Úprava dob a lhůt je nejvíce problematickou částí právní úpravy týkající se bezvýsledných exekucí. Podle bodu 11 čl. IV zákona č. 286/2021 Sb. ve spojení s § 10 zákona č. 214/2022 Sb. platí, že ustanovení § 55 odst. 7 až 13 ex. řádu se poprvé použije od 1. 1. 2023, a to na řízení zahájená před účinností novely, když dojde k započítání dosavadního běhu dob. Právě u těchto řízení mohou být aplikovány různé výklady ohledně samotného běhu šestileté i dvanáctileté doby bezvýsledností.

 

Právní úprava zakotvená v § 55 odst. 7 a až 13 ex. řádu je postavena na tom, že uplynutí šestileté doby bezvýslednosti se odvíjí od okamžiku, kdy exekutor přistoupí ke zkoumání podmínek podle odstavce 7, na rozdíl od dvanáctileté lhůty, která je napevno daná. Je nutné odlišit formulaci v § 55 odst. 7 ex. řádu, když se jedná o dobu „posledních“ 6 let počítaných „po“ (a nikoliv od) vyznačení doložky provedení exekuce, a celkovou dvanáctiletou dobu uvedenou v § 55 odst. 11 větě čtvrté ex. řádu, která se počítá „od“ doložky provedení exekuce, resp. právní moci usnesení o nařízení exekuce.

 

Pravidla výpočtu šestileté doby

Je-li usnesení o zastavení exekuce podle § 55 odst. 7 ex. řádu exekutorem vydáno kupř. dne 27. 9. 2023, tak pro exekutora je rozhodující posledních 6 let, tzn. období od 27. 9. 2017 do dne vydání daného rozhodnutí, tedy do 27. 9. 2023, a to nezávisle na tom, zda exekuce běžela od roku 2011, 2012, 2015 či 2017. Tedy posledních 6 let je nutné vyložit od okamžiku vydání rozhodnutí 6 let „dozadu,“ kdy tento závěr plyne z formulace použité v § 55 odst. 7 „Nedošlo-li po dobu posledních(!) 6 let počítaných po(!) …,“ když se jedná o dobu posledních 6 let počítaných po (a nikoliv od) vyznačení doložky provedení exekuce. Zkoumání podmínek naplnění odstavce 7 se podle § 167 odst. 2 a § 154 odst. 1 o. s. ř. provádí vždy k okamžiku vydání rozhodnutí. Předpokladem zastavení exekuce pro bezvýslednost je tedy souvislé šestileté období, bezprostředně předcházející zastavení exekuce.

 

1. Výpočet šestileté doby

Usnesení o zastavení je vydáno dne 27. 9. 2023, není žádná úhrada ani vyloučená doba

a) doložka provedení exekuce (dále jen „DPE“) nastala dne 1. 2. 2015 (k 1. 1. 2023 již uplynulo 6 let od DPE), tak šestiletá doba bezvýslednosti počala běžet dne 27. 9. 2017 a uplynula dnem 27. 9. 2023,

b) DPE nastala dne 1. 2. 2017 (k 1. 1. 2023 ještě neuplynulo 6 let od DPE), tak šestiletá doba bezvýslednosti počala běžet dne 27. 9. 2017 a uplynula dnem 27. 9. 2023.

2. Výpočet šestileté doby s úhradou

Pokud v posledních 6 letech byla vymožena jakákoli částka, pak exekutor vyčká 6 let od doby posledního plnění a teprve poté přistoupí k výzvě podle § 55 odst. 7 ex. řádu (viz § 55 odst. 11 věta pátá ex. řádu).

Exekutor přistoupil ke zkoumání podmínek naplnění odstavce 7 dne 27. 9. 2023, datum poslední úhrady je 15. 6. 2023, ve spisu není žádná vyloučená doba 

c) DPE nastala dne 1. 2. 2015 (k 1. 1. 2023 již uplynulo 6 let od DPE), tak šestiletá doba bezvýslednosti počala běžet dne 16. 6. 2023 a uplyne dnem 16. 6. 2029,

d) DPE nastala dne 1. 2. 2017 (k 1. 1. 2023 ještě neuplynulo 6 let od DPE), tak šestiletá doba bezvýslednosti počala běžet dne 16. 6. 2023 a uplyne dnem 16. 6. 2029.

 

3. Výpočet šestileté doby s vyloučenou dobou

Pokud byla v posledních 6 letech zjištěna vyloučená doba ve smyslu § 55 odst. 12 písm. b) a c) ex. řádu, pak po uvedenou dobu šestiletá doba neběží a prodlužuje se tak.

Usnesení o zastavení je vydáno dne 27. 9. 2023, není žádná úhrada, zjištěna vyloučená doba [v období od 1. 9. 2022 do 15. 11. 2022 (přepočteno na počet dní: 75) probíhalo řízení o zastavení exekuce],

e) DPE nastala dne 1. 2. 2015 (k 1. 1. 2023 již uplynulo 6 let od DPE), tak šestiletá doba bezvýslednosti počala běžet dne 14. 7. 2017 a uplynula dnem 27. 9. 2023,

f) DPE nastala dne 1. 2. 2017 (k 1. 1. 2023 ještě neuplynulo 6 let od DPE), tak šestiletá doba bezvýslednosti počala běžet dne 14. 7. 2017 a uplynula dnem 27. 9. 2023.

Ve vztahu k písm. e) a f) exekutor postupuje takto: šestiletá doba běží ode dne vydání usnesení o zastavení dozadu, vyjde den 27. 9. 2017, kdy vyloučenou dobu připočte k datu 27. 9. 2017 do minulosti, vyjde 14. 7. 2017 (tento den je před DPE). Pokud by ke dni 14. 7. 2017 doložka provedení exekuce ještě nenastala, tak by nebyla splněna doba posledních 6 let a exekutor by nebyl vůbec oprávněn zaslat výzvu podle § 55 odst. 7 ex. řádu oprávněnému (a tedy ani exekuci zastavit pro bezvýslednost).

 

Pravidla výpočtu dvanáctileté doby

Dvanáctiletá doba uvedená v § 55 odst. 11 větě čtvrté ex. řádu je samostatnou dobou běžící nezávisle na šestileté době podle odstavce 7 a jejím tříletém prodloužení podle odstavce 11. Exekutor tak oprávněnému nezasílá výzvu podle § 55 odst. 7 ex. řádu ani výzvu podle § 55 odst. 8 ex. řádu a exekuci po překročení celkové doby 12 let bez dalšího zastaví.

Odlišně se tedy posuzuje celková dvanáctiletá doba uvedená v § 55 odst. 11 větě čtvrté ex. řádu, když tato doba se počítá od (nikoli po!) doložky provedení exekuce, resp. právní moci usnesení o nařízení exekuce. Pokud však v této době došlo v exekuci k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, tak tato dvanáctiletá doba počíná běžet vždy znovu od každého vymoženého plnění, a běží tedy od posledního vymoženého plnění (v nepřerušeném trvání). Pokud v jejím běhu byly zjištěny vyloučené doby podle § 55 odst. 12 písm. b) a c) ex. řádu, pak se i tato lhůta prodlužuje. Pro exekuce, kde právní moc usnesení o nařízení exekuce nastala před 1. 1. 2011, pak exekutor k 1. 1. 2023 posoudí, zda bylo v exekuci něco vymoženo a zda se lhůta neprodlužuje podle § 55 odst. 12 písm. b) nebo c), a pokud nikoliv, pak exekuci zastaví (v těchto případech je dvanáctiletá doba delší než „faktických“ 12 let).

 

1. Výpočet dvanáctileté doby

Usnesení o zastavení je vydáno dne 27. 9. 2023, není žádná úhrada ani vyloučená doba

g) usnesení o nařízení exekuce nabylo PM dne 1. 2. 2010 (k 1. 1. 2023 již uplynulo 12 let od právní moci usnesení o nařízení exekuce), tak dvanáctiletá doba počala běžet dne 1. 2. 2010 a uplynula dnem 1. 1. 2023,

h) usnesení o nařízení exekuce nabylo PM dne 1. 2. 2011 (k 1. 1. 2023 ještě neuplynulo 12 let od právní moci usnesení o nařízení exekuce), tak dvanáctiletá doba počala běžet dne 1. 2. 2011 a uplynula dnem 1. 2. 2023.

Ve vztahu k písm. g) exekutor postupuje tak, že od právní moci usnesení o nařízení exekuce vypočte dvanáct let, vyjde den 1. 2. 2022 (tento den je před účinností zákona č. 286/2021 Sb.), proto se dvanáctiletá doba bezvýslednosti „posune“ na den 1. 1. 2023.

Ve vztahu k písm. h) exekutor postupuje tak, že od právní moci usnesení o nařízení exekuce vypočte dvanáct let, vyjde den 1. 2. 2023, což je datum po účinností zákona č. 286/2021 Sb., není tedy nutné datum uplynutí bezvýslednosti posouvat.

 

2. Výpočet dvanáctileté doby s úhradou

Pokud dojde k poslední úhradě před uplynutím celkové dvanáctileté doby, kupř. 20. 5. 2022, tak dvanáctiletá doba počíná běžet znovu od data následujícího po tomto posledním plnění. Výpočet dvanáctileté doby s úhradou provedenou před uplynutím dvanáctileté doby bude následovný:

Exekutor přistoupil ke zkoumání podmínek naplnění odstavce 11 dne 27. 9. 2023, datum poslední úhrady je 20. 5. 2022, ve spisu není žádná vyloučená doba 

i) usnesení o nařízení exekuce nabylo PM dne 1. 2. 2010 (k 1. 1. 2023 již uplynulo 12 let od právní moci usnesení o nařízení exekuce), tak dvanáctiletá doba počala běžet dne 21. 5. 2022 a uplyne dnem 21. 5. 2034,

j) usnesení o nařízení exekuce nabylo PM dne 1. 2. 2011 (k 1. 1. 2023 ještě neuplynulo 12 let od právní moci usnesení o nařízení exekuce), tak dvanáctiletá doba počala běžet dne 21. 5. 2022 a uplyne dnem 21. 5. 2034.

Složitější situace však nastane, dojde-li úhrada až po uplynutí celkové dvanáctileté doby, kupř. dne 15. 6. 2023 (výslovně je třeba zdůraznit, že se jedná o dvanáctiletou dobu jako dobu samostatnou). Takovéto plnění nelze považovat za bezdůvodné obohacení, respektive přeplatek v exekuci, a to z důvodu, že pohledávka oprávněného ani uplynutím dvanáctileté doby nezanikla. Sporným pak zůstává, zda exekutor za takové situace exekuci zastaví s odůvodněním, že došlo k překročení celkové doby bezvýslednosti, po kterou může exekuce pokračovat marně, anebo zda vyhodnotí, že zastavení exekuce by v konkrétním případě odporovalo dobrým mravům ve smyslu § 55 odst. 9 ex. řádu (za těchto okolností by exekuce pokračovala dalších 6 let ode dne 16. 6. 2023 do 16. 6. 2029).

 

3. Výpočet dvanáctileté doby s vyloučenou dobou

Dojde-li k tomu, že v běhu dvanáctileté doby byly zjištěny vyloučené doby podle § 55 odst. 12 písm. b) a c) ex. řádu, pak se tato lhůta prodlužuje.

Usnesení o zastavení je vydáno dne 27. 9. 2023, není žádná úhrada, zjištěna vyloučená doba [v období od 1. 9. 2022 do 15. 11. 2022 (přepočteno na počet dní: 75) probíhalo řízení o zastavení exekuce],

k) usnesení o nařízení exekuce nabylo PM dne 1. 2. 2010 (k 1. 1. 2023 již uplynulo 12 let od právní moci usnesení o nařízení exekuce), tak dvanáctiletá doba počala běžet dne 1. 2. 2010 a uplynula dnem 1. 1. 2023,

l) usnesení o nařízení exekuce nabylo PM dne 1. 2. 2011 (k 1. 1. 2023 ještě neuplynulo 12 let od právní moci usnesení o nařízení exekuce), tak dvanáctiletá doba počala běžet dne 1. 2. 2011 a uplynula dnem 17. 4. 2023.

Ve vztahu k písm. k) exekutor postupuje tak, že od právní moci usnesení o nařízení exekuce vypočte dvanáct let, vyjde den 1. 2. 2022, kdy vyloučenou dobu připočte k datu 1. 2. 2022 do budoucnosti, vyjde 17. 4. 2022 (tento den je před účinností zákona č. 286/2021 Sb.), proto dvanáctiletou dobu bezvýslednosti „posune“ na den 1. 1. 2023.

Ve vztahu k písm. l) exekutor postupuje tak, že od právní moci usnesení o nařízení exekuce vypočte dvanáct let, vyjde den 1. 2. 2023 (tento den je po účinnosti zákona č. 286/2021 Sb.), kdy vyloučenou dobu připočte k datu 1. 2. 2023 do budoucnosti, vyjde 17. 4. 2023.

 

Závěr

Je zřejmé, že problematika počítání doby u bezvýsledných exekucí bude i v dalších měsících velice složitá a přinese nemalé problémy. Smyslem tohoto příspěvku je tak prvotní snaha o zhodnocení nové úpravy včetně nástinu praktických příkladů. Autoři věří, že může pomoci čtenářům nalézt některé odpovědi na sporné otázky. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se v této oblasti bude vyvíjet judikatura.

 

JUDr. Miloslav Zwiefelhofer, soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 3
JUDr. Ing. Martin Štika, Ph.D., soudní exekutor Exekutorského úřadu Hradec Králové

Ilustrační foto: canva.com