V České republice přibylo proti předloňsku 29 800 exekucí. Celkem jich bylo 4,06 milionu. Dlužníků s exekučním řízením je ale ve srovnání s rokem 2022 zhruba o 20 700 méně – celkem 645 700. Zadlužený má v průměru šest exekucí a je mu 46,7 roku. Údaje zveřejnila Exekutorská komora ČR.

K 5. lednu tohoto roku evidovala Exekutorská komora 4 059 035 exekucí. V roce 2022 jich bylo 4 029 280. V covidových letech 2020 a 2021 překračoval počet řízení 4,42 milionu. Za posledních osm let byl nejvyšší v roce 2018, kdy dosáhl téměř 4,68 milionu. Ke snížení počtu přispěla milostivá léta či zastavování takzvaných bagatelních exekucí.

Exekuci mělo letos na začátku ledna 645 742 osob. V roce 2022 jich bylo 666 420. Dlužníků s exekučním řízením od roku 2017 ubývá. Tehdy jich Exekutorská komora zaznamenala 863 000.

Průměrný věk zadlužených roste. Na začátku letošního roku dosahoval 46,7 roku. Předloni byl průměrný dlužník zhruba o tři a půl měsíce mladší. V roce 2016 mu bylo 44 let. Tehdy měl průměrně pět exekucí, na začátku letoška je to o řízení víc.

Splátky dluhu se strhávají ze mzdy. Dlužníkům musí zůstat nezabavitelné minimum, které odpovídá dvěma třetinám ze součtu životního minima a normativů na bydlení. Pro rok 2024 je to 12 705 korun. Za každou další vyživovanou osobu se připočítá čtvrtina této částky. Loni byla nezabavitelná částka o 933 korun vyšší, dosahovala 13 638 korun. Za poklesem je snížení normativů na bydlení – pro minulý rok je vláda dočasně zvedla kvůli drahým energiím.

Kvůli inflaci vláda životní minimum navyšovala a upravila i normativy. Nezabavitelná částka tedy několikrát rostla. Podle České asociace věřitelů a Exekutorské komory tak přestává srážení ze mzdy fungovat. Prosazují zavedení „základní srážky“. Podle návrhu by se mohlo strhávat deset procent minimální mzdy. Letos to je 1890 korun. Lidem s výdělkem pod minimální mzdou by se sráželo šest procent, tedy 1134 korun.

O novele insolvenčního zákona aktuálně jedná Poslanecká sněmovna. Organizace na pomoc lidem v nouzi a veřejný ochránce práv JUDr. Stanislav Křeček zavedení „základní srážky“ odmítají – poukazují na to, že dlužníci po letošním snížení nezabavitelného minima platí víc a po zavedení základní srážky by jim zůstalo ještě méně, splátky by se zvedly zanedbatelně. Navíc by to odrazovalo od legální práce. Za účinnější považují navyšování mezd.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com