Zástupci ministerstev spravedlnosti, financí a práce, ale i poslaneckých klubů a advokacie začali dne 25. října 2023 společně diskutovat o tom, zda zavést minimální výživné na dítě. Ministerstvo spravedlnosti připraví analýzu možností řešení, u zástupců klubů chce pak zjistit případnou politickou podporu návrhu. Po jednání pracovní skupiny to novinářům řekl náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D. Podle poslankyně Mgr. Evy Decroix, MBA, je u výživného největším současným problémem jeho vymáhání, minimální výživné označila za podružnější otázku.

Expertní skupina řeší pět oblastí. Vedle nastavení případného minimálního výživného a lepšího vymáhání alimentů je to jejich valorizace podle ekonomického vývoje, otázka kriminalizace neplatičů a nastavení náhradního výživného – což je sociální dávka v případech, kdy rodič stanovené alimenty dítěti nehradí.

Ministerstvo spravedlnosti chce dohodnuté změny uzákonit formou novel občanského zákoníku, občanského soudního řádu a trestního zákoníku. „Budeme se snažit, aby všechno nabylo účinnosti 1. ledna 2025,“ popsal Antonín Stanislav.

„Nedošlo samozřejmě k úplné shodě, jednání budou pokračovat, další máme naplánováno na prosinec,“ uvedl náměstek Stanislav. Schůzka byla podle něj „velmi živá“, protože zástupci ministerstev spravedlnosti, financí, práce, dále představitelé koaličních poslaneckých klubů a advokáti přednášeli řadu názorů.

Jak vysoké by případně mělo minimální výživné být, je podle Antonína Stanislava předčasná otázka. Skupina se totiž zatím neshodla ani na tom, zda ho zavádět, či nikoliv. Podle poslankyně a advokátky Evy Decroix je potřeba zvážit, jestli by minimální výživné pomohlo a jak ho nastavit, aby naopak neuškodilo. „Někde může být 3000 korun nedosažitelná částka a jenom povede k exekuci. A v jiných případech – proč někomu nastavovat 3000, když může mít 20 000 korun,“ poznamenala.

Minimální výživné je již uplatňované v několika státech Evropské unie a znamená, že stát stanoví minimální částku, kterou soudy musí určit jako výživné. Podle některých dřívějších návrhů by se mohlo minimální výživné odvíjet například od částek životního minima, nižší částky by mohli platit rodiče s více dětmi či zdravotně postižení, kteří práci kvůli svému stavu nemají.

Účastníci schůzky se podle náměstka shodli na tom, že podoba náhradního výživného se zatím měnit nebude. Do budoucna přichází v úvahu zavedení mediace mezi rodiči dítěte předtím, než bude tato dávka vyplácena.

Místo kriminalizace neplatičů vyšší úroky z prodlení a efektivní exekuční vymáhání

Ve skupině se podle náměstka Antonína Stanislava rýsuje i shoda ohledně částečné dekriminalizace neplatičů výživného. Úřad chce upřednostnit efektivní exekuční vymáhání alimentů před trestní represí, a to i kvůli přeplněným věznicím.

Ministerstvo už dříve zveřejnilo, že nově by mělo být trestné pouze úmyslné neplacení na dítě, přičemž neplatičům bude hrozit maximálně roční vězení namísto současných tří let. Zároveň plánuje zavést neplatičům vyšší úroky z prodlení. Nově by také mělo být možné postoupit pohledávku na zaplacení výživného někomu dalšímu.

Ministerstvo spravedlnosti loni připravilo pro veřejnost nový manuál a tabulku s orientační výší výživného. Podle věku a počtu vyživovaných v ní částka na dítě činí osm až 20 procent rodičova čistého příjmu. Při stanovení alimentů by se měl zohlednit i rozsah péče či kontaktů s potomkem a také to, aby rodiči po odečtení výživného určitá částka zůstala. Ministerstvo tehdy uvedlo, že cílem materiálu není usměrňovat soudní praxi, ale napomoci rodičům k dohodě.

Už dřív se objevily návrhy, aby výši výživného nedoporučovala jen tabulka, ale přesně stanovila závazná vyhláška. Podle tehdejšího vyjádření ministerstva pro to ale není důvod, protože uvážení rodičů a soudu je nenahraditelné a existuje řada činitelů, které musí být posuzovány individuálně. Advokátka Eva Decroix s tím souhlasí.

„Kdybychom měli fixní tabulky, mohlo by to dětem škodit. Výživné nejsou sociální dávky. Každá rodina funguje jinak, má jiné bydlení, příjmy. V tomhle mám velkou důvěru v soudce, že když jim necháme pravomoc posoudit individuální situaci v rodině, tak velmi často dospějí k lepšímu výsledku, než kdybychom tam dali nějakou paušální částku,“ uzavřela Eva Decroix.

Zdroj: ČTK, AD
Ilustrační foto: canva.com