Sousedské vztahy. Jsou často komplikovanější než vztahy příbuzenské, protože s příbuznými se potkáváme jednou za čas, ale se sousedy zpravidla denně… Mají právní úpravu, tradiční, novou, stále se vyvíjející… Právě sousedské vztahy, resp. sousedské spory z pohledu soudní praxe, civilní i trestněprávní, byly tématem v pořadí již 6. Středočeského právnického dne, konaného v pondělí 3. dubna 2023 ve velké zasedací místnosti Krajského úřadu Středočeského kraje v Praze. Záštitu nad akcí převzal JUDr. Ljubomír Drápal, předseda Krajského soudu v Praze, moderování se ujal JUDr. Karel Havlíček, zakladatel Stálé konference českého práva.

 

„Dovolte mi abych vás přivítal na právnickém dnu, dalším z řady seminářů, na nichž dlouhodobě spolupracujeme s Krajských soudem v Praze. Tentokrát budou jeho náplní sousedské vztahy,“ zahájil akci JUDr. Karel Havlíček. „Středočeský kraj je s ohledem na sociodemografický a ekonomický status poměrně dobrým regionem na různé „nepravosti“. Z hlediska ekonomického představuje směs měst s velkými závody a oblastí zemědělských, je zdrojem mocné produkce, ale i noclehárnou Prahy. Jsou zde místa s obrovskou koncentrací zaměstnanců, ale usídlili se tu i boháči a podnikatelé. To vše se odráží ve vztazích mezi lidmi, kteří tu pobývají,“ pokračoval. „Za každým plotem, za každým vchodem či brankou jsou něčí sousedé… My se dnes podíváme na to, jak v této lokalitě lidé vedle sebe žijí, jak se soudí a jak je soudí „jejich“ soudci.“

Po něm přítomné krátce pozdravil předseda Krajského soudu v Praze JUDr. Ljubomír Drápal. „Když jsem nastoupil do justice, jedna z prvních kauz, které jsem dostal, se týkala sousedských vztahů. Charakterizoval bych ji příslovím: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá,“ řekl mimo jiné. „Sousedské vztahy mají svou právní úpravu, tradiční, novou, stále se vyvíjející… I z ní je patrné, jak komplikované jsou.“

 

První přednášející, JUDr. Tereza Dobešová, soudkyně dočasně přidělená ke KS v Praze, se zaměřila na „Sousedská práva v rozhodovací činnosti soudu prvního stupně a srovnání se soudní praxí na Slovensku“, především na spory týkající se žalob o určení a stanovení hranic mezi pozemky, a na ne/oprávněné stavby ve vztahu k sousedským právům. Věnovala se také stavbám, které byly zřízeny před 1. 1. 2014, jako jsou např. přesahy střech, zateplení budov nebo část stavby na pozemku vlastníka, posuzovaných podle občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2023. Zmínila i zdržovací žaloby podle par. 1042 o. z., které pražský KS často řeší, či problematické kauzy s ne/přímým rušitelem.

Při srovnání české a slovenské soudní praxe uvedla, že na Slovensku – na rozdíl od Česka – soudci stále postupují podle zákona č. 40/1964 Sb., tedy „starého“ občanského zákoníku. „Slovenská rozhodovací praxe vychází z české judikatury, i soudy nižších stupňů běžně odkazují na judikaturu českého Nejvyššího soudu,“ přiblížila aktuální situaci v sousedním státě Tereza Dobešová.

 

„Stromy ve vztazích mezi sousedy“ byly tématem vystoupení JUDr. Martiny Štolbové, předsedkyně senátu KS v Praze. „Přiznám se, že sousedské spory nemám příliš ráda. Ve své praxi jsem se setkala především s kauzami, týkajícími se přímých a nepřímých imisí,“ uvedla v úvodu své přednášky. „Přestože imise působí negativně, ne vždy obtěžují zásadním způsobem. V těchto sporech musí soud zjišťovat, jaká je přiměřená míra obtěžování v dané lokalitě a jaké jsou poměry druhové. Pro některé druhy imisí – imise hlukem, světlem apod. – jsou již stanoveny limity veřejným právem. Neznamená to ale, že když je norma překročena, je obtěžovaný soused automaticky ve sporu úspěšný.“

Na tomto místě poukázala na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně imisí budoucích (např. spadu jehličí), či stínění.

Zvlášť vypíchla nedávný atypický rozsudek Nejvyššího soudu z 23. 2. 2023, č. j. 22 Cdo 3552/2021-688, jímž byl zrušen rozsudek KS v Hradci Králové i OS v Hradci Králové, nařizující radnici v Chlumci nad Cidlinou, aby zajistila pravidelný úklid listí padajícího na soukromou zahradu ze stromořadí na městském pozemku. V rozhodnutí NS stojí, že „jestliže v dané věci v současné době nelze vysledovat žádné jiné řešení, které by rozumným a spravedlivým způsobem uspořádalo právní poměry účastníků, zastává Nejvyšší soud názor, že v tomto zcela výjimečném a atypickém případě lze zvažovat řešení, jež bude spočívat ve finanční kompenzaci, a to bez ohledu na to, že s takovým řešením úprava § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., tedy občanského zákoníku, výslovně nepočítá“.

Ve svém vystoupení dále upozornila na § 1021 o. z., podle kterého „vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou“. Zdůraznila zde, že se musí jednat o jednorázový vstup a v přítomnosti majitele pozemku.

„Začala jsem stromy, skončím zvony, resp. sporem, který teď probíhá v Karviné. Tady si skupina občanů stěžuje na příliš hlasité zvonění kostelních zvonů. Zdá se tedy, že v budoucnu budeme řešit častěji i imisní žaloby tohoto typu,“ uzavřela Martina Štolbová.

 

Předseda senátu KS v Praze JUDr. Ladislav Koudelka si jako téma své přednášky zvolil „Překrývání civilní a trestněprávní rozhodovací praxe týkající se sousedských sporů“. Hned na jejím začátku konstatoval, že se v trestněprávní oblasti de facto neřeší sousedský spor, ale jeho následky – na začátku je konflikt, který vyvrcholí činem, jež s ním nemá souvislost.

Popsal celkem pět trestních případů ze své praxe, kterým přiřadil trefné názvy – první z nich, „Intelektuálové a stromy aneb Není nad to slušně se zeptat“, se týkal porušování domovní svobody a poškození cizí věci, konkrétně pokácení remízku na sousedově pozemku. Další, „Odvážný budovatel, muž pevný v záměrech a silné vůle“, popisoval konání zasloužilého recidivisty, který rozebral sousedovi opěrnou zeď, a tím mu způsobil značnou škodu na majetku. V kauze „Svatba jako řemen“ se řešilo ublížení na zdraví a porušování domovní svobody. Na začátku všeho byly opakované stížnosti na hlučné svatebčany a nepořádek. Za top pak označil kauzu „Soused k nezaplacení aneb Než se sem přistěhoval, býval tady klid“.  V tomto případě šlo o porušování domovní svobody, pomluvu, napadání a vyhrožování vraždou…, přičemž na počátku byl spor o vodní nádrž, která byla na pozemku sousedů.

Poslední spor, „Zorro mstitel“ měl asi nejdramatičtější průběh. „Obžalovaný senior v něm byl obviněn se zločinu zabití ve stadiu pokusu. Prvotní konflikt se týkal hluku v sousedním bytě,“ popsal kauzu Ladislav Koudelka. „Obžalovaný šel hluk řešit se sousedem, pohádali se a on po něm několikrát vystřelil z revolveru. Následně byl obviněn ze zabití ve stadiu pokusu a byl odsouzen k trestu odnětí svobody. Ve zkušební době byl podmíněně propuštěn, ale opět se neudržel a „řešil“ nepořádek u popelnic tak, že ohrožoval souseda nožem…,“ dodal.  Jak řekl závěrem, občanskoprávní a trestněprávní praxe se u této problematiky výrazně nepřekrývají, trestní řízení řeší až důsledky „sousedského“ jednání.

 

Několik poznámek k sousedským právům z pohledu odvolacího soudu měla Mgr. Alena Zemková, soudkyně KS v Praze. „Pro své vystoupení jsem si vybrala imise. Z mého pohledu je to problematika, na které se dobře ukazuje pestrost a plastičnost sousedských vztahů,“ byla úvodní slova Aleny Zemkové.  „Jak už se tu uvádělo, Středočeských kraj je specifický urbanistickým řešením i socioekonomickou skladbou, z toho vyplývají i sousedské spory a jejich řešení. Nevím, jak je to v rámci rozhodování u soudů prvního stupně, ale na krajském soudě se hojně začaly objevovat spory, které souvisí s tím, jak se město rozrůstá a přesouvá na periferie – typicky městští lidé jsou na venkově konfrontováni s absolutně odlišným životním stylem a vadí jim i běžné hluky (například kokrhání kohouta, zvuky, která vydává nářadí a stroje), které starousedlík rušivě nevnímá.“ Soud projednává běžně i kauzy, v nichž se často opakují účastníci, řeší se další a další domnělé i skutečné křivdy, neuspořádané sousedské vztahy…

Magistra Zemková poté mluvila o druzích imisí (jimiž jsou například prudké osvětlení, zápach, pronikání bodavého hmyzu, ale také pořizování obrazového materiálu), imisích přímých i nepřímých, i o tom, že někdy je rozlišení, zda se jedná o imisi přímou či nepřímou, je složité.

„Agenda sousedského práva je agendou dispozitivní,“ uvedla také Alena Zemková. „I takový soudní spor je možné skončit smírem. Chtěla bych tedy apelovat na účastníky řízení, ale i jejich advokáty: v případě, že je to možné, i s ohledem na emoce a historické křivdy, veďte své klienty, k tomu, aby se snažili své spory narovnat. Budou se v dané lokalitě potkávat dlouho. Je daleko výhodnější se dohodnout, a ne si komplikovat společné soužití spory…,“ uzavřela svou přednášku.

 

V následující diskusi padly dotazy ke zmiňovaným imisním kauzám, dále se hovořilo o imisi „pohledem, sledováním“, imisích světelných z reflektorů, o paragrafu 1017 občanského zákoníku a odstupu stromů od hranic pozemků apod.

Po diskusi JUDr. Karel Havlíček 158. akci v dějinách Stálé konference českého práva ukončil.

 

Redakce AD
Foto: redakce AD