Potíže advokátek a advokátů, způsobené dlouhé roky odkládanou valorizací advokátního tarifu, ale i skutečností, že soudy obhájcům ex offo, a nejen jim, oddalují či krátí výplatu odměn, v loňském roce narůstaly a nyní eskalují.

 

Advokátní tarif

Vedení České advokátní komory není k výše popsanému neblahému stavu lhostejné a nikdy nebylo. Dlouhé roky se již předchozí představenstva pokoušela zvýšení tarifu vyjednat, aktuální představenstvo v čele s jeho předsedou JUDr. Robertem Němcem, LL.M., o jeho narovnání pak kontinuálně a neúnavně jedná prakticky od okamžiku svého zvolení na podzim roku 2021. Pravidelné informace přináší Advokátní deník i Bulletin advokacie.

Komora nikterak před advokátním stavem neskrývá složitost vyjednávání, především s ohledem na faktickou ekonomickou situaci státu. Proaktivně od počátku také hledala konsenzus mezi spravedlivým navýšením tarifní odměny tak, aby novelizovaný tarif alespoň minimálně reflektoval inflaci, a přitom neadekvátním způsobem nezatěžoval stát a klienty, spotřebitele. U kulatého stolu proto zástupci Komory v tomto smyslu vyjednávali nejen s vedením Ministerstva spravedlnosti, ale právě i se zástupci neziskového sektoru.

V týmu, který pravidelně o advokátním tarifu jedná, působí od počátku i místopředsedkyně Komory JUDr. Monika Novotná. Ta nutnost novelizace tarifu už před časem shrnula slovy: „Stávající advokátní tarif neplní dvě funkce, které plnit má. Tou první je spravedlivá odměna advokáta za činnost, kterou hradí stát, typicky obhajoby ex offo. Druhou je náhrada nákladů právního zastoupení, přiznávaná procesně úspěšnému účastníkovi, která by se – v ideálním světě – měla blížit odměně, kterou účastník skutečně svému advokátovi zaplatil.“ 

Je zhola zbytečné připomínat, že advokátní tarif, od něhož se odvíjí odměna pro advokáta ex offo, odměna pro zmocněnce či suma, kterou musí strana poražená v soudní při zaplatit právnímu zástupci protistrany, se nezměnil déle než 17 let a inflace od roku 2006 za tu dobu činila 80 procent.

Hotový konsenzuální návrh novelizovaného advokátního tarifu vloni na jaře v připomínkovém řízení narazil na limity státního rozpočtu, a tak v létě loňského roku vznikla z iniciativy Komory jeho další verze se zapracovanými návrhy zejména ze strany soudů, která už opět prochází meziresortním připomínkovým řízením. Podle ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Blažka, Ph.D., je stále záměrem jeho ministerstva, aby novelizovaný tarif začal platit od 1. 7. 2024.

 

Krácení a nepřiznávání odměn

Jako stejně problematickou záležitost vnímá Komora oddalování či krácení odměn přiznávaných za právní služby obhájcům a zmocněncům. Je si dobře vědoma toho, že někteří kolegové už reálně uvažují, že přestanou poskytovat právní služby, jež má zajišťovat a proplácet stát prostřednictvím soudů..

ČAK opakovaně a veřejně upozorňuje nejen Ministerstvo spravedlnosti, ale i premiéra na reálné nebezpečí úbytku obhájců ex offo, případně nyní už i zmocněnců, a to zejména v regionech, což by skutečně mohlo vést k ohrožení práva na dostupnou právní pomoc zaručenou článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Jednání, která v této záležitosti již s Ministerstvem spravedlnosti ČAK otevřela, je třeba dovést k reálnému výsledku, i proto, že čím dál hlasitěji zaznívají na sociálních sítích a v médiích  dokonce  slova o stávce.

Některé kolegyně a kolegové vyslyšeli již na podzim 2023 výzvu České advokátní komory a s konkrétní případy, kdy jim byla odměna zkrácena či náhrada nepřiznána, Komoru seznamují. Nejčastěji informují o tom, že jim vyšší soudní úředníci (kteří běžně „řeší“ vyúčtování advokáty navrhovaných úkonů k proplacení dle advokátního tarifu) škrtají odměny za – dle jejich názoru – neúčelné úkony právní služby, například porady s klientem nebo „zbytečná“ písemná podání. O tom všem Advokátní deník rovněž informoval.

Zcela aktuálně, naposledy 25. ledna 2024, jednali v Bruselu předseda ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M., a místopředsedkyně JUDr. Michala Plachká, LL.M., s náměstkem ministra spravedlnosti Mgr. Karlem Dvořákem a shodli se na nepřípustnosti neopodstatněného krácení odměn advokátů ex offo a zmocněnců a potřebě analyzovat, zda se jedná o celosystémový problém, či individuální excesy ze strany soudů, jejich soudců či vyšších soudních úředníků.

Ministerstvo spravedlnosti k tomu na síti X postovalo: Uvědomujeme si současnou situaci. Ministerstvo proto soudům prostředky na odměny advokátů poskytuje a pokud bude potřeba, jsme připraveni další prostředky poskytnout.

O krácení odměn obhájců dnes jednal náměstek @_KarelDvorak s @CAK_cz. @usoud_official nedávno rozhodoval a zamítl stížnosti na krácení odměn obhájců.

ČAK přislíbila, že dodá výsledky průzkumu o krácení odměn mezi advokáty a ministerstvo se bude tímto problémem dále zabývat. Je možné např. zvážit úpravu vyhlášky, abychom zabránili současnému problému.

Zmiňovaná analýza Komory bude vycházet právě i z konkrétních podnětů advokátů, kterými se intenzivně zabývá Sekce ČAK pro právo trestní. Představenstvo ČAK si dále na podporu svých argumentů vyžádalo stanoviska Sekce pro advokátní právo a Výboru pro advokátní etiku k povinnosti advokáta činit v rámci zastupování klienta veškeré úkony dle jeho pokynů, jakož i další úkony, které advokát považuje za nezbytné k ochraně zájmů klienta.

Advokáti se dostávají do obtížné situace. Soudy jim odmítají uhradit jejich práci pro klienty (např. účast na výslechu obviněných, některá písemná podání apod.), protože ji považují za nadbytečnou. Neuvědomují si, že ale advokáti jsou podle zákona o advokacii povinni ve prospěch svého klienta činit – a to pod sankcí kárného postihu – veškeré úkony s využitím všech zákonných prostředků:

Mgr. Petra Naskosová: „Soudy nás nutí posílat klienty samotné na výslech a neúčastnit se výslechu obviněných. Žádný zmocněnec nepošle oběť samotnou na procesní úkon. Tohle je zásadní ohrožení práv obětí.“

JUDr. Lucie Hrdá: „Neumím si představit, že přijde klient a řeknu mu, toto je jediná porada a připojuji se s nárokem a na konci vám napíšu, jak to dopadlo, víc mi (soudy) nezaplatí.“

 

Aktuální nález Ústavního soudu

Advokáti a advokátky jsou nyní ještě více zneklidněni poté, co Ústavní soud vydal  dne 10. ledna 2024 nález sp. zn. IV. ÚS 2334/23 K určení výše tarifní hodnoty za úkony provedené zmocněncem poškozeného v adhezním řízení.
Na síti X k tomu Mgr. Petra Naskosová napsala:  „S veškerou úctou k Ústavnímu soudu – jsem naprosto v šoku. Pokud jsem pochopila správně odůvodnění, ÚS má názor, že nevybočuje z ústavnosti neuhrazení odměny zmocněnce za PROCESNĚ POUŽITELNÝ výslech poškozeného (klienta) a spoluobviněných.“

Vedení Komory nález podrobně analyzuje a na nastalou situaci bude reagovat.

Mezi advokáty se objevují názory, že o výši odměn by neměli rozhodovat vyšší soudní úředníci, ale samotní soudci. A také spekulace, že soudy a jejich vedení mají za úkol minimalizovat státní výdaje a šetří proto raději na advokátech, kde to jde jedním škrtem tužky jednodušeji, než na jiných výdajích; v duchu hesla „z cizího krev neteče“. Mezi členy představenstva se diskutuje i o záměru vyvolat na toto téma konferenční jednání na půdě Justiční akademie a řešit situaci například neformální metodikou.

Komora rozhodně bude hledat cesty ke spravedlivým odměnám pro advokáty ve všech oblastech, kde jim je stát má garantovat. Nepřipustí, aby se advokátní tarif stal jen jakousi pomocnou (v očích soudů víceméně nezávaznou) normou.

Redakce AD
Foto: koláž canva.com, redakce AD