Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vyzval Turecko, aby okamžitě propustilo na svobodu vězněného opozičního lídra Selahattina Demirtaşe. Bývalý šéf prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) je ve vazbě od roku 2016 kvůli obvinění z podpory terorismu. Podle ESLP je však zdůvodnění turecké justice pro zadržování Demirtaşe jen zástěrkou a pravým záměrem je omezení politické plurality a soutěže.

Sedmačtyřicetiletému Selahattinu Demirtaşovi hrozí na základě obvinění trest odnětí svobody až na 142 let. Prodlužování jeho vazby je podle ESLP ohrožením demokracie a turecká justice ho dosud řádně nezdůvodnila. „Po celou dobu se u domácích soudů neobjevila žádná fakta ani informace, které by ospravedlňovaly vazbu stěžovatele, a neexistuje tedy ani zdůvodnitelné podezření, že spáchal činy, z nichž je obviněn,“ uvedl ESLP po rozhodnutí Velkého senátu.

Soudci mimo jiné rozhodli, že turecká justice poškodila práva tureckého opozičního politika v pěti bodech, mimo jiné nedodržela jeho právo na svobodu projevu a právo na svobodu a osobní bezpečí. Nařídili, aby Ankara Demirtaşovi vyplatila 60 400 eur (1,6 milionu Kč) jako odškodnění za majetkovou i nemajetkovou újmu a úhradu za náklady spojené se soudním řízením.

Velký senát je nejvyšší instancí ESLP a proti jeho rozhodnutí už se nelze odvolat. Demirtaşův právní zástupce Mahsuni Karaman proto verdikt označil za „historický“. Podle něj soud uznal, že jeho klient byl čtyři roky zadržován „z politických důvodů jako rukojmí“.

„Nyní už je jisté, že takzvané soudní procesy vedené posledních šest let proti mně a mým přátelům jsou politické, nezákonné a že já jsem nevinný,“ napsal Selahattin Demirtaş na Twitteru.

Demirtaş, který kandidoval v prezidentských volbách v letech 2014 a 2018 proti současné hlavě státu Recepu Tayyipu Erdoganovi, skončil v cele v roce 2016, kdy mu byla na základě zákona prosazeného vládní Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) odebrána poslanecká imunita. Ankara ho viní z napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Už v době, kdy byl ve vazbě, byl politik odsouzen v jiné kauze na téměř pět let vězení za teroristickou propagandu, jíž se podle justice dopustil v jednom z veřejných vystoupení.

Turecko je signatářem Evropské úmluvy o lidských právech a verdikty ESLP jsou tedy pro ně závazné. V minulosti se jim už ale Turecko několikrát odmítlo podřídit. Senát ESLP vyzval Ankaru k propuštění Demirtaşe už v roce 2018. Turecký prezident však tehdy tvrdil, že výroky ESLP nejsou pro Turecko závazné.

K aktuálnímu verdiktu se Ankara dosud nevyjádřila. Mluvčí AKP Ömer Çelik podle listu Daily Sabah řekl, že rozsudek musí turecká strana nejprve vyhodnotit a pak „učiní to, co bude nutné“.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay a Mahmut Bozarsla/https://bit.ly/3nVVrGA (portrét Selahattina Demirtaşe)