Obavy firem ze zavalení počtem oznámení na základě zákona o ochraně oznamovatelů, tedy tzv. whistleblowingem, se zatím nenaplňují. Měsíčně je hlášeno na Ministerstvo spravedlnosti kolem deseti případů. Znaky trestného činu či přestupku naplňuje čtvrtina oznámení. Vyplývá to z údajů, které advokátní kancelář PwC Legal získala od Ministerstva spravedlnosti na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, přinesl výrazný nárůst počtu nahlášených případů upozorňujících na protizákonné jednání. Za necelých osm měsíců od srpna 2023, kdy začal nový zákon platit, přijalo Ministerstvo spravedlnosti téměř stovku oznámení na možné porušení protikorupčních pravidel či nelegálního jednání. Před platností zákona obdrželo ministerstvo 50 podnětů za rok a půl.

„Ukazuje to, že sice nejsme tak velký národ stěžovatelů, jak to někdy vypadá, ale i tak to číslo není malé nebo zanedbatelné. Firmám, jejichž zaměstnanci hlásí problémy přímo Ministerstvu spravedlnosti, to přináší problémy, kterým se mohly vyhnout,“ uvedl řídící partner PwC Legal Petr Kincl.

Pouze 44 procent oznámení je kvalifikovaných jako oznámení podle nového zákona. Osm oznámení obdržených od začátku platnosti zákona má znaky trestného činu, 14 znaky přestupku právě proti zákonu o ochraně oznamovatelů. Nejčastěji stěžovatelé řeší nespokojenost s pracovními podmínkami, takové podněty potom přecházejí do gesce inspekce práce.

„S rozšířením účinnosti na menší firmy od nového roku však oznámení nejčastěji řeší podezření ze spáchání trestného činu nebo porušování zákona, tedy přesně ta témata, která má nový zákon dle záměru evropské legislativy řešit primárně,“ dodal Kincl. V souvislosti s whistleblowingem dosud nebyla podle něj udělena žádná pokuta ani nařízeno nápravné opatření.

Podle statistik Ministerstva spravedlnosti jsou oznamovateli pouze soukromé osoby, orgány veřejné moci tuto možnost dosud nevyužily. Osmdesát procent všech oznamovatelů jsou zaměstnanci firem, zbývající část tvoří zástupci orgánů právnických osob, zpravidla obecní zastupitelé. Oznámení nejčastěji upozorňovala na podezření ze spáchání trestného činu nebo porušování zákona na ochranu oznamovatelů.

V rámci whistleblowingu lze oznamovat jednání, která mají znaky trestného činu nebo znaky přestupku, za který hrozí minimálně stotisícová pokuta, nebo porušuje zákon o ochraně oznamovatelů. Řeší především příznaky korupčního jednání, přestupky při zadávání veřejných zakázek, ochranu spotřebitele, předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti či financování terorismu a oblast ochrany životního prostředí.

Zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti od 1. srpna 2023 pro velké firmy, od 15. prosince byla jeho účinnost rozšířena na firmy s více než 50 zaměstnanci.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com