejnoprávní, jehož jádro je obsaženo zejména ve stavebním zákonu, zákonu o vyvlastnění a subsidiárně použitelném správním řádu, tak soukromoprávní, vycházející především z občanského zákoníku, jehož součástí je též pojednání o zadávání veřejných zakázek, jejichž režim je „rozkročen“ mezi právem veřejným i soukromým.

Autoři byli při koncipování knihy postaveni před nikoli jednoduchý úkol, protože díky celé sérii novelizací již schváleného stavebního zákona platí, resp. ještě nějaký čas bude platit, až trojí režim veřejného stavebního práva.

Část zabývající se veřejným stavebním právem je uvedena vymezením základních pojmů a institutů práva hmotného i procesního a v návaznosti na to je popsána struktura a organizace veřejné správy na úseku územního plánování a stavebního řádu, podle recentního stavu i příslušných novel.

Následující kapitola obsahuje předně analýzu úpravy územního plánování jakožto činnosti, jejíž funkcí je vytváření předpokladů pro výstavbu a současně udržitelný rozvoj daného území. Ocenění si zde zaslouží rozbor neurčitého pojmu veřejný zájem a výklad problematiky závazných stanovisek a stanovisek dotčených správních orgánů. Zevrubně jsou pak objasněny jednotlivé nástroje územního plánování, jejich součásti a funkce, tedy územněplánovací podklady a politika územního rozvoje, z pohledu jednotlivých subjektů veřejné správy.

Relativně stručně, nicméně bez deficitů, je přiblížen obsah tzv. stavebního práva hmotného, zahrnujícího práva a povinnosti stavebníka i dalších subjektů, které se zúčastní na stavebních činnostech, jakými je např. stavbyvedoucí nebo vlastník stavby a zařízení. Naopak poměrně obsáhlá je kapitola zabývající se stavebním právem procesním a stavebním řízením a jeho druhy, opět optikou platné i novelizované úpravy.

Zvláštní pozornost je věnována stavebnímu dozoru, jehož posláním ve věcech územního plánování i stavebního řádu je péče o dodržování povinností všemi dotčenými subjekty. Vymezen je jak okruh dozorčích orgánů, tak jejich oprávnění a povinností při jeho výkonu a zrcadlově kontrolovaných objektů. Kapitola je ukončena detailním popisem přestupků, a to s ohledem na subjekty, které se mohou inkriminovaného jednání dopustit.

Druhá část monografie je věnována institutům soukromého práva, především občanského zákoníku, které nalézají uplatnění ve stavebním právu.

Mezi jinými se zde hovoří o nemovitostech a věcným právům k nim, v první řadě samozřejmě o právu vlastnickém a spoluvlastnictví, se zřetelem na byty a nebytové prostory. Zmíněno je též právo obligační a v této souvislosti jsou připomenuty jednotlivé smluvní typy se zaměřením na stavby. Součástí této kapitoly je pojednání o zadávání veřejných zakázek, kupní smlouvě a jiných smlouvách, které se v oblasti stavebnictví vyskytují nejčastěji (např. smlouva o dílo a smlouvy příkazní), a smlouvě o sdružení činností a věcí.

Kniha tedy vysvětluje, resp. komentuje, platné stavební právo i jeho následnou úpravu v obou uvedených oblastech a její širokou využitelnost i pro potřeby praxe podtrhují četné odkazy na judikaturu českých soudů a unijní legislativu.

doc. JUDr. PAVEL MATES, CSc., pedagog na Vysoké škole finanční a správní Praha a na FSE UJEP v Ústí nad Labem