Exekuce, kde se v průběhu šesti let nepodařilo nic vymoci, jsou nově zastavovány. Novela zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, zavedla tuto povinnost od ledna tohoto roku. Nyní přichází stát s dalším návrhem, který může postavení věřitelů ještě zhoršit. Marné exekuce by se měly zastavit do jednoho roku. Jedině tak totiž dosáhnou soudní exekutoři na finanční náhradu za svou činnost. Kvůli šibeničnímu termínu však hrozí, že jim nezbydou kapacity na jejich hlavní práci – na vymáhání pohledávek, které soud přiznal matkám samoživitelkám, zaměstnancům čekajícím na dlužnou mzdu nebo pronajímatelům bytů, jimž nájemník neplatil.

Zastavováním má být dotčen až jeden milion exekucí, přičemž návrh Ministerstva spravedlnosti podmiňuje nárok na náhradu pro soudního exekutora pouze při uzavření exekuce do jednoho roku. „To povede ke komplikované situaci. Zvlášť v současné době, kdy dramaticky klesá vymahatelnost pohledávek. Exekutorské úřady budou podstatnou část svého úsilí věnovat zcela neproduktivní agendě, namísto toho, aby se soustředily na svou hlavní činnost, tj. vymáhání pohledávek pro věřitele,“ komentuje dopady novely Petra Kolářová, výkonná ředitelka České asociace věřitelů.

Kritický je i Jakub Dohnal z advokátní kanceláře ARROWS: „Další podobné omezení v krátké době může znovu zhoršit a nebojím se říct, že dokonce i zmařit vymahatelnost práv věřitelů v Česku. Nezapomeňme, že své nároky uplatňují i drobní věřitelé.“

Návrh představuje pro exekutora i pro soud robustní administrativní zátěž, protože právní úprava je zmatená. Problém je ale i v nákladech, které jsou se zastavováním bezvýsledných exekucí spojeny.  „V praxi to znamená zvýšení nákladů na materiál a zejména poštovné. To se opět musí projevit na chodu exekutorských úřadů. Některé z nich tato komplikovaná práce finančně vyčerpá, takže ukončí činnost,“ varuje soudní exekutor Vojtěch Jaroš z Exekutorského úřadu Znojmo.

Přetrvává i jedna z hlavních výhrad věřitelů k zastavování exekucí, a tou je 6letá lhůta, za kterou se bezvýslednost řízení posuzuje. Řada úspěšných exekucí, v nichž se podaří uspokojit pohledávku věřitele, totiž trvá déle. „Dluh se začíná umořovat průměrně až mezi 3. a 5. rokem trvání exekuce. Tato doba se výrazně prodlužuje. Opakovaně se totiž zvyšuje nezabavitelná částka, která dlužníkovi zbývá po provedení srážek ze mzdy. Srážky klesly z řádu tisíců na desetikoruny. Exekuce proto trvá mnohem déle než dřív. Je méně efektivní, což dopadá hlavně na drobné věřitele, pro něž jsou měsíční srážky klíčové. Bez nich se sami ocitají v existenčních problémech,“ doplňuje Petra Kolářová.

Zdroj: Česká asociace věřitelů
Foto: canva.com