Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že nepodepíše přijatou novelu zákona o Nejvyšším soudu ani ji nebude vetovat, ale odešle ji k Ústavnímu soudu. Zákon je pokládán za jeden z klíčových milníků, na jejichž dosažení závisí, zda Evropská komise uvolní Polsku miliardy eur z fondu na obnovu ekonomiky po pandemii onemocnění covid-19.

„Byl jsem a jsem stoupencem kompromisu. Záleží mi na co nejrychlejším využití prostředků z plánu obnovy, které jsou potřebné pro rozvoj polské ekonomiky. Proto jsem se rozhodl novelu nevetovat,“ vysvětlil prezident Duda.

Prezidentovo rozhodnutí znamená, že zákon nevstoupí v platnost, dokud Ústavní soud nepotvrdí, že nenarušuje Ústavu, napsal server Onet.

Gazeta Wyborcza připomněla, že Andrzej Duda vyjadřoval výhrady vůči novele již v prosinci. Varoval tehdy, že nepodepíše nic, co by mohlo zpochybnit jeho dřívější nominace soudců. Od počátku je proti novele také ministr spravedlnosti a generální prokurátor Zbigniew Ziobro, který stojí v čele menší koaliční strany a jenž byl motorem kontroverzních změn v polské justici v posledních letech – ten tvrdí, že novela porušuje Ústavu, omezuje polskou svrchovanost a prohloubí krizi v soudnictví.

Zákon za neústavní pokládá nejen Ziobro, ale i opozice, která jej přesto nejprve pomohla PiS přijmout v naději na peníze z EU, a také mnoho odborníků, napsala Gazeta Wyborcza. Připomněla také slova profesora Ryszarda Piotrowského v Senátu, že předpis ohrožuje právní stát. Podle názoru soudců, advokátů či právníků z nevládních organizací novela nesplní podmínky Bruselu a prohloubí chaos v soudnictví, dodal deník.

Polská konzervativní vláda v uplynulých letech prosadila rozsáhlé změny v justici, které podle opozice, Evropské komise i různých nezávislých institucí ohrožují principy právního státu. Evropská komise proto jako podmínku pro výplatu dotací ve výši 23,9 miliardy eur (574 miliard korun) a přístupu k levným půjčkám za 11,5 miliardy eur (276 miliard Kč) stanovila splnění „milníků“ potvrzujících nezávislost polského soudnictví.

Podle novely má mít disciplinární řízení se soudci nově na starosti Nejvyšší správní soud namísto teprve poměrně nedávno vytvořené Komory profesní odpovědnosti působící při Nejvyšším soudu. Ta nahradila Disciplinární komoru Nejvyššího soudu, kterou Evropská komise považovala za zpolitizovanou.

Experti ovšem namítají, že Nejvyšší správní soud má podle Ústavy kontrolovat veřejnou správu.

O situaci v polské soudnictví vás Advokátní deník informoval také ZDE,  ZDE, ZDE a ZDE.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com