Stavební úřady zůstanou dál při obcích, rozhodl Senát

Plánovaný Nejvyšší stavební úřad a jemu podřízená soustava krajských stavebních úřadů nevzniknou. Zrušení čistě státní stavební správy v novém stavebním zákonu z roku 2021 ve vládní novele stavebního zákona schválil na svém zasedání 10. května Senát. Stavební úřady tak zůstanou dál při obcích. Vznikne pouze Dopravní a energetický stavební úřad podřízený Ministerstvu dopravy, který bude mít na starosti hlavně dopravní a energetické stavby. Novela nového stavebního zákona má ve schválené podobě zrychlit a zjednodušit stavební řízení.

 

Schválit novelu v předloženém znění doporučily plénu Senátu dva jeho výbory. Senátoři nepřistoupili na návrh svého Ústavně-právního výboru vrátit novelu Poslanecké sněmovně. Výbor v ní chtěl zakotvit pravidlo, aby stavební úřady v obcích byly zachovány zákonem, a ne pouze vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj.

Se vznikem státní stavební správy a přechodem stavebních úřadů pod stát počítá nový stavební zákon z roku 2021. Zrychlit stavební řízení měl hlavně díky dodržování lhůt.

Novela stavebního zákona zachovává 694 nynějších stavebních úřadů v obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity. Ministr pro místní rozvoj PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., k tomu uvedl, že u stavebních úřadů se zavedl podobný výkonnostní model, jaký nyní platí u matrik. Informoval, že zhruba dvě desítky stavebních úřadů by se chtěly sloučit.

V přijatém doprovodném usnesení Senát vyzval Ministerstvo pro místní rozvoj, aby příslušnou vyhlášku stanovující obecní stavební úřady připravilo včas a zachovalo přitom současné pokrytí veřejné správy stavebními úřady.

Novela zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některých dalších souvisejících zákonů, má vstoupit v účinnost 1. července 2024 a pro vyhrazené stavby, třeba dálnice nebo elektrárny, má platit od 1. ledna 2024.

 

Senát dále schválil návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku a s ním i nový institut jednotného environmentálního stanoviska (JES), který má zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí.  Stanovisko bude zahrnovat požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí až podle devíti platných zákonů.

Návrh zákona souvisí s vládní novelou stavebního zákona, spolu s ní má celkově zajistit, aby žadatel snáze obdržel stavební povolení a nemusel zjišťovat stanoviska dotčených úřadů.

Zákon o jednotném environmentálním stanovisku má být účinný od ledna příštího roku.

Senátoři také schválili související takzvaný změnový zákon. Poslanci v něm rozšířili možnost účasti veřejnosti v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Půjde o řízení, která se týkají kácení dřevin nebo výjimek ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Stanovisko bude platit pět let a bude možné ho prodloužit. Na žádost stavebníka bude možné stanovisko i změnit. Pokud více zákonů vyžaduje shodné údaje, bude je žadatel vyplňovat jenom jednou.

Předlohy dostane nyní k podpisu prezident Petr Pavel.

 

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, by měl kvůli zpřehlednění obsahovat pravidla o střetu zájmů veřejných funkcionářů. Na návrh senátora Ing. Lukáše Wagenknechta a Výboru pro veřejnou správu Senát doplnil novelu, kterou bude muset znovu posoudit Poslanecká sněmovna. Změna by měla vést ke zprůhlednění zakázek a zjednoduší práci zadavatelům.

Novela má podle senátní úpravy umožnit zadavatelům vyloučit z řízení mimo jiné firmy, jejichž skutečným majitelem je člen vlády nebo vedoucí centrálního správního úřadu. Platit to má i v případech, že jsou tyto firmy subdodavatelem.

Podle nynějšího znění zákona o střetu zájmů musí zadavatel vyloučit z veřejných tendrů společnost, v níž má člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu přímo nebo prostřednictvím ovládaných osob více než čtvrtinový podíl.

Zákon o zakázkách výslovně umožňuje vyloučit účastníka zadávacího řízení jen z důvodů v tomto zákoně uvedených. Pokud zadavatelé omezení dané zákonem o střetu zájmů nevyužívali, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže takový postup odmítal postihovat.

Vládní novela má kvůli souladu s právem EU zamezit v přístupu k veřejným zakázkám hlavně firmám odsouzeným za pojistný podvod. Vláda to zdůvodnila tím, že skutková podstata pojistného podvodu je srovnatelná s úvěrovým či dotačním podvodem a je ve veřejném zájmu zabránit dodavatelům odsouzeným za tento trestný čin v účasti v zadávacím řízení. Podle České asociace pojišťoven se pojistným podvodem rozumí jednání, kterého se dopouštějí fyzické nebo právnické osoby za účelem získání prospěchu nebo obohacení se na úkor pojišťovny. Jednotlivcům za něj může hrozit až deset let.

Senát chce o polovinu zvýšit horní limity pro zakázky malého rozsahu. V případě stavebních prací by se měl zvýšit ze šesti na devět milionů korun. U zakázek na dodávky a služby by se měl zvýšit ze dvou na tři miliony korun. Změnu nyní posoudí sněmovna.

Zastánci zvýšení, které podpořily senátní výbory hospodářský a pro územní rozvoj, jej zdůvodňují inflací spolu s tím, že se limity devět let nezměnily. Podle kritiků navýšení rozšiřuje prostor pro korupci a machinace s cenou zakázek.

Zvýšení limitů vložili senátoři do vládní novely, podle níž firmy odsouzené za pojistný podvod nebudou mít přístup k veřejným zakázkám. Předpis navíc zpřísní přístup k zakázkám pro firmy odsouzené za korupci. Ministr Bartoš uvedl, že novela reaguje na stanovisko Evropské komise z listopadu 2019.

 

Zdroj: ČTK
Foto: Senát P ČR

Go to TOP