Nový Bulletin přináší paletu advokátních a trestněprávních aktuálních témat

Elegantnější, mírně štíhlejší, obohacený o dnes již nepostradatelné QR kódy, modernější, avšak stále vysoce odborný a praktický. Právě takový míří do vašich schránek nový Bulletin advokacie. Jak o tom píše i předseda redakční rady BA a místopředseda ČAK Petr Toman ve svém úvodníku, v době raketového zdražení nákladů na vydávání tištěného časopisu od cen papíru až po distribuci chceme využít podobně intenzivního rozvoje elektronických médií, provázat Bulletin advokacie více s Advokátním deníkem a dalšími médii Komory a snížit tak náklady na vydávání časopisu i zatížení životního prostředí. To vše při plném zachování rozsahu a kvality zejména, avšak nikoli pouze, odborné části Bulletinu, který je mnohonásobným držitelem prestižního titulu Nejlepší právnický časopis ČR.

 

Prvním odborným článkem nového čísla BA je příspěvek Filipa Melzera K povinnosti mlčenlivosti advokáta. Ten analyzuje jen některé vybrané problémy a shrnuje nejvýznamnější závěry z jeho obsáhlého textu, který autor přednesl na prvním obnoveném právnickém sjezdu vloni v květnu v pražském Karolinu, přičemž čtenáři si mohou celý Melzerův článek, publikovaný v Advokátním deníku, otevřít pomocí QR kódu pod článkem v BA rovnou ve svém mobilu či iPadu.

Vysoce aktuálnímu advokátnímu tématu se věnuje článek od Alexandra J. Bělohlávka a Jana Šamlota Důsledky unijního sankčního režimu na výkon advokacie, který kriticky rozebírá nařízení Rady (EU) 2022/1904 ze dne 6. října 2022, které novelizovalo nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině a které zakázalo poskytovat přímo či nepřímo právní poradenské služby právnickým osobám, subjektům a orgánům usazeným v Rusku“. Autoři přitom docházejí k závěru, že tento sankční režim je v rozporu se základními principy, na nichž je vybudováno poskytování právních služeb.

Z rubriky Z judikatury bychom rádi výslovně upozornili na rovněž „advokátní“ nález Ústavního soudu z 30. 11. 2022, sp. zn. I. ÚS 2578/22, který se týká ustanovování zástupce.

Další tři články v BA č. 1-2/2023 se více či méně dotýkají trestněprávní tematiky. „Čistě trestněprávní“ je příspěvek Pavla Vantucha Lze uzavírat dohody o vině a trestu na počátku vyšetřování?, který v něm rozebírá dva odlišné názory na tuto problematiku: zatímco podle § 175a odst. 1 trestního řádu to je možné až na základě výsledků vyšetřování, podle pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce by dohoda o vině a trestu měla být uzavírána na samém počátku vyšetřování.

Právě jednou z pravomocí nejvyššího státního zástupce, která zasahuje do oblasti správního práva, a to pravomocí podávat žalobu k ochraně veřejného zájmu, se zabývá článek Pavla Matese Otazníky nad žalobním oprávněním nejvyššího státního zástupce podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního.

Vysoce praktický a edukativní pak je třetí příspěvek zasahující nejen do trestněprávní tematiky od znalce Lukáše Křístka Rozdílné pojetí škody v civilním a trestním řízení, který velmi názorně, na příkladech i judikatuře, ukazuje rozdíly v ocenění v rámci civilního a trestního práva.

V čísle najdete samozřejmě výběr aktuální judikatury všech vysokých soudů, příspěvky z kárné praxe a nabídku seminářů pořádaných ČAK.

V rubrice Aktuality pak doporučujeme vaší pozornosti nové informace ke slavnostnímu galavečeru Právníka roku 2022, který se bude konat v brněnském hotelu International 12. května. Ke koupi jsou již nejen vstupenky, ale až do 15. dubna si mohou advokáti a advokátky v Internationalu i v dalších třech brněnských hotelech objednat i ubytování za zvýhodněné ceny.

Sledujte Advokátní deník, který bude v následujících dnech informovat i o dalších inovativních možnostech odběru vašeho stavovského časopisu!

 

Redakce
Foto: redakce

Go to TOP