Vychází nový BA č. 4, přináší možné odpovědi na některé vaše otázky

Proč nejsou v obžalobě uváděny důkazy ve prospěch obviněného, přestože byly získány v průběhu vyšetřování a jsou obsaženy ve spisu? A jak lze zabezpečit, aby v obžalobě obsaženy byly? Odpovědi na tyto otázky najdete v článku zkušeného praktika Pavla Vantucha, který, spolu s dalšími zajímavými odbornými články, judikaturou i dalšími informacemi přináší čtvrté číslo Bulletinu advokacie, které právě cestuje na váš pracovní stůl.

 

Na další otázku, která pro změnu zní Jak napsat (ne)platnou smlouvu o rezervaci nemovitosti? se pak snaží ve svém příspěvku odpovědět Marek David. Reaguje v něm na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1507/2022, podle kterého není možné ani v trojstranných rezervačních smlouvách sjednat povinnost uzavřít realitní smlouvu a tuto povinnost zajistit smluvní pokutou.

Trestněprávními tématy se kromě Vantuchova článku zabývají ještě další dva příspěvky. V prvním z nich, nazvaném Možnosti omezení presumpce neviny, jeho autor Timon Svoboda upozorňuje, že i právo na presumpci neviny nemá absolutní povahu a může být omezeno, což mj. dokládá i judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu. Druhý z nich, nazvaný Leniency program a procedura narovnání jako důvod pro zánik trestní odpovědnosti od Josefa Čabrádka se pak zabývá problematikou zvláštního ustanovení o účinné lítosti podle § 248a trestního zákoníku, jež je svou povahou napojeno na trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea první.

Shodou okolností se pak v čísle ocitly i dva odborné články, které se z různých stran týkají dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V prvním z nich se jeho autor Jan Vondráček zabývá tím, zda si správní orgán šetřící stížnost na poskytovatele zdravotních služeb podle § 93 a násl. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, může opatřit znalecký posudek tak, že se znalcem uzavře některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V druhém příspěvku pak jeho autorky, Marie Rychtářová a Hana Jandová, rozebírají žalobní důvody neplatnosti rozvázání dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

V rubrice Z judikatury bychom rádi upozornili na nález Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2024, sp. zn. II. ÚS 244/23, který se týká práva poškozeného na úhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce a podle kterého soud není oprávněn, aby při rozhodování o nákladech řízení přezkoumával správnost výroku o nároku poškozeného na náhradu újmy a v případě odlišného právního názoru poškozenému nepřiznal nárok na náhradu nákladů, přestože byl v adhezním řízení úspěšný.

A dále určitě nepřehlédněte ani kritickou glosu Terezy Mališové k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2023, sp. zn. 22 Cdo 3689/2022, podle něhož podání žaloby v případě nepřijetí rozhodnutí spoluvlastníků o významné záležitosti týkající se společné věci ve smyslu § 1129 odst. 1 o. z. není podmíněno žádnou lhůtou.

V nejnovějším čísle BA také samozřejmě najdete obvyklé pozvánky na přednášky a semináře pořádané ČAK a také vždy touto dobou také pozvánku na Karlovarské právnické dny, které se letos konají již po jednatřicáté, a rovněž jako obvykle i anketní lístek, ve kterém můžete dát svůj hlas nejlepšímu právnickému časopisu České republiky.

 

Redakce BA/AD

Foto: canva.com

Go to TOP