Ministerstvo spravedlnosti chce, aby soudy mohly za jakýkoliv trestný čin uložit peněžitý trest, a to buď samostatně, nebo vedle jiného trestu. Podle úřadu to ale neznamená, že soudy budou peněžité tresty ukládat jako samostatné tresty za všechny trestné činy. I nadále bude záležet na závažnosti činu a osobě pachatele, sdělilo Ministerstvo spravedlnosti na dotaz ČTK.

Podle platné právní úpravy mohou soudy ukládat peněžité tresty jenom za trestné činy spáchané kvůli majetkovému prospěchu, nebo když to trestní zákoník u konkrétního trestného činu výslovně umožňuje, nebo když jde o přečin a není zapotřebí současně ukládat odnětí svobody. Novela trestního zákoníku, kterou ministerstvo rozeslalo do připomínkového řízení, zavádí peněžitý trest jako univerzální.

„Přestože počet ukládaných peněžitých trestů za poslední léta poměrně výrazně vzrostl, trestní zákoník pro jeho ukládání stanoví zbytečně omezující podmínky, když praktické poznatky i zahraniční zkušenosti ukazují, že je vhodné umožnit jeho ukládání v co nejširší míře,“ uvedli autoři návrhu v důvodové zprávě. Dát peněžitý trest chtějí soudům umožnit ve všech případech, „kdy se to bude jevit jako vhodné“.

„Univerzalitu peněžitého trestu není možné interpretovat tak, že budou peněžité tresty ukládány jako tresty samostatné za všechny trestné činy. Stále platí, že jako samostatný trest může být peněžitý trest uložen jedině tehdy, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba,“ napsal úřad na dotaz, zda se Ministerstvo spravedlnosti tímto konceptem vrací k opuštěné myšlence možnosti samostatných peněžitých trestů za znásilnění.

Ministerstvo dále uvedlo, že návrhem prohlubuje zásadu, podle níž soud při ukládání trestů přihlíží i k zájmům poškozených. „Opatření nelze vnímat jako opatření ve prospěch pachatelů, ale primárně jako opatření, které sleduje spíše zájmy poškozených, kdy tak právní úprava přispěje k saturaci jejich nároků,“ napsal úřad. Zaplacených nebo vymožených peněz z peněžitého trestu se poškození mohou domáhat na základě zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí.

Hlavním cílem chystaných změn v trestním právu je snížení počtu vězňů, kteří aktuálně zaplňují ubytovací kapacity z více než 97 procent. Ministerstvo odhadlo, že samotné zavedení univerzality peněžitého trestu zřejmě nebude mít výraznější dopad na počet lidí, které soudy pošlou za mříže. „Nicméně je možné říct, že bude-li nově peněžitý trest ukládán vedle trestu odnětí svobody, bude trest odnětí svobody ukládán v nižší výměře,“ míní.

Počet peněžitých trestů ukládaných českými soudy postupně roste od roku 2013. Zatímco tehdy takto soudy potrestaly 4,9 procenta poškozených, předloni už to bylo 26,3 procenta.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com