Vzdělávání soudců a dalších justičních pracovníků, citlivý přístup k obětem trestných činů, předcházení sekundární viktimizace, snadno dostupná pomoc obětem. To vše patří mezi priority Ministerstva spravedlnosti na cestě k lepší ochraně a účinné pomoci obětem trestných činů. Veřejnou diskusi vyvolal v posledních dnech případ opakovaného znásilnění dívky, za které pachatel odešel od soudu pouze s podmínkou.

Kroky, které učinilo Ministerstvo spravedlnosti k lepší ochraně obětí trestných činů, představilo na tiskové konferenci 23. ledna. Z údajů aplikace jaktrestrame.cz vycházející z dat Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že od roku 2016 do konce roku 2022 bylo za znásilnění odsouzeno 643 lidí. 46 procent případů se uzavřelo s podmíněným trestem, 11 procent pachatelů si od soudu odneslo podmínku s dohledem, nepodmíněný trest pak soudy uložily 40 procentům pachatelů. Aplikace se ale nezabývá skutkovými okolnostmi jednotlivých případů, neměla by proto být podle jejích autorů využívána k jednoduché kritice ukládání trestů.

Silnou kritiku veřejnosti vyvolal v posledních dnech případ opakovaného znásilnění dívky, za které pachatel dostal od odvolacího soudu podmíněný trest. Případem se zabývá Nejvyšší státní zastupitelství, které čeká na písemné vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu, Ministerstvo spravedlnosti přezkoumá, zda nebyl porušen zákon, případně podá stížnost k Nejvyššímu soudu.

„Už když se kauza objevila ve veřejném prostoru, byl zahájen dohled,“ uvedl k případu náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Karel Dvořák. Ministerstvo spravedlnosti může podle něj jako součást dohledových opatření obecně zvolit různé kroky, může také podat stížnost pro porušení zákona. Ke konkrétnímu případu se však zatím ministerstvo vyjadřovat nebude, dokud neobdrží a neprozkoumá písemné odůvodnění rozhodnutí.

Podle vyjádření náměstka ministra Karla Dvořáka patří lepší práce s oběťmi trestných činů a snadno dostupná kvalitní pomoc mezi priority ministerstva. Stejně tak je důležité, aby nedocházelo k sekundární viktimizaci obětí. Lidé, kteří s poškozenými pracují, by měli být proškolení a vědět, jak k obětem trestných činů citlivě přistupovat. Na agendu obětí vyčlenilo ministerstvo na počátku roku více peněz a klade na ni důraz.

Důležité je podle náměstka ministra také vzdělávání nejen soudců, ale také dalších justičních pracovníků. „Měli by znát nejen právo a judikaturu, ale také tzv. měkké dovednosti,“ řekl Karel Dvořák. Ministerstvo pracuje na zavedení povinného vzdělávání soudců. „Nemůžeme říkat soudům, jak mají rozhodovat, ale můžeme jim vytvořit co nejlepší podmínky pro to, aby rozhodovaly spravedlivě,“ řekl Karel Dvořák.

Připravované vzdělávání soudců oceňuje například i vedoucí právního oddělení proFem Mgr. Petra Presserová, podle níž by případy domácího a sexualizovaného násilí měli soudit právě specializovaní soudci a soudkyně. „Proto považujeme aktuální snahu o zřízení specializovaných soudních senátů za chvályhodnou.“ uvedla Petra Presserová. „Data poukazují na to, že soudy velkou část pachatelů znásilnění odsoudí k podmíněnému trestu. Také v těchto případech nezřídka přistupují k mimořádnému snížení trestů. Tuto tendenci nepovažujeme za odpovídající útrapám, bolesti a porušení lidských práv, které znásilnění představuje,“ dodala.

Náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D., připomněl, že ministerstvo připravilo redefinici trestného činu znásilnění, kterou na konci loňského roku schválila vláda. Koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku má nahradit koncept pohlavního styku nesouhlasného. Novela má změnit také pohled soudů na sexuální praktiky s dětmi do 12 let, soudy by je měly pokládat za znásilnění či sexuální útok, nejen za pohlavní zneužití. Platit má zásada „ne znamená ne“. Nesouhlasit je možné slovně, ale také gestem, pláčem i zaujetím obranné pozice. Přihlíží se i k bezbrannosti oběti, kdy není schopná projevit vlastní vůli z mnoha důvodů. Do budoucna chce ministerstvo usilovat také o navýšení peněžité pomoci obětem znásilnění.

Redakce AD
Foto: redakce AD