Téma války na Ukrajině nahradilo na dezinformační scéně a v alternativních médiích předchozí téma pandemie covidu-19. V některých případech dochází k ospravedlňování, schvalování a podpoře ruské agrese. Zdrojem je zejména oficiální ruská propaganda a ruská média, uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) ve výroční zprávě za rok 2022. Následkem je polarizace společnosti. Při ruské agresi vůči Ukrajině se také loni vyprofilovaly proruské hackerské skupiny, které útočí na cíle v demokratických zemích.

K šíření dezinformací jsou podle centrály využívána nejen alternativní média a různé webové stránky, ale i uživatelé sociálních sítí a různých aplikací. Rozdělení společnosti pak vede ke vzniku a posílení antiinstitucionálního hnutí, které mobilizuje proti státu a jeho institucím, uvedla NCOZ. Hnutí požaduje komplexní i dílčí změny pomocí revoluční cesty, místo cesty zákonné.

Skupinu protisystémově naladěných lidí, kteří nedůvěřují státu a principům, na kterých je založen, zmiňovalo i ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za loňský rok. Podle ministerstva mají tito lidé pocit, že za stávající situace a stávajícího společenského uspořádání není jejich hlas slyšet, alternativu jim nabízejí konspirační teorie. Stále více se navíc podle úřadu izolují od společnosti.

Vyprofilovaly se hackerské skupiny útočící na cíle v demokratických zemích

Zároveň se v loňském roce během ruské agrese vůči Ukrajině vyprofilovaly proruské hackerské skupiny, které organizují útoky na cíle v demokratických zemích. Mají především podobu DDoS útoků, kdy hackeři velkým množstvím odesílaných požadavků vyřadí z provozu webové servery. Problematikou kyberkriminality se od letošního roku zabývá nový policejní útvar, Národní centrála pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou (NCTEKK).

Hackerské útoky podle NCOZ v loňském roce cílily jak na mediální instituce daných zemí, tak i na státní instituce a bankovní sektor. „Tyto útoky neměly v některých případech požadované dopady,“ uvedla NCOZ. Útoky proti kritické infrastruktuře jsou podle centrály na stagnující úrovni, a to díky dlouhodobému působení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), převažují tak kybernetické útoky na kategorii „významné informační systémy“.

Trestných činů v kyberprostoru přibylo loni téměř o 100 procent

Podle dřívějších informací policejního prezidia v České republice loni přibylo proti roku 2021 trestných činů páchaných v kyberprostoru o 9036 na 18 554 skutků, tedy téměř o 100 procent. NCOZ ve zprávě zmiňuje nárůst případů neoprávněného přístupu do počítačového systému. Část útoků také podle ní i nadále spočívá v napadání a získávání přístupových údajů do e-mailových účtů, na sociální sítě či do internetového bankovnictví.

Počet útoků na počítačové systémy s následným vydíráním pomocí škodlivého kódu je podle centrály srovnatelný s rokem 2021, cíle útočníků podle policistů představují především středně velké podnikatelské subjekty. „Hrozbu napadení tímto škodlivým kódem lze dále brát jako trvalé bezpečnostní ohrožení především v postcovidové době, kdy je u mnoha institucí stále realizována práce tzv. home-office,“ upozorňuje centrála.

Za jednu z výzev boje proti kybernetické kriminalitě policisté zmínili dlouhodobé podfinancování kybernetické bezpečnosti zejména u státních institucí. Nutná je podle nich spolupráce s odbornou komunitou a vytvoření srozumitelných preventivních programů, které budou mít dopad na velkou část obyvatel ČR.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com