Pro poskytnutí lepší pomoci obětem obchodování s lidmi je zapotřebí více přeshraniční spolupráce a vyšetřování. Dřívější zapojení Eurojustu a vyšší počet případů jemu postoupených pomůže lépe koordinovat vyšetřování a získat úplnější obraz o mezinárodně fungujících zločineckých sítích, které zneužívají často mladé a zranitelné oběti. To jsou hlavní závěry ze zprávy Eurojustu o obchodování s lidmi.

Zpráva byla přijata kolegiem Eurojustu těsně před 22. únorem, Evropským dnem obětí trestných činů, a přichází tak v rozhodující době, kdy Evropská komise pracuje na nové strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi.

Pan Filippo Spiezia, národní člen za Itálii v Eurojustu, a Ivanka Kotorova, národní členka za Bulharsko, předsedkyně a místopředsedkyně týmu proti obchodování s lidmi, společně uvedli, že obchod s lidmi není vždy viditelný, ale přesto je to jeden z nejhorších zločinů. „Ve většině případů vykořisťuje lidi, kteří již žijí v obtížných podmínkách, přičemž jim byla odebrána důstojnost. Společně musíme zintenzivnit naše úsilí v boji proti tomuto strašlivému druhu vykořisťování, v Eurojustu jsme připraveni koordinovat účinná vyšetřování na ochranu obětí, ještě zranitelnějších v této éře globální pandemie.“

Boj proti obchodování s lidmi je jednou z hlavních priorit Eurojustu. Podle studie Evropské komise bylo v letech 2017 a 2018 obětí obchodování s lidmi v EU více než 26 000 osob, z toho 92 % žen. Týká se obětí z celého světa, které často žijí v obtížných podmínkách a k sexuálnímu vykořisťování nebo nucené práci se nechají zlákat pod záminkou výhodných nabídek zaměstnání. V mnoha případech jsou jejich doklady totožnosti zabaveny nebo jsou jim vyrobeny falešné doklady, na které jsou oběti pravidelně nuceny páchat drobné trestné činy, což je činí ještě zranitelnějšími.

V období od ledna 2017 do června 2019 členské státy EU a třetí země postoupily Eurojustu 405 případů obchodování s lidmi za účelem soudní přeshraniční spolupráce. Ve většině těchto případů byli oběťmi evropští občané, kteří byli vykořisťováni jinými evropskými občany. To ukazuje, že vykořisťování obětí EU zůstává velmi vážným problémem. Podle zprávy může být celkový počet případů obchodování s lidmi se složitými přeshraničními aspekty mnohem vyšší. Orgány členských států v letech 2017 a 2018 oznámily téměř 6 000 podezřelých případů ročně.

Eurojust proto vybízí členské státy, aby požádaly o jeho zapojení v dřívější fázi s cílem čelit skupinám organizovaného zločinu, které fungují přeshraničně, a usnadnit rychlou výměnu informací s Europolem a vnitrostátními orgány. Rovněž stojí za to nechat provést kontrolu Eurojustem, aby se zjistilo, zda v jiných zemích probíhají paralelní řízení, a mít tak rychlejší reakci a koordinaci, například založením společného vyšetřovacího týmu.

Zpráva analyzuje 91 z těchto případů obchodování s lidmi podporovaných Eurojustem. Uvádí seznam osvědčených postupů pro členské státy a praktické záležitosti, u nichž byla požadována podpora, jako je řešení sporů o příslušnost a pomoc při výkonu evropských vyšetřovacích příkazů.

Zvláštní pozornost je věnována postavení obětí, například jejich schopnosti účastnit se programů ochrany svědků, ale i tomu, jak se při operacích řádně starat o jejich záchranu a bezpečnost. Eurojust plánuje zřídit specializovanou vnitřní strukturu pro řešení práv a zájmů obětí, která spojí veškeré odborné znalosti agentury v této oblasti.

Za účelem zajištění horizontálnějšího přístupu k právům a zájmům obětí Evropská komise zřídila dne 22. září 2020 Platformu práv obětí EU, která je klíčovou akcí vůbec první strategie EU v oblasti práv obětí na období 2020–2025.

Zdroj: Eurojust.europa.eu
Foto: https://www.eurojust.europa.eu/