Sněmovní ústavně-právní výbor dnes, tedy 20. září 2023, přerušil projednávání vládního návrhu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, resp. na zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Poslanci nyní budou moci předkládat pozměňovací návrhy. Navrhované změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice a měly by proces zpřístupnit širšímu okruhu podnikatelů i spotřebitelů. Výbor se k předloze vrátí pravděpodobně začátkem listopadu.

Úpravy insolvenčního zákona mají podle Ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D., zdůraznil, že novela obsahuje mnoho kontrolních a dohledových mechanismů, aby dlužník splácel podle svých možností.

Část poslanců se ale k navrhovanému znění novely stavěla rezervovaně a podávání úprav již ohlásila. „Vládní návrh zasahuje do, řekněme, sociálního smíru mezi věřiteli a dlužníky,“ prohlásila prof. JUDr. Helena Válková, CSc. Pozměňovacími návrhy by podle ní měly rovnováhu mezi věřiteli a dlužníky obnovit. Poslanec JUDr. Pavel Staněk, MBA, míní, že začlenění evropské směrnice do českého právního řádu mělo být minimalistické, když předpokládá tříletou dobu oddlužení jen pro podnikatele. Uvedl ale, že novelu jako celek napadat nechce s ohledem na to, že jde o vládní návrh.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení s možností prodloužení, déle by také mohl trvat prodej zbytkového dlužníkova majetku. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení“.

Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat. Předpokladem povolení oddlužení by zůstala podmínka, že ostatní věřitelé obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla při plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce za svou činnost. Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře.

Ústavně-právní výbor následně přerušil i projednávání vládního návrhu novely zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, a dalších souvisejících zákonů, týkajícího se snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Stát by mohl změnu využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ kvůli posílení kontroly nad energetickou infrastrukturou, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. K této předloze se výbor pravděpodobně vrátí ve druhé polovině října.

„Vládní koalice není připravena o vládním návrhu v této podobě teď hlasovat,“ zdůvodnil požadavek na přerušení projednávání předlohy místopředseda výboru Mgr. Marek Benda. Poslanecká diskuse se vedla zejména kolem ústavnosti navrhované změny, pochyby poslanců se snažil rozptýlit náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.

Pro rozdělení firem by podle předlohy místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Současně by ale museli být přítomni držitelé aspoň dvou třetin základního kapitálu. Náměstek Stanislav obecně poukazoval na vysoké podíly investorů a na malou účast drobných akcionářů na valných hromadách. Evropská směrnice požaduje podle něho minimální kvorum dvě třetiny přítomných, navrhované v předloze je vyšší. Předseda výboru Mgr. Radek Vondráček ale naopak mluvil o možné protiústavnosti a o nebezpečí mezinárodních arbitráží. Antonín Stanislav řekl, že názor o protiústavnosti respektuje, když jde o věc právního názoru. Ministerstvo si podle něho nechalo zpracovat podrobný rozbor s cílem vypořádat všechny problematické body předlohy.

V případě jejího přijetí by o přeměně ČEZ mohl podle odborníků rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, a na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí. Přijetí návrhu vládou vedlo letos před létem k propadu akcií ČEZ na pražské burze o více než 300 korun pod hranici 900 korun za akcii. Novela podle analytiků otevírá cestu k rozdělení klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část, přičemž propad akcií může pomoci k vytěsnění menšinových akcionářů.

Premiér prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., už dříve obhajoval vládní novelu jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v ostatních zemích EU. Podle expertů ale nikde jinde v Evropě podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje. Přeměnami obchodních korporací se rozumí fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com