Právě dnes, v úterý 27. června 2023, si připomínáme již třiasedmdesáté výročí smrti české právničky a političky JUDr. Milady Horákové. Během politických procesů v 50. letech minulého století se stala tato statečná žena obětí justiční vraždy, když byla odsouzena k trestu smrti za vykonstruované spiknutí a velezradu.

 

Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901, byla dcerou zapáleného českého vlastence Čeňka Krále. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1926 začala působit v Ženské národní radě (ŽNR), angažovala se především ve prospěch zrovnoprávnění žen v legislativě a v oblasti sociální péče, podílela se také na tvorbě nového občanského zákoníku.

Po okupaci České republiky se doktorka Horáková zapojila do odbojové činnosti, byla členkou organizací Petiční výbor Věrni zůstaneme a Politické ústředí. Ale již v roce 1940 byla zatčena gestapem a o dva roky později byla převezena do terezínské Malé pevnosti. V červnu 1944 pak byla deportována do Německa a v říjnu téhož roku byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání osmi let. Až do dubna 1945 si odpykávala trest ve věznici v Aichachu.

Po skončení války se doktorka Horáková vrátila do Prahy.  Stala se členkou vedení obnovené České strany národně socialistické a přijala poslanecký mandát Prozatímního národního shromáždění. Obnovila také Ženskou národní radu (pod novým názvem Rada československých žen).

Začátkem března 1949 se Milada Horáková demonstrativně vzdala poslaneckého mandátu a v květnu založila s bývalým poslancem Josefem Nestávalem neformální skupinu okolo ČSNS, která udržovala kontakty s exilovými politiky. Podporovala lidi usilující o emigraci a otevřeně kritizovala komunisty. Na podzim 1949 byla – společně s několika dalšími významnými politiky – zatčena.

V tzv. Procesu se skupinou Milady Horákové byla společně s dalšími dvanácti členy vedení údajné ilegální skupiny souzena za spojení s „mezinárodní reakcí“ a odsouzena k trestu smrti.

 

Dne 27. června 1950 byla JUDr. Milada Horáková popravena na dvoře pankrácké věznice, podle historiků byla její smrt mimořádně krutá a trýznivá. Urna s jejím popelem nebyla rodině vydána a není ani známo, kde skončila.

 

Na konci 60. let minulého století, v období politického uvolnění, byl rozsudek nad Miladou Horákovou zrušen, plně soudně rehabilitována však mohla být teprve po listopadu 1989. V roce 1991 pak prezident Václav Havel udělil Miladě Horákové in memoriam Řád T. G. Masaryka I. třídy.

 

 

V roce 2020 se Česká advokátní komora připojila z výzvě Dekomunizace.cz – #Milada70 / ZAVRAŽDĚNA KOMUNISTY

Výzva byla určena všem (občanům a institucím), kteří chtějí uctít památku Milady Horákové a 70. výročí bezprecedentní justiční vraždy, aby tak vzdala hold doktorce Horákové a všem, kteří i za cenu vlastních nesnází bojovali v době totality za právo a spravedlnost a neváhali přinést i oběť nejvyšší.

 

 

 

---

 

V procesu, o němž se hovoří jako o jedné z nejhorších justičních vražd zinscenovaných komunistickým režimem, byl obviněn a k těžkému žaláři odsouzen i doktor Jiří Křížek, jeden z deseti odvážných advokátů, jehož životní příběh připomněla Česká advokátní komora v rámci svého multimediálního projektu Advokáti proti totalitě.

JUDr. Jiří Křížek strávil své první roky po studiích práv v Bratislavě. Mezi jeho klienty se řadily slavné šlechtické rody jako Schwarzenbergové, Lobkowiczové nebo Kinští a také zahraniční ambasády. Právě kontakty se zahraničím se staly záminkou jeho zařazení do skupiny obžalovaných v politickém procesu s JUDr. Miladou Horákovou. Za velezradu a vyzvědačství byl jako „nepřítel pracujícího lidu“ odsouzen k trestu odnětí svobody na 22 let, z toho si „odseděl“ 13 let. K advokacii se již nevrátil.

Osudu JUDr. Jiřího Křížka se podrobně věnují i autoři knihy Advokáti proti totalitě JUDr. Petr Toman, LL.M., a Ondřej Šebesta.

 

Redakce AD
Foto: archiv ČAK, miladahorakova.cz a Wikimedia/Gampe, Eda19, Luděk Kovář