Řecká právní úprava, která zakazuje řeholníkovi, který je advokátem v jiném členském státě, zapsat se do seznamu advokátní komory z důvodu neslučitelnosti jeho postavení řeholníka s výkonem povolání advokáta, je v rozporu s unijním právem.

Dne 12. června 2015, Monachos Eirinaios (dále jen „řádový bratr Irenej“), který je řeholníkem v klášteře v Petře v oblasti Karditsa (Řecko), požádal Dikigorikos Syllogos Athinon (Aténská advokátní komora, Řecko, dále jen „DSA“), aby ho zapsala do zvláštního seznamu vedeného Aténskou advokátní komorou jako advokáta, jemuž bylo profesní označení uděleno v jiném členském státě, konkrétně na Kypru. DSA tuto žádost zamítla na základě vnitrostátních ustanovení týkajících se neslučitelnosti výkonu povolání advokáta a postavení řeholníka; vycházela přitom z toho, že se tato ustanovení vztahují i na advokáty, kteří chtějí v Řecku vykonávat své povolání pod profesním označením udělovaným v domovském státě. Řádový bratr Irenej podal proti tomuto rozhodnutí žalobu k Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada, Řecko).

V této souvislosti Symvoulio tis Epikrateias položil Soudnímu dvoru otázku, zda je zákaz zapsat řeholníka Církve Řecka jako advokáta do seznamu příslušného orgánu jiného členského státu, než ve kterém získal odbornou kvalifikaci, za účelem výkonu povolání advokáta v tomto jiném členském státě pod profesním označením udělovaným v jeho domovském státě, v souladu s unijním právem.

Rozsudkem Soudní dvůr provedl výklad směrnice 98/5/CE[1], jejímž účelem je usnadnit trvalý výkon povolání advokáta jako osoby samostatně výdělečně činné nebo jako osoby v pracovním poměru v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána odborná kvalifikace. Soudní dvůr připomíná, že směrnice zavádí mechanismus vzájemného uznávání profesních označení migrujících advokátů, kteří si přejí vykonávat činnost pod označením udělovaným v domovském členském státě, a provádí úplnou harmonizaci předchozích podmínek vyžadovaných k využití práva usazování přiznaného touto směrnicí.

Soudní dvůr již totiž rozhodl, že předložení průkazu oprávnění potvrzujícího zápis u příslušného orgánu v domovském členském státě příslušnému orgánu v hostitelském členském státě se jeví jako jediná podmínka, kterou má být podmíněn zápis dotyčného v hostitelském členském státě, který mu umožní výkon činnosti v tomto posledně uvedeném členském státě pod profesním označením udělovaným v domovském členském státě. Vnitrostátní zákonodárce nemůže k podmínkám, jež musí být předem splněny, vyžadovaným pro zápis u příslušného orgánu hostitelského členského státu přidat další podmínky. Je totiž třeba rozlišovat na straně jedné zápis u příslušného orgánu hostitelského členského státu, který podléhá jen jediné podmínce, kterou je předložení průkazu oprávnění potvrzujícího zápis u příslušného orgánu v domovském členském státě, a na straně druhé samotný výkon povolání advokáta v hostitelském členském státě, během něhož tento advokát podléhá pravidlům pro výkon povolání, která platí v tomto členském státě.

Podle Soudního dvora nejsou pravidla pro výkon povolání, na rozdíl od pravidel týkajících se předběžných podmínek vyžadovaných pro zápis, předmětem harmonizace, a mohou se proto značně lišit mezi domovským členským státem a hostitelským členským státem. V této souvislosti Soudní dvůr připomíná, že je přípustné, aby vnitrostátní zákonodárce stanovil takovéto záruky, pokud pravidla stanovená za tímto účelem nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů.

Soudní dvůr nicméně zdůrazňuje, že pravidla pro výkon povolání platná v hostitelském členském státě musí, aby byla v souladu s unijním právem, dodržovat zejména zásadu proporcionality, což znamená, že nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů. Je na Symvoulio tis Epikrateias, aby provedl nezbytná ověření, pokud jde o pravidlo neslučitelnosti, o které se jedná ve věci v původním řízení.

Soudní dvůr rozhodl, že směrnice brání vnitrostátní právní úpravě, která řeholníkovi, jenž je advokátem a je zapsán jako advokát u příslušného orgánu domovského členského státu, zakazuje, aby se u příslušného orgánu hostitelského členského státu zapsal za účelem výkonu své profese v tomto členském státě pod svým profesním označením udělovaným v domovském státě.

 Zdroj: Soudní dvůr EU

Foto: Pixabay

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace (Úř. věst. 1998, L 77, s. 36; Zvl. vyd. 06/03, s. 83).