V Evropském parlamentu zazněla v úterý 14. února ostrá slova odsuzující nejen násilí páchané na ženách, ale i země, včetně České republiky a Slovenska, které dosud neratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známou jako Istanbulská úmluva. Zazněly ale i námitky, že sama ratifikace situaci nespasí. Poukazovalo se i na situaci žen v Turecku, které Úmluvu ratifikovalo jako první, než od ní opět jako první odstoupilo.

„Každá třetí žena v Evropské unii se stane obětí násilí, každých šest hodin jedna. Neustále dochází k vraždám a násilí. Musíme reagovat,“ zdůraznila italská europoslankyně Pina Piciernová.

„Je ostuda, že šest členských zemí stále neratifikovalo Istanbulskou úmluvu,“ řekla Estonka Yana Toomová a konkrétně zmínila Česko, Maďarsko, Slovensko, ale i Polsko, kde konzervativní vláda ohlásila záměr od úmluvy odstoupit. Španělka María Soraya Rodríguezová Ramosová ke zmíněným zemím ještě přidala Bulharsko, Litvu a Lotyšsko a hovořila o této skupině jako o „nejvíce reakcionářských státech“.

„Nemůžeme být rukojmím států, které se snaží vše brzdit,“ usoudila italská europoslankyně Laura Ferraraová. „Zatímco se bavíme o ratifikaci, padesátka žen v EU se stane obětí každý týden,“ rozhořčila se švédská europoslankyně Evin Incirová. „Spravedlnost by v 21. století měla být na straně obětí,“ apelovala Sylwia Spureková z Polska a pozastavila se nad tím, proč EU neratifikovala úmluvu jako celek. K tomu vybízí návrh usnesení, o kterém má EP hlasovat dnes, tedy 15. února.

Španělská europoslankyně Margarita de la Pisa Carriónová naopak namítala, že EU nemůže být součástí mezinárodní úmluvy a EP se nemůže takto vměšovat a vynucovat si ratifikaci. Namísto konfliktu je podle ní záhodno podporovat harmonické soužití a mír.

„Ženy a muži jsou si rovni – a to vždy bude nadřazeno kultuře, která ženy zahaluje, mrzačí, zavírá doma a brání jim chodit do škol,“ prohlásila Francouzka Jordan Bardella. „Jak je možné podporovat práva žen a současně z veřejných prostředků financovat nepřátele žen a Evropy?“ ptal se na adresu unijní politiky.

„Je tu nějaký stát, který Úmluvu ratifikoval a vzápětí došlo ke snížení trestných činů spáchaných vůči ženám?“ otázal se chorvatský europoslanec Ladislav Ilčić. „V příliš mnoha členských státech neexistuje dostatečná legislativa. Vysíláte ženám a dívkám signál, že vás jejich život nezajímá. Jestli ano, musíte ratifikovat Úmluvu tady a teď,“ odpověděla Incirová.

„Bohužel existují politické strany a politici, a to i u nás v Česku , kteří na jedné straně tvrdí, že jsou proti násilí na ženách, na druhé straně však odkládají, oslabují a zastavují opatření, která by měla ženám poskytnout potřebnou ochranu,“ uvedl český europoslanec Bc. Marcel Kolaja. Istanbulská úmluva je podle něj nástrojem pro zlepšení záchranné sítě pro oběti násilí, protože je výčtem řešení, jak násilí vymýtit, jak posílit prevenci, jak posílit vymahatelnost práva.

Europoslankyně Michaela Šojdrová řekla, že debata je příliš ideologická. Kdyby úmluva skutečně dokázala zabránit domácímu násilí, hlasovala by pro ni podle svých slov „nohama rukama“. Ale tak tomu podle ní není, a proto hodlá hlasovat proti nezávazné rezoluci EP. Úmluva podle ní může posloužit státům, které nemají dostatečnou vlastní legislativu, ale sama ČR přijala zákon proti domácímu násilí dávno před Úmluvou.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com