Nový návrh zákona zavádějící hromadné žaloby dorazil do Poslanecké sněmovny, kde by jej měli poslanci napotřetí schválit. Zákon se týká hromadných občanských řízení soudních, který umožňuje skupině osob dotčených stejným právním problémem podávat hromadné žaloby. Návrh zároveň poskytuje možnost podávat více hromadných žalob na stejný nárok. O jeho kladech i úskalích diskutovali na jednání ÚPV PS Parlamentu ČR zástupci justice, advokacie i dalších justičních profesí.

Změny v návrhu zákona mohou vést k efektivnějšímu vymáhání nároků spotřebitelů a současně snížit riziko zneužití hromadného řízení, myslí si advokátka Mgr. Barbora Kočtářová. „Současný minimalistický návrh zákona může přispět k harmonizaci právní úpravy napříč státy EU a odpovídá také tuzemské právní kultuře,“ vysvětlila.

Upozornila ale, že navzdory pozitivním aspektům zákona, jsou v návrzích některé překvapivé či nekoncepční změny. „Patří mezi ně například možnost podání více hromadných žalob na stejný nárok nebo možnost zpětvzetí přihlášky v případě nesouhlasu se smírným řešením,“ a dodala, že v rámci legislativního procesu by se měla diskutovat také otázka mnohosti řízení. „Vedení více hromadných řízení souběžně jde proti samotnému účelu návrhu zákona a může tak představovat určité riziko,“ upozorňuje.

Riziko představuje také zpětná účinnost návrhu na nároky vzniklé v minulosti bez jakéhokoli časového omezení, což lze podle magistry Kočtářové řešit vymezením zpětné účinnosti jako např. na Slovensku, kde se zákon o hromadném řízení použije pouze na nároky vzniklé tři  roky zpětně.

I přes některé slabé stránky zákona se ale jedná o důležitý krok směrem k modernizaci českého soudního systému. Pozitivně Barbora Kočtářová hodnotí také postavení žalobce v hromadném řízení. „Musí být splněna řada podmínek pro zápis do seznamu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, a to i s ohledem na jejich nezávislost a neziskovost. Dochází tak ke snížení rizika zneužití v rámci konkurenčních bojů mezi podnikateli nebo podávání spekulativních žalob za účelem zisku,“ uzavírá Barbora Kočtářová.

Návrh zákona slibuje snížení zátěže českých soudů, současně i sjednocení rozhodovací praxe v obdobných případech a lepší vymahatelnost a posílení práv spotřebitelů. Zákon také stanovuje výši odměny pro žalobce, kteří v případě úspěchu ve věci soudního řízení mohou získat až 5 procent přisouzené částky.

Na semináři vystoupili i zástupci justice. Ti upozornili na možná rizika návrhu z pohledu justiční praxe.

Podle místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Petra Šuka je sice rozumné, že se počítá se specializací, kdy hromadné žaloby bude v prvním stupni řešit Městský soud v Praze, v odvolacím pak Vrchní soud v Praze, avšak absolutně nerealistické jsou podle něho stanovené lhůty. Návrh totiž počítá s tím, že rozhodnutí v rámci tzv. certifikačního řízení, kdy soud ověřuje záměr, má být vydáno do dvou měsíců od zahájení řízení.

Podle doktora Šuka není dále vhodné, aby žalovaný subjekt neměl možnost podat odvolání proti certifikaci organizace, která zastupuje žalobce. Nerealistická je podle něho i pětiprocentní hranice pro výši odměny z vysouzené částky, posouzení a stanovení odměny by měl zákonodárce svěřit soudu. Otázkou je i to, proč návrh počítá pouze s povinným zastoupením advokátem a neumožňuje, aby u soudu zastupovaly i osoby s právnickým vzděláním, které jsou například zaměstnanci daného subjektu.

Místopředseda Krajského soudu v Praze JUDr. Jiří Grygar, Ph.D., upozornil, že náročnou agendu hromadných žalob nelze zvládat v současné situaci nedostatečného zajištění odborného soudního aparátu. Stejně tak je nutné urychlit práci na zavedení elektronického soudního spisu, neboť se dá očekávat, že objem spisového materiálu v hromadných řízeních bude mimořádný. Podle něj  je také otázkou, jak bude v praxi reálné, aby soud splnil zákonem uloženou povinnost zveřejňovat skutkovou podstatu hromadné žaloby.

Redakce AD za využití AK CSS, česká justice
Foto: redakce AD